Z cyklu Zapomenuté zastávky na Rudné.
U Korýtka. Zastávka u naprosto brutálního průseku lužním lesem (zde se Rudná příliš nevyznamenává), dosud naštěstí stále obsluhovaná; avšak soudě podle množství odbavených cestujících zapomenutá takřka všemi. A zanechaná spíše jen pro občasnou blízkost Porubanů přírodě, protože protisměr vzal za své v mně neznámé době a z mně neznámého důvodu. A snad i pozůstalá jako omluva lesu za jeho dokonalé rozpůlení silnicí (opodál trať ale udělala totéž, takže spíše nežli oslava zastávky by si místo zasloužilo pomník bezohlednosti s velký otazníkem, proč se oba toky dopravy tehdy nevedly jedním korytem). Rezavky (zmeandrovaného původního říčního toku Odry, jenž se tady stalo slepými rameny) přeříznutý had se z toho v mých očích nikdy nevzpamatoval. O hluku dopravy ani nemluvě. Ale tady nyní nepláči. Dneska ještě ne, protože zastávka pořád stojí a lze se na ní stále dočkat svého odjezdu, takže od její výstavby se tu nepřetrhla nit. Možná se vám tím zdá, že do cyklu Zapomenutých až tolik nepatří, ale která jiná více, nežli ta, co přišla o svou sestřičku. Navíc když vidím snahu postupně nahrazovat tyhle přístřešky s duší a tváří nefunkčními a nevzhlednými skleníky (jejichž střešní akrylát záhy ošklivě zežloutne), stejnými jeden jako druhý, je mi z toho smutno už teď. Tak proto keš jsem umístil i tady, tedy dokud zastávka ještě je. Třebas teď na podzim jí to přede stromy v pestrém odění sluší až neskutečně, ale každý si o tom udělejte svůj vlastní, odlovem do místa zasvěcený, obrázek...
Tahle tady tudíž stále ještě žije, či přesněji dožívá; nicméně navzdory své obslužnosti má co jiné zapomenuté. Ukrývá se tu v stínu stromů jako zajíc v křoví, byť právě odtud je to na Rezavku nejblíž jak to jenom jde; ostatně jak taky jinak, když srdcem zdejšího lesa tudy člověk přímo projíždí. Jde zároveň o jedinou příležitost k marnotracení času a přitom abychom se dočkali...
Původně toto měla být tradička. Ale hned dvojí překryv sousedních keší a neprolomitelnost limitu, kterou by má keš hluboko přesahovala (čemuž plně rozumím), mne přiměla k offsetové multině, čili ku malému pozvání na procházku. A sice až tam, kde si budete moci vzít svůj bod za ochotu se přijet na zastávku podívat. A třeba i zavzpomínat na své vlastní příběhy, v nichž je kulisou. Takže teď už ze zastávky pojďme získat souřadnice, ať můžete jít...
Jak na keš: Ačkoliv je zastávka v žalostném stavu, doufejme že nějakou dobu ještě vydrží. Však uvidíte sami a zblízka, protože k dobrání se souřadnicím musíte spočítat ve ventilační mřížce stropu (jsou tam dvě stejné, vyberte si kteroukoliv) počet otvorů (průduchů). A to i těch menších (částečně zakrytých) krajních, nebojte se, je to hned. Vyjde vám trojciferné číslo X (pro kontrolu: ciferace X je 8).
N 49° 48.(X-4)' E 18° 13.(X+49)'
Poznámka k odlovu: Nepřebíhejte přes silnici! Na obou březích řeky se dá Rudná pohodlně podejít pod mostem. A přejít řeku lze bezpečně po oboustranném chodníku na mostě. Dále prosím nescházejte ke stromu přímo z cyklostezky, jděte pokud možno odzadu, ať se zepředu nevyšlape chodníček, který by prozrazoval, že tam něco je.
Další keše z cyklu:
Nad Porubkou
Polanecká
Výškovická
Horní
Frýdecká
Vratimovská