Osudové okamžiky / Schicksale Momente 4 Traditional Geocache

Tato keš má připomenout další zbytečně zmařený život poblíž státní hranice. V tomto případě však nejde přímo o následek ozbrojené ostrahy státní hranice, nýbrž o nepřímý důsledek právě skončené 2. světové války, přílišné horlivosti, podcenění nebezpečí a podcenění potřeby nezbytné odbornosti. Ozbrojená ostraha železné opony byla zahájena až za několik málo let.

D:

Dieser Cache erinnert an ein anderes, unnötig beendetes Leben in der Nähe der Staatsgrenze. In diesem Fall trägt die bewaffnete Überwachung der Staatsgrenze als indirekte Folge des Endes des Zweiten Weltkriegs, die mit übermäßigem Eifer und Unterschätzung der Gefahren und ohne den erforderlichen Sachverstand betrieben wurde, die Schuld. Die bewaffnete Überwachung des Eisernen Vorhangs begann wenige Jahre nach Kriegsende.

Nápis na pomníčku:                         (MJH = Mistra Jana z Husi,  )
Zde tragicky zahynul
dne 1.8.1945 na stráži hranic
svaté rodné země příslušník
pěšího pluku 1 „MJH“
svobodník Jan Šíma

Inschrift auf dem Denkmal: (MJH = Master John of Hus,)
Hier starb er tragisch
am 1. August 1945 beim Grenzsoldaten
heiliges Landmitglied
Infanterie-Regiment 1 "MJH"
der Gefreite Jan Šima

Hned po skončení druhé světové války byla obnovena československá armáda a do zbraně byli dočasně povoláni záložníci z posledních ročníků, kteří prodělali vojenský výcvik (presenční službu) před rokem 1939. Mezi těmito byl i svobodník Šíma, který stejně jako před válkou, narukoval do Českých Budějovic k obnovenému 1. pěšímu pluku Mistra Jana Husi. Ten byl v poválečných měsících dislokován v jihočeském pohraničí, kde měl pomoci udržet klid a pořádek. Pro místní německé obyvatelstvo byl příchod pravidelné armády většinou vítán, protože na rozdíl od působení revolučních gard a Rudé armády těsně po válce, znamenal příchod 1. pěšího pluku skutečné nastolení pořádku.

Jan Šíma narozený 1. října 1914 v Hluboké nad Vltavou byl ženatý otec dvou dětí a pracoval v Hluboké jako lesní dělník. Brzy si měl polepšit na lesního úředníka.

Podle protokolu sepsaného velitelem stanice Sboru národní bezpečnosti v Cetvinách pro okresní správní komisi v Kaplici hned druhý den po neštěstí:

Ve své služební horlivosti odjel Šíma dne 1. srpna 1945 o 11. hodině dopolední sám na kole na horní konec obce Tiché a ve vzdálenosti asi 500 m od domů prohledával s občanem Franzem Panyem z Tiché terén, kde byly odhozeny po říšskoněmecké armádě talířové miny. Když skutečně miny našel, poslal Franze Panyho pro povoz a sám se vzdálil k jinému místu s talířovými minami, kde buď do miny z bezprostřední blízkosti střílel, a nebo minou neodborným způsobem pohnul, načež tato explodovala.

Svobodník Jan Šíma byl zasažen explosí do břicha, do levé nohy – kotníku a do holení kosti pravé nohy jakož i do stehna. Na místě zůstal smrtelně raněn ležeti a volati o pomoc. Franz Panyo se rychle k němu vrátil, a když viděl, co se stalo, vyrozuměl ihned obyvatelstvo. První k němu přispěchala Anna Plechatschová z Tiché čp. 128, která po ohledání zranění, obrátila svobodníka Šímu na záda a pomocí obvazu snažila se mu vyhřezlá střeva udržeti v dutině břišní. Po první takto poskytnuté pomoci byl svobodník Šíma odvezen na voze do domu rolníka Cvetlera v Tiché čp. 22, kam se po čase také dostavil vojenský lékař, který dal ihned svobodníka Šímu nákladním autem odvézti do nemocnice v Českých Budějovicích, kde byl Šíma o 18. hodině operován a o 20. hodině po operaci zemřel na vykrvácení z levé nohy a pohmoždění jater. K pohřbu byl převezen do jeho bydliště v Hluboké nad Vltavou. Komisielní ohledání místa činu a šetření prováděly si vojenské úřady.

Svobodník Šíma byl u německého civilního obyvatelstva oblíben a také obyvatelstvo k jeho první pomoci a záchraně podnikalo všemožné kroky s pocitem soustrasti. Navíc německé obyvatelstvo, které teprve čekalo na soustavný odsun z republiky, mělo zároveň také strach z možné odplaty za jeho smrt, což pramenilo z květnových zkušeností s revolučními gardami, které řádily i v jihočeském pohraničí.

Jan Šíma byl se všemi vojenskými poctami pohřben v Hluboké nad Vltavou 5. srpna 1945. Na hřbitově v Hluboké nad Vltavou je dochován i Šímův hrob s textem: „Jan Šíma svobodník v záloze 1 PL MJH 1.10.1914 – 1.8.1945. Tragicky zahynul při výkonu vojenské služby na hranicích své vlasti.“

Převzato, zkráceno a upraveno z článku Jana Ciglbauera na stránkách http://severniceskobudejovicko.cz

D:

Die tschechoslowakische Armee wurde unmittelbar nach dem Zweiten Weltkrieg wiederhergestellt. Militärpersonen, die in den letzten Jahren vor 1939 einer militärischen Ausbildung unterzogen worden waren, wurden in die Truppe aufgenommen, darunter auch Šíma, der schon vor dem Krieg in České Budějovice zum wiederhergestellten 1. Infanterieregiment von Meister Jan Hus rekrutiert worden war. Er wurde in den Nachkriegsmonaten in der südböhmischen Grenzregion eingesetzt, um "zur Aufrechterhaltung von Frieden und Ordnung" beizutragen. Von der einheimischen deutschen Bevölkerung wurde die Ankunft der regulären Armee allgemein begrüßt, da im Gegensatz zu den Aktionen der Revolutionsgarden und der Roten Armee unmittelbar nach dem Krieg die Ankunft des 1. Infanterieregiments die tatsächliche Schaffung von Ordnung bedeutete.

Jan Šíma, geboren am 1. Oktober 1914 in Hluboká nad Vltavou, war verheiratet und Vater zweier Kinder und arbeitete in Hluboká als Waldarbeiter. Er sollte bald zu einem Forstbeamten ausgebildet werden.

Zitat aus einem Protokoll, das der Kommandant der National Security Corps Station in Cetviny (deutsch Zettwing) für die Bezirksverwaltungskommission in Kaplice (deutsch Kaplitz) am Tag nach dem Unglück geschrieben hat:
In seinem Bereitschaftsdienst verließ Šima am 11. August 1945 um 11.00 Uhr mit seinem eigenen Fahrrad die Dienststelle. Am oberen Ende des Dorfes Tichá (deutsch Oppolz) und etwa 500 m von seinem Haus entfernt suchte er mit Franz Pany zusammen das Gelände nach Minen ab, die die Reichsdeutsche Armee dort hinterlassen hatten. Als Šima die Minen tatsächlich gefunden hatte, schickte er Franz Pany zum Wagen, er selbst ging mit Plattenminen an einen anderen Ort, wo er entweder auf eine Mine geriet oder stolperte, wobei eine Mine explodierte.

Jan Šíma wurde von der Explosion am Bauch, am linken Bein, am Knöchel und am Schienbein des rechten Beines sowie am Oberschenkel getroffen. An der Stelle, wo er verwundet wurde, blieb er liegen und rief um Hilfe. Franz Pany kam schnell zu ihm zurück, und als er sah, was geschehen war, informierte er sofort die Bevölkerung. Anna Plechatsch aus Tichá 128 war die erste, die Hilfe leistete. Sie drehte Šíma nach Untersuchung der Wunden auf den Rücken und versuchte, mit einem Verband die Eingeweide im Bauchraum zu halten. Nach dieser ersten Hilfe wurde Sima zum Hof des Landwirts Cvetler in Tichá èp. 22 gebracht, wo nach einiger Zeit ein Militärarzt eintraf, der den Verwundeten sofort in ein Krankenhaus in České Budějovice überstellen ließ, wo Šíma um 18 Uhr eingeliefert wurde. Nach der Operation aber verstarb er durch Blutungen aus dem linken Bein und inneren Blutergüssen. Er wurde in seinem Wohnsitz in Hluboká nad Vltavou beerdigt. Die Ermittlungen zu diesem Vorfall wurden von Militärbehörden durchgeführt.

Lance Šíma war bei der deutschen Zivilbevölkerung beliebt, und die Bevölkerung, von der die erste Hilfe geleistet worden war, sprach der Familie ihr Beileid aus. Darüber hinaus hatte die deutsche Bevölkerung, die noch auf eine systematische Ausweisung aus der Republik wartete, Angst vor einer möglichen Vergeltung für seinen Tod, die auf die Mai-Erfahrung mit revolutionären Wächtern zurückging, die ihr Unwesen auch an der südböhmische Grenze trieben.
Jan Šíma wurde am 5. August 1945 in Hluboká nad Vltavou mit allen militärischen Ehren bestattet. Auf dem Friedhof in Hluboká nad Vltavou ist das Grab von Šíma mit dem Text "Jan Šíma der Gefreite in Reserve 1 PL MJH 1.10.1914 - 1.8.1945" erhalten. Tragischerweise starb er im Militärdienst an den Grenzen seiner Heimat. "

Angenommen, abgekürzt und von Jan Ciglbauer auf http://severniceskobudejovicko.cz bearbeitet

Další keše této série: