Svedsky sloup Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Švédský sloup
Zvláštní, málo známá památka
Napadlo mne tento na keše nepříliš bohatý kraj - Osoblažsko - doplnit o dvě svoje - tuto a GC7CBQV. A nakonec z toho byly tři - ještě GC7CBR9. To proto, že je to zde má srdeční záležitost a proto, že zde žijí mí přátelé "Křováci z Lesa", od nichž jsem vůbec poprvé o Geocachingu slyšel (a přesto mi trvalo cca dva roky, než jsem to vše pochopil) a kteří to k těmto keším budou mít blíž v případě nutné údržby. S tím, že dodavatelem nových schránek a sešitků do nich zůstanu já.
Již jsem jistě někdy mluvil o tom, že GC je pro mne především vyšší forma turistiky. K "obyčejnému" chození do přírody si mohu buď cestou zapnout "nejbližší" nebo se připravit doma a zajímavé věci postahovat.
Já jsem před každým výletem vždy sedával nad turistickými mapami, jichž mám jistě půl skříně a hledal kaple, větrné mlýny a zvláštnosti. Svým způsobem to dělám dodnes i když je to NĚKDY s navigací v ruce jednodušší. A takto jsme před již čtrnácti lety v srpnu 2003 naplánovali se syny výlet na kolech do Osoblažského výběžku, když jsme podobný výlet absolvovali ještě o dva roky dříve do jiného českopolského výběžku, kde jsou Sudice a Třebom. Ano, je to příšerně dávno. Žádné GC, žádné navigace, jen ty mapy už byly lepší, než za socíku - pečlivě zpracované padesátitisícovky oproti dřívějším stotisícovkám. Ke každé takové přípravě nad mapami se vždy pečlivě nachystal itinerář toho, co bychom rádi viděli - viz zde. Avšak přesto, že je to tak dávno, zůstaly oba tyto výlety plus ještě dva další nezapomenutelně hluboko v našich Duších.
Tady tento především proto, že nás dovedl k památce, kterou chci nyní ukázat vám, kdo rádi chodíte s navigací. Důležité na všem dalším je fakt, že toto bylo PŘED Šengenem.
Když jsem tedy připravoval cestu těmito liduprázdnými a dodnes vysídlením německého obyvatelstva roku 1946 ovlivněnými končinami a hledal, co by bylo cestou k vidění, zaujaly mne krom jiných (Město Třemešná - úzkokolejka; Liptaň - bludný balvan, poutní kostel, kaple a chalupa č.p. 146; Pitárné - bludný balvan; Dívčí hrad - zámek; Slezské Rudoltice - zámek čili Slezské Versailles; Rusín - poutní kaple; Matějovice - pseudokrasová jeskyně; Bohušov - hrad Fulštejn a sv. Martin; Osoblaha - stanice úzkokolejky, kašna a židovský hřbitov; Slezské Pavlovice - zámek, švédský sloup a pramen kyselky) především tři věci - zámek Dívčí hrad, Osoblaha a její úžasný židovský hřbitov a pak - ŠVÉDSKÝ SLOUP, "sedící" přímo v hraničním pásmu. Českopolská hranice je zde zároveň hranicí katastru obce Slezské Pavlovice, kde kupodivu už tehdy měli slušnou informační tabuli a kupodivu - vzhledem k dalšímu - na ní byl zmíněn i tento monument. Jak se k němu přesně dostat, to se však zjistit nedalo - za obcí směrem na sever k polské hranici se rozkládají 
velikánské louky a pole a tehdy tam (na rozdíl od současnosti) žádný ukazatel neukazoval. Prostě - PŘED Šengenem. Text na tabuli říkal (opisuji ze 14 let staré fotky): "Švédský sloup - postaven ke konci třicetileté války v době odchodu švédských vojsk za hranice olomouckého biskupství. Při úpravě státních hranic s Polskem v roce 1959 se sloup ocitl na polském území (grrrr!). Památka byla opravena roku 2001 obcí Racławice Śląskie a byla na ni osazena pamětní deska s polsko - česko - německým textem."
Nojo - kam se vydat? Kousek od nás právě starší pán okopával zahrádku, tak jsme zkusili dotaz, kde to je a zda se tam může. Mávl neurčitě motykou a říkal "Jo, tam, tam se dostanete". Sedli jsme na kola a vyjeli na sever první polní cestou ven z obce. Byl krásný letní den 11. srpna 2003, obloha pokrytá malebnými drobnými mráčky (viz horní panoramatické foto). Jeli jsme a jeli, až jsme dojeli k první české ceduli, jež hlásala POZOR! STÁTNÍ HRANICE! a opodál dvě polské s nápisy Pas drogi granicznej - wejście zabronione a Granica panstwa - przekraczanie zabronione. Na obě strany od hranice nebylo živáčka, jen velikánské zelené plochy. Ano - měli jsme z toho srandu, bylo to v období již otevřených hranic a mohutného uvolnění - ale PŘED Šengenem 
! A tak jsme ty cedule obcházeli, pózovali u nich, fotili se a podél hranice stále pokračovali směrem, kde podle mapy měl sloup být.
A byl. Nádherný, trojboký, na malém pahorku, čerstvě nabílený. Pohledem na obě strany stál osou přesně v lajně hraničních kamenů. To jsme se teprve fotili, běhali kolem něj plni radosti z takového objevu! Když jsme se nabažili, vydali jsme se šikmo přes louky přímo na Slezské Pavlovice. Bavili jsme se dobře, když náhle klukům říkám: "Myslím, že bude problém". Loukou proti nám se blížila dodávka, černá jak pohřebák - dodnes lituji, že tu jsem nevyfotil. Dojela až k nám a docela přívětivý pracovník hraniční stráže se ptal:
"Byli jste u Švédského sloupu?" "Ano." A chodili jste kolem něj?" Já chtěl zalhat, ale pravdomluvnější synové mě předběhli: "Ano!" "Hmm - a víte, že jste byli v hraničním pásmu?" Já: " Sloup přece stojí přesně v lajně s hraničními kameny?" On: "To ano - ale to už je hraniční pásmo! Pět metrů na každou stranu! Co s vámi mám dělat?" Vzal vysílačku, volal na ústřednu stejný dotaz a hlas jeho šéfa říkal: "Buď to s nimi vyřeš na místě nebo je musíš přivézt." Myslím, že jsme působili natolik slušně, že řekl: "Dáte mi každý stokorunu a bude to." Pak pokračoval o tom, že kdyby to záleželo na nich, kašlali by na nás. Jenže polští "kolegové" někde tam v tom liduprázdnu sedí s dalekohledy a když někdo chodí po hranici, volají a čeští pohraničníci MUSÍ vyjet do terénu a řešit. Že nejsme první ani poslední, kdo šli a půjdou Švédský sloup navštívit. Že se již pár let hledá nějaká dohoda mezi českými a polskými obcemi, aby se tento problém vyřešil... Nebyla vůle. Vyřešil to až Šengen.
Při návratu přes Osoblahu jsme našeho "známého" znovu v jeho autě potkali, zamávali si. Pak už jsme zcela legálně přejeli do Polska, ani pes po nás neštěkl. Problém s těmi polskými blázny nastal opět a ještě jednou až při návratu z Polska. Chtěli jsme se vrátit přes Opavu - ale tento přechod tehdy ještě byl ve statusu "Pro malý pohraniční styk", což však platilo jen pro občany do cca 20ti km od hranice. DVACET minut!! studovali naše pasy, aby nám je nakonec vrátili s tím, že statut nesplňujeme a musíme se vrátit přechodem Pietraszyn - Sudice. "Večeři" jsme vařili na autobusové zastávce v Kravařích o půlnoci a místo doma kolem večera se návrat konal ve 2:00 nad ránem. Aůúůúůúů! Ať žije Šengeeeen!!
Za betatest děkuji Křovákům z Lesa :-).
PS: Obrázky mají popisky - přejeď myší.
Additional Hints
(Decrypt)
Geavgl yrfvx - dhyv ararpuniphz
Arw cevfghc wr m cbyfxr fgenal
Qeriran xbcvr