Turistická chata na vrcholu Pancíře je známá pěkným výhledem do údolí trojice řek (Úhlava, Křemelná a Řezná), ale společně s dalšími sousedními stavbami vytváří pocit naprosté zastavěnosti vrcholu. I do výhledu z ochozu rozhledny zasahuje několik stožárů, prostě nic pro nás. Přírodní místa, kde je možné posedět a užívat si pohledů do dáli, není potřeba na Pancíři složitě hledat: k jednomu výhledu vás zavede již historická multina a my touto keší označujeme další tradiční vyhlídkové místo.
Výhled k Polomu
Hadí vyhlídka se nachází na jižním hřbetu Pancíře, jen pár metrů od silničky stoupající k vrcholu. Ploché temenu hřbetu je poblíž tradičně oholené, nejmladší rozsáhlou paseku vytvořil v lednu 2007 orkán Kyrill. Svah jižního hřbetu na východní straně prudce klesá k pramenu Řezné. Z hrany mezi plochým temenem hřbetu a jeho svahem vystupuje několik prvohorních svorových skalek, které nabízejí výhled na okolí Polomu a německého Velkého Falkensteinu. Už v minulém století se na skalkách zastavovali turisté a užívali si pohled do údolí.
Výhledy
Výhled z Hadí vyhlídky je otevřen k východu do údolí Slatinného potoka a Křemelné a k jihu na protější svahy údolí Řezné.
Za prořídlými korunami buků na levé straně se ukrývá výrazný Vysoký hřbet. Vpravo od něj vystupují na horizontu vrcholy Javornické hornatiny – Ždánov, Sv. Ján, Javorník a Královský kámen. Nevýrazný Březník u Dobré Vody splývá s horizontem, ale vedle něj již roste masiv Křemelné. Blízko jejího vrcholu vystupuje vrchol Huťské hory, od které se táhne nevýrazné pásmo plochých tisícovek, za kterými v pozadí vystupuje nejvyšší ze šumavských hor výhledu – Boubín.
Vpravo od Boubínu je táhlá Přílba, před níž je Spálený vrch u Srní a část Slunečné u Prášil. Ještě blíže vystupuje z údolí Slatinného potoka osamělý Hůrecký vrch. Na horizontu vpravo od něj spatříte výrazný Sokol/Antýgl u Horské Kvildy, dále hřbet Jezernice a rozložitá Ždánidla s drobnou Dřevěnou holí na jejich úpatí.
To už se dostáváme k protější straně údolí Řezné. Sklářský vrch je vidět na pozadí mnohem vyššího Polomu; jeho druhý vrchol byste našli mezi nimi. Na celém hřebenu jsou lesy ve vrcholové části smeteny bouří Kyrill. Polomy také zakrývají hraniční vrchol Debrníku/Plesné a tak je možné pozorovat jen jeho svahy klesající k sedlu s Rukowitzbergem již v Německu. Poslední šumavská hora viditelná na pravé straně je mohutný Großer Falkenstein.
Za výjimečné viditelnosti jako např. při podzimních inverzích uvidíte vpravo od Gr. Falkensteinu téměř 200 km vzdálený masiv Dachstein s nejvyšším Hoher Dachsteinem (2995 m).
Naleziště kyanitu
Krystal švýcarského kyanitu
Autor: Rob Lavinsky / iRocks.com
Kdyby počasí znemožňovalo výhledy, můžete se vrhnout za další atrakcí: okolí skalek je totiž geologickým nalezištěm kyanitu. Modrý trojklanný nerost, jedna z forem křemičitanu hlinitého, vznikl při přeměně hornin Železnorudské hornatiny za vysokých tlaků. Modré krystaly dosahující velikosti až 10 cm jsou ukryté v čočkách křemene, ale klidně i též také na povrchu. Příměsí neznečištěné, čiré kyanity se používají ve šperkařství, ať již v přírodní podobě, leštěné nebo fasetově broušené. Ostatní šperkařsky nevyužitelné se využívají jako surovina při výrobě materiálů odolávajících kyselinám či ohni.
Poměrně vzácný je blízký výskyt i obou zbývajících forem křemičitanu hlinitého a to růžového andalusitu na Velkém Ostrém a sillimanitu na zbylých místech Železnorudské hornatiny. Výjimečný krystal kyanitu na obrázku pochází ze Švýcarska, podoby minerálu na Pancíři si můžete prohlédnout ve sbírce Jakuba Myslivečka.
Ale prosíme, na nalezené krystaly jen koukat, nerozbíjet a neodnášet.
Kudy ke krabičce
Ke keši můžete vyrazit ze Špičáckého sedla po červeně značené trase (nejmenší převýšení), ze Špičáku lanovkou na Hofmanky a odtud po modré trase (největší pohodlí), popř. se po modré vydat již ze Železné Rudy (nejdelší). Na rozcestí Pod Pancířem, kde se potkávají červená a modrá turistická trasa, je pro návštěvu keše potřeba jít po asfaltové silničce. Samotná keš je jen 20 m od asfaltové silničky sjízdné pro kola i pro kočárky.
CHKO Šumava
Keš je umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte především po silnicích, pevných cestách a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde přemýšlejte, zda je cesta pro kolo vhodná. Jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Děkujeme!
(kopie listingu)