V prvních čtyřech keškách této série jsme se podívali na satelity čtyř konkurenčních satelitních navigačních systémů. GPS je z nich nejstarší a v současné době stále ještě nejvýznamnější. Pravdou ale je, že jakmile bude budování konkurenčních systémů dokončeno, stane se GPS tím nejzastaralejším a možná i nejméně spolehlivým. V současné době více než polovina z aktivních satelitů GPS přesluhuje, to jest je v provozu delší dobu, než na jakou byly projektovány. Stáří čtvrtiny z nich dokonce už překročilo dvojnásobek jejich plánované životnosti a některé jsou ve stavu, kdy sebemenší závada může znamenat trvalé vyřazení satelitu z provozu.
Ministerstvo obrany USA, provozovatel GPS, si je této situace vědomo a již delší dobu plánuje modernizaci celého navigačního systému. Satelity GPS, kterou jsou v současné době v provozu, patří k druhé generaci navigačních satelitů a nesou označení GPS II. Plánovaný modernizovaný navigační systém se proto označuje jako GPS III. Vypuštění prvních GPS satelitů třetí generace je plánováno na rok 2014.
Kromě nových satelitů, zvýšení jejich počtu a změny konstelace se plánuje také kompletní předělání struktury navigačních signálů. Signál určený pro civilní využití bude vysílán na více různých frekvencích, což by mělo umožnit lepší korekci chyb způsobených průchodem signálu přes ionosféru a tím zpřesnit navigaci. Vojenský signál bude lépe zabezpečený proti rušení či zneužití protivníkem. Namísto tzv. "selektivní dostupnosti", která uměle zanášela chybu v řádu desítek metrů do určování polohy pomocí civilních GPS přijímačů, a jejíž vypnutí v roce 2000 v podstatě umožnilo vznik Geocachingu, bude mít v modernizovaném GPS armáda USA možnost vypnout civilní signál pro libovolnou omezenou oblast a naopak také na vybraném území dočasně posílit signál vojenský. V novém GPS budou jednotlivé satelity komunikovat i navzájem mezi sebou, díky čemuž bude k jejich řízení stačit jedno pozemní řídící středisko. Dokončení budování GPS III a jeho uvedení do plného provozu se předpokládá do roku 2030.
A nyní ke kešce.
Úvodní souřadnice Vás zavedou na další místo ve Zlíně, kde můžete na budově vidět nápis tvořící anagram k GPS.
Pro získání finálních souřadnic budete muset rozlousknout následující navigační oříšek.
Trosečník, se kterým jsme se už jednou v této sérii setkali, zcela zanevřel na navigaci Galileo a vrátil se zpět ke staré dobré GPS. Dlouho na pevnině nevydržel, vrátil se zpět na moře, a že to byl smolař, jeho loď brzy na to opět ztroskotala. Ostrov, na který ho tentokrát vlny rozbouřeného oceánu vynesly, byl docela malinký, sotva pár metrů čtverečních, takový typický trosečnický, s jednou kokosovou palmou uprostřed.
Po silné bouři, ve které jeho loď ztroskotala, se počasí utišilo, byl nádherný slunečný den, obloha bez jediného mráčku. Všude okolo, kam až oko znaveného trosečníka dohlédlo, se třpytila hladina nekonečného oceánu. Vytáhl svou navigaci (kterou mimochodem nosil neustále u sebe, a to z důvodu, jenž odmítal sdělit i samotnému kapitánovi) a pokusil se ji zapnout. Co čert (na rozdíl od autora úlohy) nechtěl, při ztroskotání lodi se jeho GPSka poškodila a ukazovala jen datum, přesný čas, čísla satelitů, jejichž signál zachytila, a indikátor stavu baterie, který zlověstně signalizoval posledních pár minut provozu. Bylo 20. března 2011, 14:32 UTC a na displeji zeleně svítila čísla 2, 4, 5, 9, 12, 15, 18, 21, 25, 26, 27 a 29, což byla právě čísla těch satelitů, které se v tu chvíli nacházely nad obzorem a jejichž signál GPS přijímač zachytil. Chvíli se zdánlivě nic nedělo, jen dvojtečka mezi dvojčíslími ukazujícími hodiny a minuty problikávala v pravidelných sekundových intervalech a po předepsaném počtu mrknutí přinutila poslední číslici aktuálního času k inkrementaci. Pozorování neslyšně tikajících hodin spolu s monotónním šumem oceánu trosečníka téměř uspalo. Náhle zpozorněl, když jedno ze zelených čísel zmizelo. Bylo to číslo 4 a hodiny ukazovaly 14:58, když se to stalo. Trosečník začal přemýšlet, zda by přeci jen nemohl své souřadnice nějak zjistit. Všiml si, že zatímco nečinně seděl opřený o kmen palmy, její stín se o něco posunul a zkrátil. Napadlo ho, že by se mohl pokusit určit pravé poledne podle okamžiku, kdy bude stín palmy nejkratší. Rychle uhladil dlaní písek okolo palmy a začal do něj vyznačovat aktuální čas a délku stínu palmy. Zároveň neustále jedním okem pokukoval po navigaci, jestli přeci jen neukáže nějaké souřadnice. Ta ale tvrdohlavě ukazovala stále jen čas a čísla satelitů. Změna nastala v 15:32, kdy mezi zelenými čísly přibylo číslo 14. Zapsal rychle údaj prstem do písku a zkontroloval stín palmy. Ten byl opět o něco kratší. V 15:42 přibylo na displeji navigace další zelené číslo, ale které to bylo, to se našemu trosečníkovi už zjistit nepodařilo, protože právě v tu chvíli se baterie v jeho navigaci kompletně vybily. Zanechal tedy pokusů o zjištění polohy ostrova a šel se raději najíst kokosových ořechů.
Vaším úkolem je zjistit polohu ostrova z předchozího příběhu alespoň s přesností na celé stupně zeměpisné šířky (AB) a délky (CDE). Dále pak, zda se příběh odehrál na jižní polokouli (F=0), na severní polokouli (F=1), na západní polokouli (H=2) nebo na východní polokouli (H=3).
Keš najdete na souřadnicích:
N 49° 12.[D+F][E-H][C+E] E 017° 39.[B+E][A+D][A+H]
Kontrolní součet pro ověření výpočtu: A+B+C+D+E+F+H=19.
Podaří-li se Vám zjistit číslo satelitu, jehož signál se v příběhu o trosečníkovi objevil v čase 15:42, zapište si jej jako bonusový kód pro závěrečnou kešku série. Pokud budete potřebovat parametry oběžných drah satelitů GPS z doby pobytu trosečníka na ostrově, najdete je na mojí domácí stránce.
Přeji úspěšný lov!
Aktualizace 2/2016 - nesatelitní zadání.
| Již hodně času uplynulo od doby, kdy náš přítel ztroskotal na pustém ostrově, a vyskytly se i pochyby, je-li ještě naživu. Ale nejnovější nález nejmenovaného rybáře z okolí Fryštácké přehrady přinesl novou naději. Je to vzkaz v láhvi, a vzhledem k tomu, že je Pepa v současné době jediným oficiálně evidovaným trosečníkem, není pochyb o tom, že vzkaz pochází od něj. Pravděpodobně se mu nakonec podařilo zjistit souřadnice ostrova vlastními silami a poslal nám je tradiční trosečnickou poštou, aby mohl být zachráněn. Ovšem ukázalo se, že láhev je z nějakého velmi odolného materiálu, jak se ostatně lze přesvědčit na přiloženém obrázku, a nepodařilo se mi ji rozbít. A vytáhnout ten list papíru ven skrz hrdlo, na to bych snad musel být akrobat, což nejsem. Podaří-li se někomu z Vás dopis z láhve vytáhnout, vyluštit souřadnice ostrova a trosečníka zachránit, napište o tom zde do logu. Samozřejmě stále platí, že souřadnice ostrova lze zjistit i z původního satelitního zadání. |
|
 |
Součástí série jsou kešky:
