Tak tu máme další kešku z "nekonečné série" o satelitech. Dnes to bude o systému WAAS, což znamená Wide Area Augmentation System. Dalo by se říct, že je to takový americký brácha EGNOSu, o kterém byla řeč minule.
Počátky WAAS spadají, stejně jako u systému EGNOS, do roku 1994, kdy ministerstvo dopravy USA (United States Department of Transportation) a Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zveřejnili plány na jeho vybudování. Cílem bylo zvýšit přesnost a spolehlivost navigačního systému GPS tak, aby byl použitelný v letecké dopravě pro přesnou navigaci letadel, zejména při přistávacích manévrech. Testovací provoz systému byl zahájen koncem roku 1999 a v roce 2003 proběhl let prvního komerčního letadla vybaveného navigací GPS/WAAS. V současné době je signálem WAAS prakticky pokryto celé území USA, velká část Kanady, Aljašky a Mexika.
Pozemní část systému WAAS zahrnuje 38 referenčních stanic WRS (Wide-area Reference Stations), z nichž 20 se nachází na území USA, 5 v Mexiku, 4 v Kanadě, 7 na Aljašce, 1 v Portoriku a 1 na Havaji.
Tyto referenční stanice nepřetržitě zaznamenávají signály z GPS satelitů a získaná data předávají pomocí pozemní telekomunikační sítě do tří řídících stanic WMS (Wide-area Master Stations), kde se vypočítávají korekce pro navigační signály. Korekce jsou dvojího druhu a jsou označovány jako "rychlé" a "pomalé". Rychlé korekce se týkají především odchylek dráhy GPS satelitů a nepřesností jejich palubních hodin, a tyto korekce jsou nezávislé na poloze uživatele systému. Pomalé korekce jsou naopak závislé na geografické poloze uživatele a vztahují se hlavně k ovlivnění navigačních signálů zemskou ionosférou. Pomalé proto, že zahrnují větší objem dat a jejich načtení v přijímači tedy trvá déle. Vypočtené korekce jsou z WMS předávány přes dva páry vysílacích stanic GUS (Ground Uplink Stations) k satelitům, které je pak vysílají zpět na povrch k uživatelům systému.
Vesmírná část systému zahrnovala původně pouze dva geostacionární satelity (Inmarsat 3-F3 a Inmarsat 3-F4), které byly v roce 2005 nahrazeny novějšími satelity Anik F1R a Galaxy 15. V roce 2008 byl vypuštěn další satelit - Inmarsat 4-F3, ale z počátku byl pouze testovací. Od listopadu 2010 je i tento satelit certifikovaný a je možno ho využívat pro navigaci.
Uživatelé GPS vidí na svých přijímačích satelity WAAS jako satelity s čísly 51 (Anik F1R), 48 (Galaxy 15) a 46 (Inmarsat 4F3) - dle kódování NMEA. Původní dnes už nepoužívané satelity měly čísla 35 a 47. Pokud GPS přijímač použije korekce získané ze satelitů WAAS (nebo dalších systémů na stejném principu), je to zpravidla indikováno rozsvícením kontrolky nebo nápisu DGPS, SBAS, WAAS a pod. Nepřesnost zaměření pozice se pak pohybuje zpravidla okolo 1 m.
Zajímavostí je, že v dubnu 2010 se satelit Galaxy 15 vymknul kontrole, pravděpodobně vlivem silné sluneční bouře. Vysílal dál bez přerušení, ale nebylo možné korigovat jeho dráhu, takže se postupně vychýlil ze své geostacionární polohy zhruba o 40° směrem na východ. Byl označen jako "zombie satelit" a uvažovalo se o nutnosti jeho zničení, protože ohrožoval další geostacionární satelity. K tomuto opatření se nakonec sáhnout nemuselo, neboť v prosinci 2010 se podařilo získat zpět kontrolu nad satelitem, poté, co se mu vybily baterie záložního napájení a palubní počítač se restartoval. V současné době je už Galaxy 15 zpět na své původní poloze 133° západní délky a plně funkční.
A teď k samotné kešce.
Nejdřív musíte zjistit finální souřadnice, tak si pořádně přečtete všechno, co je v tomto textu napsáno, a pak se pokuste zamyslet nad tím, jak to rozlousknout. Tentokrát to není matematická úloha á la projekce bodu na elipsoidu nebo výpočet čehokoliv jiného. Psali jste, že byste raději chtěli úlohy pro všechny obyčejné cachery, a ne jen pro matematiky a počítačové experty. Fajn máte to mít! Souřadnice kešky jsou tentokrát ukryty přímo tady v tomto odstavci, pomocí nějaké klasické, celkem snadné šifry. Nehledejte v tom žádné satelity, fakt tam žádné nejsou. Jde jen o manipulaci s písmeny, musíte uhodnout správný klíč, nutný pro vyluštění. Samotný klíč je ukryt také v tomto textu, a to hned dvakrát - ne přímo, nýbrž dvěma indiciemi, které odkazujíc obě na stejnou hodnotu, mají ulehčit jeho uhádnutí. Pozor na písmenko "CH"; budete-li zkoušet počítat písmena, berte "CH" jako pár "C" a "H", tj. jako písmena dvě. Mezery, tečky, čárky či ostatní znaky (např. číslice) se ovšem jako písmena vůbec nepočítají. Pokud budete dávat číselné hodnoty písmenům, čiňte tak podle anglické abecedy, čili jedna za "A", dva za "B", atd. až dvacet šest za "Z". S diakritikou se netrapte, není důležitá, doplňte ji nebo odstraňte, jak je libo, když to bude potřebné podle významu vět či slov. Možná budete potřebovat vyhledat nějaké informace na internetu nebo případně i jinde, pokud je nebudete mít ve své hlavě. Nejste-li ze Zlínska a je-li Vám cizí hazard, pak se není zač stydět. Tak to je asi vše, co Vám teď prozradím k šifře samotné a jejímu luštění. Dole v hintu není k šifře už žádná další nápověda. Je jen psaný obráceně a bez mezer, a je to hint jen k uložení krabičky v terénu. A v podstatě spíše říká, kde ji nehledat, nežli hledat. Samozřejmě, na výchozích souřadnicích s největší pravděpodobností keš není, ačkoliv vyloučit se to též nedá. Z atributů vyplývá, že tentokrát by keš neměla být v lese. Ověření nalezených souřadnic tady není - to správné řešení totiž poznáte sami! Jestli si však nebudete jisti, tak potom řešení nemáte správně. Až si budete jisti finálními souřadnicemi, můžete zkusit vyrazit i do terénu a tuto kešku odlovit. Pozor, nelekejte se kopřiv ani trní, hadů ani vos! Původní krabička byla ve zdi pod kolečkem ze sádry, možná okolo něho půjdete, ale tam už není. Velikost byla původně "micro", nová je nyní "small". Pro úplnost dodávám kódy satelitů použitých při zaměřování souřadnic - možná, že vám pomohou k bonusovému kódu: 2, 15, 14, 21, 19, 10, 5, 11, 12, 9 a 3.
Přeji příjemný lov!
24.3.2014 - pozor, změna finálních souřadnic
11.4.2020 - nová krabička je bez tužky!
Součástí série jsou kešky: