V předchozích dvou keškách této série jsme se podívali na americký satelitní navigační systém GPS a jeho ruský protějšek GLONASS. V této kešce si trochu posvítíme na dlouho slibovaný evropský satelitní navigační systém Galileo.
Projekt Galileo byl zahájen v roce 1999 s plánovaným uvedením systému do plného provozu v roce 2008. Soukromí investoři, kteří měli původně projekt financovat, z něj však záhy odstoupili, údajně z obavy před příliš vysokým rizikem. Paradoxně oživení projektu nastalo po incidentech z 11.září 2001, kdy USA začaly vyvíjet nátlak na Evropskou unii, aby projekt Galileo ukončila. Evropská unie nátlaku neustoupila a naopak začala projekt podporovat z vlastního rozpočtu. Podle nového plánu měl být navigační systém Galileo dokončen a uveden do plného provozu v letech 2011-12. Na počátku roku 2011, kdy tento listing vzniká, je však realita taková, že na oběžné dráze jsou zatím pouze dva testovací satelity systému Galileo. První z nich byl vypuštěn v roce 2005 a druhý v roce 2008.
Na rok 2011 je údajně plánováno vypuštění prvních čtyř provozních satelitů systému Galileo. V plné konstalaci projekt počítá s 27 provozními a 3 záložními satelity obíhajícími ve třech orbitálních rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 120°. Zahájení plného provozu navigačního systému se předpokládá v okamžiku, kdy bude v konstelaci alespoň 18 satelitů, což by podle současných plánů mělo nastat v roce 2015.
Není bez zajímavosti, proč byl připravovaný evropský satelitní navigační systém pojmenován právě Galileo. Všem je asi jasné, že je pojmenován po slavném italském astronomovi Galileo Galileovi. Ale proč právě po něm?
Galileo Galilei (*1564 +1642) je veřejnosti znám především jako vynálezce dalekohledu, který ovšem ve skutečnosti nevymyslel, ale "pouze" vylepšil a začal používat pro pozorování vesmírných těles. Původní patent na dalekohled podal holandský optik Hans Lippershey v roce 1608. No a samozřejmě je Galileo Galilei znám i svým slavným výrokem "A přece se točí!", který prý však ve skutečnosti nikdy nepronesl.
Méně je už známo, že se Galileo Galilei zabýval také problematikou navigace. V jeho době byla důležitá především navigace námořní. Určování zeměpisné šířky podle polední výšky Slunce na obloze nebo v noci podle hvězd ovládali námořníci už od starověku. Problémem bylo určení zeměpisné délky. Zeměpisnou délku lze snadno určit z časového rozdílu místního a referenčního času (např. podle okamžiku, kdy nastává v daném místě pravé poledne), ale v té době nebyly ještě k dispozici dostatečně přesné hodiny, které by si námořníci mohli vzít s sebou na moře, aby mohli toto měření provádět. Galileo Galilei navrhoval, že by se ke zjišťování referenčního času na moři dalo využívat pozorování pozice Jupiterových měsíců. Jako mnoho géniů, i Galileo Galilei předběhl svou dobu a jeho pokrokové myšlenky byly svatou inkvizicí označeny za kacířské. Byl přinucen se dalšího bádání vzdát a zbytek života strávil v domácím vězení. Jeho nápad pro námořní navigaci se ale neztratil a o půl století později jej úspěšně realizoval Giovanni Domenico Cassini.
A nyní ke kešce.
Pro úvodní souřadnice se tématicky nejlíp hodí nějaké místo, které má co do činění s astronomií. Proto jsem vybral místo poblíž zlínské hvězdárny (referenční bod RP1), přestože ta už svoji kešku (GC19BDR) má. Pro určení finálních souřadnic budete muset vyřešit následující jednoduchou navigační úlohu.
Trosečník se zachránil z moře na pustém ostrově a měl u sebe jen navigační přístroj systému Galileo. Bohužel v té době ještě nebyl na oběžné dráze dostatečný počet satelitů Galileo a tak nemohl určit pozici ostrova běžným způsobem. Přesto navigaci zapnul s nadějí, že se stane zázrak a souřadnice ostrova se mu podaří nějak zjistit. Nechal navigaci ležet na skále, dostatečně daleko od břehu, aby mu ji nesmetly příbojové vlny, a šel se věnovat obstarávání potravy a dalším trosečnickým povinnostem. K večeru se vrátil zkontrolovat navigaci. Souřadnice tam pochopitelně nebyly, ale zjistil, že došlo k synchronizaci hodin s jedním ze satelitů. Navigace ukazovala datum 27.02.2011 a čas 09:17. Datum se mu zdál v pořádku, ale o čase na chvíli zapochyboval, když viděl, že právě zapadalo Slunce. Pak si uvědomil, že i čas je asi v pořádku, protože v navigaci měl navolen čas středoevropský (UTC+1), který zde na pustém ostrově někde uprostřed oceánu neplatí, a proto si tu Slunce může dovolit zapadat klidně i v tuto dobu. Následující den ráno se probudil právě při východu Slunce a okamžitě se znovu podíval na navigaci. Souřadnice stále nikde, viděl jen přesný čas 22:17. Opět se šel věnovat trosečnickým povinnostem a večer se vrátil k navigaci. Ani tentokrát mu ale navigace souřadnice neprozradila. Zjistil však, že Slunce zapadlo o necelé 2 minuty později, než předchozího dne. Šel zase spát v naději, že snad ráno... Nicméně ráno zjistil, že se v navigaci vybily baterky, tak ji ve vzteku zahodil do moře a odešel hledat nějaké domorodky :)
Vaším úkolem je zjistit polohu ostrova z předchozího fiktivního příběhu alespoň s přesností na celé stupně zeměpisné šířky (AB) a délky (CDE). Dále pak, zda se příběh odehrál na severní (F=2) nebo na jižní polokouli (F=3), a zda uvedený ostrov leží v oceánu Atlantském (G=5), Indickém (G=6), Tichém (G=7), Severním ledovém (G=8) nebo v Jižním (G=9).
Keš najdete na souřadnicích:
N 49° 13.[A-F][F][A+B-E] E 017° 41.[G][D][D-C]
Podaří-li se Vám v mapách najít i název ostrova, na kterém náš trosečník uvízl, spočítejte počet písmen z jeho názvu. Toto číslo bude sloužit jako bonusový kód pro závěrečnou kešku série. Aby se předešlo nejednoznačnostem, směrodatný bude dvojslovný název ostrova uvedený v Google mapách.
[aktualizace 9/2012] V nové verzi map na Googlu je název ostrova už jen jednoslovný. Původní dvojslovný název získáte připojením slova "ostrov" nebo "island". Bonusové číslo se počítá z dvojslovného názvu. Děkuji tímto Voldikovi za upozornění.
[aktualizace 5/2014] V nejnovější verzi map na Googlu už název ostrova není vůbec. Na mapách mapquest a openstreetmap název ještě je, ale jednoslovný.
Přeji úspěšný lov!
Součástí série jsou kešky:
