GC7264X Zeleznobrodska kolonada V. (Traditional Cache) in Liberecký kraj, Czechia created by charvic73

GC7264X ▼

A cache by charvic73 Message this owner

Hidden : 3/16/2017

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Železnobrodská kolonáda V. - Rafanda

Informace k sérii „Železnobrodská kolonáda“ jsou uvedeny u první keše série.

Bělovna, Rafanda a Tisovka

Za fotbalovým hřištěm, budovaným v akci Z od roku 1958 a novým domem s pečovatelskou službou, stojí v místě s pozoruhodným názvem Rafanda trojice nájemních domů. Prvním z nich, evidovaným pod číslem popisným 250 je bývalý „penzionát" pana Josefa Lubase. Na jeho místě stál dříve dům, ve kterém byl provozován prosperující nevěstinec. Ten však 30. prosince 1927 vyhořel, a tak si hostinský Lubas u zdejšího stavebního podnikatele Otty Reslera objednal dům nový. Stavitel vypracoval v dubnu 1927 plány a v prosinci téhož roku byl nový penzion dokončen. Za tímto objektem stojí od roku 1940 čtyřpodlažní nájemní dům pro „chudé rodiny", vystavěný podle plánů zhotovených zdejším stavebním podnikatelem Ludvíkem Kousalem. V červenci 1940 byl dokončen také sousední dům č. p. 570/571 jehož výstavbou měla být částečně vyřešena palčivá otázka ubytování uprchlíků ze zabraného pohraničí. V této věci psal v předcházejícím dramatickém roce 1939 starosta města Heřman Jiránek do Prahy Ústavu pro péči o uprchlíky naléhavý dopis s prosbou o poskytnutí bezúročné půjčky.
„Pohraniční město Železný Brod stalo se v podzimních měsících roku 1938 místem, kam přesídlilo mnoho uprchlíků s rodinami z blízkého Jablonecka a Tanvaldska. Z nich převážná většina počítala s tím, že se ve zdejším městě trvale usídlí a naleznou tu obživu ve sklářském průmyslu, jehož Železný Brod je střediskem. Tento příliv obyvatelstva, který v sobě zahrnoval nejen vývozce skla a sklářské dělníky, ale i menší živnostníky a řemeslníky, pak zaměstnance finanční stráže zřízeného finančního inspektorátu a oddílu finanční stráže a přidělené zaměstnance státních úřadů, byl příčinou veliké bytové tísně, jež se v poslední době stává úplně katastrofální. Na výzvu městského úřadu vyhláškou, přihlásilo se na 94 rodin, které jsou bez bytu nebo bydlí v podnájmu nebo mají konečně byt naprosto nevyhovující. Jelikož se v místě očekávaný jarní stavební ruch projevil pouze jedinou soukromou stavbou, není naděje, že by bytová krise mohla býti v dohledné době alespoň zmírněna. Tyto okolnosti stručně uvedené byly městské radě důvodem, aby se rozhodla ke stavbě dvou činžovních domů po 14 bytech pro rodiny uprchlíků, čímž by v místě alespoň částečně bylo bytové nouzi odpomoženo."
Plány vypracoval a stavbu samotnou provedl nám již dobře známý stavební podnikatel Karel Hlavatý. Dne 13. července 1939 byly zahájeny výkopové práce a oba činžáky byly ve dvou etapách dokončeny v lednu a červenci následujícího roku. Pro zajímavost je možné uvést, že měsíční nájemné v těchto domech nesmělo být vyšší než 120 Kč.

A samotný pěkný název Rafanda? Ten je nový. Tato část břehu byla již před rokem 1809 nazývána podle tradičně zavedeného bělení prádla či primitivního pálení bílého vápna Bělovnou a kout s novými činžovními domy zvaný nejdříve „V Sudetech" dostal své současné jméno až po druhé světové válce. Sousedé tam prý na sebe často „rafali, štěkali, křičeli a hubovali".

Přírodní divadlo a domy v Bělovně

Za Rafandou vede podél potoka cesta k přírodnímu amfiteátru Pod Kozincem. V letech 1950 až 1953 jej zde svépomocí vybudovali divadelní ochotníci sdružení v souboru Tyl (prvním představením byla hra Jan Výrava, předvedená zdejším souborem 3. září 1950 od 14.30 h.). Býval to krásný a hojně navštěvovaný areál, ve kterém vystupovala celá řada významných osobností českého kulturního života. Časy nadšení a ochoty však pominuly a přírodní divadlo s hledištěm pro 3000 diváků by dnes v hustém křoví jív a bezů jen málokdo hledal.