KK 2016 - Poutni kaple Loreta u Klatov Traditional Geocache

Tradiční keš ležící na značené trase KČT, která Vás zavede k poutní kapli Loreta. Keš i kaple se nachází asi 6 km od centra Klatov v obci Loreta. Zaparkovat lze prakticky hned u ní, kde je i malé posezení.

Další keš ze vznikající série KK byla i letos založena poblíž trasy turistického pochodu Klatovský karafiát (2016).

INTRO: Svatá chýše v Loretě

Poutní kaple Loreta u Klatov

A nejinak tomu bylo i na Klatovsku. Kapli po vzoru Svaté chýše nechala v roce 1711 za své věno zřídit Marie Barbora Kolowratová, roz. hraběnka z Vrbna a Bruntálu (1666–1712) – první manželka Maxmiliána Norberta, říšského hraběte Krakowského z Kolowrat (1660–1721), vlastníka panství Týnec aj., nejvyššího komoří v Čechách. Po dokončení kaple byla při kapli založena i nadace na vydržování kaplana. Kaplanské místo bylo vydržováno 120 zlatými, 4 sudy piva (tj. 9 hl), 9 měřicemi žita (asi 62 l) a 1 měřicí hrachu a soli. Zároveň nadace poskytovala příspěvek na kostelníka. Později byla nadace převedena pod týnskou farnost.

Samota nebo osada, kde byla loretánská kaple postavena, se v té době nazývala Vobora. Po roce 1730 se Vobora podle kaple přejmenovala na Loretu, podle obce v Itálii. Tuto změnu lze usoudit podle matričních zápisů. Kupříkladu matriční záznam z 27.  8. 1734 prvně zní „od lorety“, ale zápis z 29.  9. 1734 a pozdější již zní „z Lorety“.

Obec Loreta byla také od konce 19. století vyhlášeným výletním místem Klatovanů. Kromě poutní kaple je zde čekalo občerstvení v podobě vyhlášeného Hejlíčkova hostince. Hostinec nebyl jen běžnou osvěžovnou, ale byl i jakýmsi kulturním centrem. Konaly se zde totiž i různé taneční zábavy a představení ochotníků z okolí. Asi to byly akce docela významné, neboť se o nich dočítáme v dobovém tisku.

Kaple Poutní kaple Loreta je poměrně jednoduchá stavba obdélníkového půdorysu. Na východním průčelí kaple jsou erby Kolowratů a Vrbnů a také obraz Panny Marie Loretánské. Polírem stavby v letech 1709–1712 byl Jan Jiří Kurc. Pokud budete mít štěstí a dostanete se dovnitř, tak uvidíte v interiéru kaple pozoruhodné cihlové stěny vyzdobené freskami s náboženskými motivy. Obdélníková místnost kaple je sklenutá valenou klenbou. Před dřevěnou přepážkou je spodní část oltáře se stupněm, nad ním uprostřed průhledné zamřížované okno do výklenku ve zdi k umístění sochy Černé Madony. Vrchol přepážky je ozdoben šesti dřevěnými jehlany na krychlích. Při hlavních vchodových dveřích v rohu zdi je žulová nádoba pro svěcenou vodu. Středem klenby prochází lano od zvonku ve zvoničce. Historický mobiliář (soška Černé Madony aj.) je umístěn mimo kapli.

Současný stav

Největší hrozbou kaple je vlhkost, kterou se ani po nákladných pracích nepodařilo odstranit. Krov, střecha a věžička je z druhé poloviny roku 1995 od firmy REVIT Sušice, nová fasáda z roku 1996 od firmy STAVMAL s.r.o. Klatovy, restaurátorské práce v letech 1996 a 2000 uskutečnili akademičtí malíři a restaurátoři Carine Artouni a Dominika Machačová z Prahy a Jiří Rataj z Plzně. Lavice byly zhotoveny v roce 2003 tesařskou firmou Václava Tichého v Týnci.

Historie objektu

• 30. září 1710 byl v kapli konsekrován oltářní kámen biskupem Vilémem Christoferem z řádu premonstrátů na Strahově.
• Nadační listina zakladatelky (zapsaná do zemských desek 18. září 1728), soška Černé Madony s Ježíškem, původní výzdoba interiéru dle vzoru pražské Lorety a původní zvon ulitý Valentinem Lischanem na Malé Straně jsou datovány rokem 1711.
• Původní venkovní fasáda a malby Panny Marie a erbů na jižní zdi je z roku 1712 (dle letopočtu na fasádě).
• V září roku 1761 bylo slaveno padesátileté výročí vysvěcení poutní loretánské kaple s českými i německými kazateli.
• Císařským dekretem z 12. července 1783 byla kaple zrušena.
• 1790 stavba prodána do soukromého vlastnictví.
• 1794 církevní mobiliář přenesen do hřbitovní kaple sv. Barbory v Týnci, zvon zavěšen do věže týneckého kostela (v první světové válce zrekvírován).
• po roce 1797 se v kapli opět konaly příležitostné bohoslužby
• 1830 – 1831 na základě žádosti občanů byla zdevastovaná stavba kaple péčí hraběte Josefa Arnošta Krakowského z Kolowrat opravena. Do věžičky byl koupen nový zvon od firmy Ignát Hilzer ve Vídni.
• 2. října 1831 byla do obnovené kaple slavnostně přenesena soška Černé Madony ze hřbitovní kaple sv. Barbory v Týnci.
• v době epidemie cholery 1831 – 1832 byla kaple navštěvována tisíci prosebníků zblízka i zdaleka vzdor tomu, že nebyla vysvěcena.
• Před rokem 1835 byl interiér kaple nově vymalován a doplněn o dřevěnou kazatelnu a lavice. Nad oltářem byl zhotoven nápis: „ILLVstrissiMa prosapia koLLoVratiana gratiosissime eXstrVi renoVarique Hanc cappeLLam Diligentissime cvravit“. Hraběnka Arnoštka Kolowratová věnovala kapli kámen oltářní, bílou kasuli, plátno a polštáře pod misál.
• Po mnohých jednáních od roku 1835 byla loretánská kaple 10. srpna 1837 znovu benefikována.
• V roce 1859 byla kapli darována cínová lampa na věčné světlo.
• 29. června 1864 úderem blesku byla zničena věžička, velký kus střechy a učiněna velká škoda na oltáři a jiných částech kaple. Péčí týneckého velkostatku byla kaple do pouti 8. září 1865 opravena.
• V roce 1883 byl do kaple věnován obraz Panny Marie (135,5 × 69,5 cm) malovaný Bohumilem Hejdou z Lovčic, který též přemaloval původní fresku Černé Madony na jižní zdi kaple.
• Po zestátnění kolowratského majetku byla kaple v roce 1949 předána do vlastnictví obce Týnec.
• V srpnu 1994 po restituci kolowratského majetku byla kaple Jindřichem Kolowratem darována obci Týnec.
• K rekonstrukci původního stavu kaple byly v letech 1995–2003 péčí obce Týnec prováděny nákladné opravy.

Pár zajímavostí:

	Stavba loretánské kaple je jen asi kilometr od kaple sv. Jana Nepomuckého. Proč byly tak blízko u sebe dvě poutní kaple?
	Zmíněnou honosnou kapli sv. Jana Nepomuckého nechal postavit manžel hrabě Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat jako vděk za uchránění jeho rodiny od moru. Oproti tomu loretánská kaple je jednoduchou stavbou a důvod její výstavby cca 5-8 let po vysvěcení blízké kaple sv. Jana Nepomuckého není zcela jasný a doposud znám.
	Proč jsou u loretánské kaple – prosté a jednoduché stavby - zdi tlusté přes 1,3 m? V části severní zdi jsou dokonce i 2 m.

Keš / Cache

Obtížnost keše patří obecně k těm nejlehčím. Půl hvězdové zvýšení obtížnosti a atributy (!) upozorňují na možné zraky místních osadníků, kteří tu jsou doma. Ze stejného důvodu nelovte keš v noci. Pohybující se postavy s baterkami v okolí historické kaple… by byl asi problém. V případě terénu je ta druhá hvězdička přidána kvůli nutnosti překročení odvodňovací strouhy. Snad se zde časem objeví mostek. Keš je tradiční krabička lock&lock velikosti 540 ml, vejde se tedy do ní kromě logbooku, několika CWG a případného TB i nějaký ten drobný geopoklad. Kinderšrot si nechte pro větší krabičky! A pokud nevíte, jak se jej jinak zbavit, dejte jej, prosím, do blízkého kontejneru na plasty! Možnost zaparkování v osadě Loreta činí toto místo ideálním výchozím bodem pro příjemné procházky do okolí spojené s odlovem dalších keší:  ☻ GCXQTM – Zdar buh (cca 400 m)  ☻ GC5TJRG – Vyhorice (cca 900 m)  ☻ GC3GEHV – KK 2011- Zricenina kaple sv. Jana Nepomuckeho (cca 1,5 km)

Pro první FTF lovce a především v den konání turistického pochodu Klatovský karafiát 2016 bude v krabičce opět připraveno několik limitovaných CWG Klatovský karafiát.

SÉRIE „KK” - KLATOVSKÝ KARAFIÁT

Členové turistického odboru KČT Klatovy se v roce 2010 rozhodli založit určitou „keškovou” tradici. Ta se sestává ze založení keše vždy poblíž trasy aktuálního ročníku tradičního turistického pochodu Klatovský karafiát, ke kterému je vydána i speciální limitovaná série CWG. Tyto CWG jsou vždy vložena a připravena pro první nálezce aktuální „karafiátové” kešky daného ročníku a pak v den konání turistického pochodu.

V rámci této tradice již vznikly tyto keše: