Stezka Msgre. Dr. Bohumila Staška
Dva kamenné pomníčky vyznačují krátkou stezku Msgre. Bohumila Staška nedaleko poutního místa Dobrá Voda u Pocinovic. Stezka směřuje po části žluté turistické značky od Dobré Vody vzhůru lesem směrem k silnici na Běhařov.

Při poklidné procházce lesní cestou od místa pro parkování (P0) ke dvěma kaplím s pramenem zázračné vody, u kterých končí křížová cesta stoupající z nedalekých Pocinovic, nás jistě napadne následující otázka:
Kdo byl Msgre. Dr. Bohumil Stašek?
Msgre. Dr. Bohumil Stašek (1886–1948) je jednou z dnes už téměř zapomenutých osobností české katolicky orientované politiky. Do dějin se zapsal jako kněz, politik, čelný představitel Československé strany lidové a především organizováním vlasteneckých a národně obranných akcí po 15. březnu 1939. Stašek byl pozoruhodnou osobou: byl například jedním z těch, kteří sloužili mši za zemřelého Karla Čapka, v květnu 1939 vedl na Vyšehradě zádušní mši při převozu ostatků Karla Hynka Máchy do Prahy.

Asi nejznámějším bylo jeho protinacistické kázání na národní pouti ke sv. Vavřinečku u Domažlic 13. srpna 1939. Tato pouť konaná v rámci chodských slavností byla největší celonárodní spontánní manifestací českého a moravského vlastenectví namířenou proti německému diktátu a proti protektorátu. Dle úředních odhadů se zúčastnilo na 120 tisíc poutníků z celých Čech a Moravy, jenž byli přivezeni téměř třiceti zvláště vypravenými vlaky, nesčetnými autobusy a stovkami automobilů. Této pouti se účastnila také řada představitelů české kultury, například: básník Josef Hora; písničkář Karel Hašler a další.

„Co slíbíte a řeknete své matce české? Slibme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým a všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme. Přísahati budeme, že svou prací, svorností, národní jednotou postavíme opět vlast svou na onen stupeň cti, blahobytu a slávy, jakou prožívala v nejslavnější své minulosti,…“
Pouť vyvrcholila emotivní přísahou přítomných poutníků, že svou vlast nikdy neopustí a nezradí.
Klatovské gestapo bylo díky zprávám svých informátorů a konfidentů v plné pohotovosti. V domažlických kasárnách byli pro všechny případy připraveni němečtí vojáci se strojními puškami, ručnicemi a granáty.
Neohrožené kázání Msgre. Bohumila Staška přispělo k tomu, že byl 1. září 1939 (na příkaz státního tajemníka Úřadu říšského protektora Karla Hermanna Franka) zatčen protektorátními represivními složkami. Po zatčení byl Msgre. Bohumil Stašek nejprve vězněn v pankrácké věznici, byl vyslýchán a následně pak přemístěn do koncentračního tábora v Oranienburgu. Necelý rok poté byl přeložen do koncentračního tábora v Dachau, kde byl nadále vězněn až do konce války a kde oslepl na pravé oko.

Bohumil Stašek v Dachau (druhý zleva)
Po válce se Msgre. Stašek téměř okamžitě rozjel po republice a v řadě míst přednášel svá kázání věnovaná nabyté svobodě a obnově národního života. Taková byla kázání v Mýtě, v jihočeském Lomečku, Luženičkách, Pocinovicích i v Klenčí. 12. srpna 1945 se zúčastnil děkovné národní pouti na Vavřinečku, kde pronesl další ze svých kázání. Tři dni před tím, 9. srpna 1945, byl jmenován čestným občanem Domažlic a 15. března 1947 obce Postřekova.

Zejména zásluhou Jana Šrámka (český římskokatolický kněz, politik a v letech 1940–1945 předseda londýnské exilové vlády) se Msgre. Stašek již nevrátil do aktivní politiky. Šrámkova zášť ke Staškovi byla tak velká, že dokonce nechal stáhnout z tisku vydání Lidové demokracie s přáním ke Staškovým 60. narozeninám. Také z materiálů Kanceláře prezidenta republiky Edvarda Beneše vyplývá, že připravovaný blahopřejný dopis Staškovi k šedesátým narozeninám skončil jen v návrhu a nebyl nikdy odeslán.
V roce 1947 se Msgre. Dr. Bohumil Stašek stal vyšehradským proboštem, ale již 8. srpna 1948 ve věku 62 let zemřel.
Keš / CACHE
Kvůli možné kolizi s jinou keší bylo místo krabičky nakonec zvoleno tak, aby případným zájemcům umožnilo projít se po stezce Msgre. Dr. Bohumila Staška (mezi body T0 a T1) a navštívit zdejší kapli Panny Marie Bolestné (R0) společně se zdejším pramenem Dobrá Voda (R1) v kapli Panny Marie Lurdské. V tom případě doporučujeme zaparkovat na prvním parkovišti (P0). Umístění krabičky však též umožňuje poměrně rychlý odlov pro ty, kteří sem přijeli jen pro bod. V tom případě využijte druhého parkoviště (P1).
Přejeme dobrý lov!
SÉRIE „KK” - KLATOVSKÝ KARAFIÁT
 |
Členové turistického odboru KČT Klatovy se v roce 2010 rozhodli založit určitou „keškovou” tradici. Ta se sestává ze založení keše vždy poblíž trasy aktuálního ročníku tradičního turistického pochodu Klatovský karafiát, ke kterému je vydána i speciální limitovaná série CWG. Tyto CWG jsou vždy vložena a připravena pro první nálezce aktuální „karafiátové” kešky daného ročníku a pak v den konání turistického pochodu.
|
V rámci této tradice již vznikly tyto keše: