GC7265B Zeleznobrodska kolonada VIII. (Traditional Cache) in Liberecký kraj, Czechia created by charvic73

GC7265B ▼

A cache by charvic73 Message this owner

Hidden : 3/16/2017

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Železnobrodská kolonáda VIII. - Kačena

Informace k sérii „Železnobrodská kolonáda“ jsou uvedeny u první keše série.

Kačena

Divoké a těžce přístupné údolí ožilo, ale přesto neztratilo svoji tajuplnou atmosféru. O skále či balvanu, který dosud vyčnívá z řeky na druhé straně pod železničním náspem se například dochovala tato pověst:
Pod strmou strání pelechovskou vystupuje z řečiště Jizery při levém břehu as půl sáhu nad vodu veliký balvan, jejž vůkolní lid Kačenou nazývá a dle něhož hlubší části řeky u balvanu Na Kačeně se říká. Místa tato připomínají tragickou událost, o níž nám pověst takto vypravuje. Údolí Jizery nad Železným Brodem bylo před několika sty lety hustým pralesem, kterým prudce protékala Jizera, tehdy mnohem větší. Nečetní obyvatelé údolí stavěli si chýše na stráni a zaměstnávali se většinou kácením dříví a pálením uhlí pro blízké železné hutě. Byl to sice chudý, ale spravedlivý lid, který v této divoké krajině život trávil. Dozor nad lesem v těchto místech měl lesník, který ve Smrčí nedaleko panské tvrze bydlil, jménem Hušek, člověk nadutý a lakotný. Poněvadž již byl stár, zastával jej ve službě jeho syn Václav, který jsa opakem svého otce, byl znám jako přívětivý a dobrosrdečný jun. Jednoho dne rozkázal otec Václavovi, aby vzdálenější část hvozdu prohlédl, poněvadž se mělo udělati veliké množství uhlí. Václav vydal se hned na cestu a nalezl vzdálené místo, kde byly obrovské kmeny, dobré k pálení. Na zpáteční cestě pak zabloudil. Na štěstí spatřil po dlouhém chození dívku trhající jahody, jež ho svým zjevem i milou povahou úplně okouzlila. Dívka dovedla jej k chatě v níž bydlela se svým otcem, starým Petrákem, který pálením uhlí též se živil. Dívka, které říkali Kačenka, Václava pohostila chlebem a mlékem. Náhodou vrátil se Petrák toho dne dřív domů a divil se vzácné návštěvě. Václav vypravoval o svém bloudění. Ovšem, pravil starý Petrák, tam provádí své rejdy víla jizerní (vodní panna). Tu je dobrá, tu je zlá, zvlášť tam, kde se Kamenice s Jizerou spojuje je to prý zvláště tajemné. Václav se usmál. Jen se smějte, jak chcete řekl starý Petrák téměř uražen. Ať nikdo se neodváží v těch místech nějakého pychu! Onehdy přišlo z Brodce několik parobků a poškodili ze zlomyslnosti malé smrčky. Jen jeden z toho zrazoval. Tu náhle zazněl hněvivý hlas a větve velikého smrku bily vpravo, vlevo od nich, takže s roztlučenými údy zůstali na místě. Ten, který větve nelámal a stál opodál, lecos jiného viděl, ale střežil se o tom vypravovati, obávaje se pomsty víly jizerní. Zakrátko zemřel a vzal s sebou své tajemství do hrobu. Václav se nyní nesmál, aby starého neurazil. Poněvadž se již schylovalo k večeru, dal se na cestu k domovu. Hezké Kačence vtiskl do ruky stříbrný groš, což za oněch dob byl dar knížecí. Petrák doprovodil jej kus cesty a rozloučil se s ním přátelsky. Druhého dne zastavil se však Václav s dřevorubci zase u Kačenky a činil tak potom každého dne. Zatím však dozvěděl se otec Václavův od povídavých dřevorubců o návštěvách svého syna. Rozzlobil se a pohrozil Václavovi, že nikdy svolení k svatbě s dcerou uhlířovou nedá. Vyjmenoval mu pak řadu hezkých a bohatých děvčat ze Železného Brodu, která by se mu pro Václava zamlouvala. Václav se dal zastrašit a návštěvy jeho u Petráků stávaly se řidšími a řidšími, nad čímž se Kačenka arciť velice rmoutila. Václav však vymluvil se vždy na rozličné práce, takže se na něho hněvati nemohla. Zatím zalíbila se Václavovi skutečně bohatá dcera kupcova ze Železného Brodu, kterou mu otec vyhlédl. Když se to Kačenka dozvěděla, byla hlubokým žalem sklíčena. Jako smyslů zbavená, prodlévala často v lesích nad Jizerou a hleděla ze skály strnule do bouřící vody. Marná byla všeliká domluva starého Petráka. Kačenka myslila jen na přísahu věrnosti, kterou jí Václav učinil. Jizerní víla ji též zaslechla a umínila si, že Václava za ohavnou nevěru ztrestá. Jednoho dne, když Václav měl práci na břehu Jizery, sedla si víla na balvan blíže břehu a vzala na sebe podobu Kačenky. Když Václav přicházel k řece, vrhla se do proudu. Václav měl za to, že je to Kačenka. I pojala ho lítost a chtěl nešťastnou zachrániti. Skočil za ní, víla jej však obemkla a nepustila více. Druhého dne našli dřevorubci mrtvolu utopeného Václava. Také Kačenka se k tomu nahodila, než při pohledu na mrtvého milence puklo jí srdce. Proto ať si každý rozmyslí, nežli v údolí jizerním slib lásky učiní! Víla jizerní bdí velmi obezřele a nenávidí nevěru.