Tato keška je věnována systému MSAS (Multi-functional Satellite Augmentation System), což je v podstatě japonská obdoba amerického WAAS či evropského EGNOS. Všechny tyto systémy jsou založeny na tzv. diferenciální GPS, tj. využívají síť pozemních stanic, které monitorují signály z GPS satelitů, počítají korekce pro jejich zpřesnění a přes vlastní satelity je předávají uživatelům. MSAS je v plném provozu od roku 2007 a je tedy starší, než QZSS - druhý japonský satelitní systém pro vylepšení GPS, o kterém tu už byla řeč dříve.
MSAS využívá 8 pozemních monitorovacích stanic, z nichž 6 se nachází na území Japonska, v městech Fukuoka, Naha, Sapporo, Tokio, Kobe a Hitachiota. Stanice v posledních dvou jmenovaných místech slouží zároveň jako stanice řídící. Zbývající dvě 2 monitorovací stanice jsou umístěny v Austrálii a na Havaji. Monitorovací stanice mají přesně známou pozici, díky čemuž je možno určit nepřesnost GPS signálů v daném místě a vypočítat potřebné korekce pro jejich opravu. Výpočty korekcí se provádějí ve dvou řídících stanicích, do kterých jsou předávána data z monitorovacích stanic, a z nichž jsou pak vypočtené korekce vysílány k dvojici satelitů systému MSAS.
Oba satelity využívané systémem MSAS jsou pochopitelně geostacionární, tj. pohybují se po kruhových drahách ve výšce 35,786 km nad rovníkem. Přívlastek multifunkční mají tyto satelity v názvu proto, že vedle zpřesňování GPS slouží i ke snímkování zemského povrchu v oblasti Japonska a Austrálie pro účely předpovídání počasí a rovněž ke sledování sluneční aktivity. První ze satelitů, nesoucí označení MTSAT-1, měl být vypuštěn v listopadu 1999. Z důvodu závady nosné rakety se však nepodařilo dosáhnout požadované orbitální dráhy a satelit musel být zničen. Náhradní satelit s označením MTSAT-1R byl pak vypuštěn až v únoru 2005. Má hmotnost přibližně 2900 kg, jeho pozice je 140°E a v kódu NMEA má přiděleno číslo 42. O necelý rok později pak byl vypuštěn druhý ze satelitů, označený MTSAT-2. Ten váží 4650 kg, je na pozici 145°E a jeho NMEA kód je 50. Životnost obou satelitů je odhadována na 10 let.
Nepřesnost GPS při využití MSAS je na území Japonska 1,5 až 2 metry ve všech směrech, oproti asi 20 metrům při použití samotné GPS. Hlavní využití systému MSAS je, stejně jako u systému WAAS či EGNOS, opět především v letecké navigaci.
A teď už k samotné kešce
Keš hledejte jinde, než na uvedených výchozích souřadnicích, tam totiž jako obvykle není, a kromě nápisu ”KLUB TRADIČNÍHO KARATE” na schránce u vchodových dveří tam nejspíš nic zajímavého neuvidíte. Ale jestli nevěříte, klidně se tam zajděte podívat, třeba i s videokamerou, celé to natočte a hoďtě pak na YouTube. Rozlišení pro své video byste měli zvolit pokud možno 640x480 (4:3 SD), aby se korektně zobrazovalo v prohlížeči, pokud na něj dáte odkaz do svého logu zde. A hlavně jej vhodně pojmenujte, soubory s názvem složeným z nesmyslné řady znaků totiž server automaticky maže. Teď už ale opravdu k samotné kešce, jeden z prvních úkolů, který před Vámi stojí ještě před tím, než se vydáte do terénu, je pozorně si přečíst tento odstavec a odhalit skrytý odkaz na šifru, ve které jsou zašifrovány finální souřadnice. Evidentně byste si měli všímat hlavně majuskulí a dalších zvláštností týkajících se typografie. Kromě toho je v každé větě obsažena drobná indicie, jakožto implicitní nápověda k luštění nalezené šifry, není však nijak zviditelněna a možná ji ani potřebovat nebudete. Aby toho nebylo málo, je součástí každé věty nebo souvětí tohoto textu také nepatrná část informace o bonusovém čísle, které budete potřebovat k nalezení závěrečné bonusové kešky celé série. Možná si v tuto chvíli připadáte jako úplně slepí, protože tu nevídíte žádnou šifru ani bonusové číslo, o finálních souřadnicích ani nemluvě, a snad i máte nutkání kontaktovat se s autorem za účelem další nápovědy k řešení této keše. Samozřejmě můžete, ale v rámci zachování spravedlnosti si budete muset počkat na FTF, do jehož padnutí nárok na dodatečné nápovědy v žádném případě nemáte. Až šifru najdete a dékódujete z ní finální souřadnice, můžete si je pro jistotu ještě ověřit pomocí Doxiny na konci listingu, ať nejdete jen tak na pas blind zbytečně na špatné místo, například na Lesní čtvrť, kde opět nic nenajdete. S přátelským pozdravem (geo)lovu zdar a (geo)slepotě zmar se s Vámi pro tuto chvíli loučím,
Váš (geo)Vosař , autor keše.
P.S.
Na místě finálky je pozoruhodně mizerný signál, proto jsou souřadnice zaokrouhleny jen na setiny minut, aby vás to nemátlo. Jinak tam nic moc zajímavého nenajdete, nanejvýš tak opět jen čurbes v lese a malou lock-lock krabičku na konci. Potenciálních geoobjektů je okolo dost, tak si trochu zahledáte :)
Pozor, změna finálních souřadnic o pár metrů vedle. Nové souřadnice dostanete odečtením hodnoty 0.013 od původní souřadnice N a přičtením hodnoty 0.007 k původní souřadnici E. GeoCheck je stále nastaven na původní souřadnice ze šifry. Krabička je nyní mikro a obsahuje jen logbook a tužku.
Součástí série jsou kešky:
Do GeoChecku zadávejte souřadnice z řešení šifry.