Zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého
Kapli v barokním stylu si v roce 1701 objednal nejvyšší komoří a královský místodržící hrabě Maxmilián Norbert Krakowský z Kolovrat se svou manželkou Marií Barborou Kolowratovovou (roz. hraběnka z Vrbna a Bruntálu) u stavitele Antonína Gilmentiho. Kaple je orientovaná přesně na osu zámku v Týnci (viz keš GCXQV7 – Tynec). Roku 1704*) byla kaple slavnostně vysvěcena o svátku sv. Jana Nepomuckého a uctila tak vzrůstající kult tohoto světce. Je zajímavé, že on ještě v této době nebyl statořečen - k tomu došlo až v roce 1729. To také dokazuje zbožnost a úctu, která se ke sv. Janu Nepomuckému již tenkrát pojila.
U kaple byla v minulosti také založena i poustevna, kde žil poustevník, který se staral o kapli a zajišťoval její provoz. Bohužel dnes již nevíme, kde přesně poustevna stála. Později totiž patrně společně s kaplí zanikla.
Sloužit svému účelu přestala kaple, podobně jako další církevní objekty, roku 1783 z důvodu reformy císaře Josefa II. Církevně byla odstrojena roku 1790, zařízení bylo přeneseno do kostela v Týnci a kostela v Běšinech. Kaple byla prodána soukromému majiteli, byly z ní vylámány dveřní výplně, okna a využit různý stavební materiál.
Bohužel u této kaple již nikdy nedošlo k obnovení. Jakýsi „druhý dech“ mohla kaple chytit před druhou světovou válkou, kdy byla upravena na turistickou rozhlednu. Jako rozhledna však sloužila jen krátce. Do dnešních dnů se z kaple dochovaly obvodové zdi. Na místě někdejší kupole se dnes otevírá obrovský kruhový otvor, kterým je vidět až do nebe.
*) Kaple je tedy výrazně starší, než se dosud obecně uvádělo (obvykle rok 1730).
Pověst o vzniku kaple aneb „Co způsobila slepice?“
Oficiálně nechal postavit hrabě Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat tuto honosnou kapli sv. Jana Nepomuckého jako vděk za uchránění jeho rodiny od moru. Ale ke vzniku kaple se váže i zajímavá pověst. Verzí této pověsti je hned několik, všechny se však v jádru shodují.
My se podržíme podoby, kterou uvedl v roce 1937 Josef Biskup:
„Hrabě Kolowrat meškal v daleké zemi a jednou, když přišel k večeru do hostince, kde by se přes noc zdržel, z rozmaru probodl na dvoře slepici. Ale co se nestalo. Právě toho večera zastavil se v téže hospodě cizinec, který byl ve svém pokoji zavražděn. Podezření padlo hned na Kolowrata, který marně dokazoval, že jeho meč není zbarven lidskou krví, ale slepičí. Byl uvězněn, a když doba jeho věznění byla pro něho již příliš dlouhá, jal se prositi svatého Jana, aby ho z vězení vysvobodil, že vystaví na paměť svého osvobození kapli k jeho poctě. Sotva pronesl tento slib, zatočila se s ním cela, a když se vzpamatoval, uviděl před sebou své sídlo Týnec.
Na svůj slib nezapomněl.“
Ještě jedna šance pro kapli…
Jakýmsi pomyslným (i když asi jen symbolickým) pokusem o „restart“ kaple bylo v roce 2014 vytvoření unikátní podlahy. Toto umělecké dílo je součástí projektu „Zaniklé a ohrožené kostely“. Smyslem projektu není úplná obnova staveb, ale spíše snaha doplnit je něčím velice zajímavým, co by do nich nadále lákalo návštěvníky, a tím potenciálně prodloužilo jejich životnost.
Konkrétně zde se jedná o umělecké dílo: „Kapka aneb Hladina hloubky“ autorky Kristýny Kužvartová, která v té době byla studentkou Fakulty umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Dílo je vytvoženo asi z 7000 cihel, štěrku a písku. Většinou jde o materiál z bouraček, který autorka sháněla přes různé inzeráty na Klatovsku a Plzeňsku. Celou realizaci netypické podlahy v kapli tvořila autorka za pomoci přátel s přestávkami od června do září. Následující fotografie zachycují postupný vznik díla i jeho finální podobu.
Použité zdroje:
- Klatovská sedmička 4/2011 a 5/2011
- CHMELOVÁ, Yvetta. Studentka rozvlnila podlahu opuštěné kaple, dílo má přilákat turisty. In: iDnes.cz [online]. Dostupné z: http://plzen.idnes.cz/kaple-jana-nepomuckeho-kapka-dg2-/plzen-zpravy.aspx?c=A141111_105549_plzen-zpravy_pp
- Klub přátel Klatovska. Ve stínu Černé věže aneb putování kolem Klatov. Loreta u Klatov, FILMpro
- Foto 1: Canoppy
- Foto 2, 3, 4, 5: fotoarchiv KČT-Klatovy
Keš / Cache
Ke keši se můžete vydat hned několika způsoby:
-
Pokud chcete hned odlovit i blízkou keš GCXQTM – Zdar Buh. Doporučujeme zaparkovat poblíž bývalé myslivny (waypoint P1) a vyrazit při kraji lesa k lesnímu rozcestí (waypoint T2). Na cestě po pravé straně můžete zahlédnout v lese malebné vápencové lomečky. Z rozcestí již vede ke kapli žlutá značka KČT.
-
Druhá cesta začíná v osadě Loreta u poutní kaple (waypoint P2), kde si hned můžete odlovit keš GC6CZJ6 – KK 2016 - Poutni kaple Loreta u Klatov). Tuto památku stylově napodobující tzv. Svatou chýši v italském Loretu si rozhodně nenechte ujít! Cesta odtud je značena zmíněnou žlutou turistickou značkou. Postupně projdete dvěma křižovatkami (waypoint T1 a waypoint T2).
|
 |
-
Třetí varianta je pro ty, co chvátají a chtějí co nejrychleji zamířit ke kapli sv. Jana Nepomuckého. Pro parkování využijte plácek u kovové závory (waypoint P3). Dále do lesa nejezděte ani v případě, že by byla závora otevřená! Po lesní cestě se vydáte ke křivovatce lesních cest (waypoint T1) a pak opět po žluté značce KČT přes druhou křižovatku (waypoint T2).
SÉRIE „KK” - KLATOVSKÝ KARAFIÁT
 |
Členové turistického odboru KČT Klatovy se v roce 2010 rozhodli založit určitou „keškovou” tradici. Ta se sestává ze založení keše vždy poblíž trasy aktuálního ročníku tradičního turistického pochodu Klatovský karafiát, ke kterému je vydána i speciální limitovaná série CWG. Tyto CWG jsou vždy vložena a připravena pro první nálezce aktuální „karafiátové” kešky daného ročníku a pak v den konání turistického pochodu.
|
V rámci této tradice již vznikly tyto keše: