Bozi Muka Pitarne Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Boží Muka v Pitárném
Napadlo mne tento na keše nepříliš bohatý kraj - Osoblažsko - doplnit o dvě svoje - GC7CBR1 a GC7CBQW - a nakonec z toho byly i s touto tři. To proto, že je to zde má srdeční záležitost a proto, že zde žijí mí přátelé "Křováci z Lesa", od nichž jsem vůbec poprvé o Geocachingu slyšel (a přesto mi trvalo cca dva roky, než jsem to vše pochopil) a kteří to k těmto keším budou mít blíž v případě nutné údržby. S tím, že dodavatelem nových schránek a sešitků do nich zůstanu já.
Ani nevím proč, ale někdy v té době, kdy jsem chystal keše pro Osoblažsko, jsem si ve Wikipedii vyhledal pojem "Boží muka". Přesto, že mám svou představu o tom, jak vypadají, proč vznikala. Textů na té stránce moc není, ale obrázků dost. Krom hodně zvláštních provedení mě nejvíc zaujal ten, pod nímž stálo: "Neobvyklý typ (katastr Pitárného na Osoblažsku)". V té chvíli jsem si uvědomil, že "vrchem" přes Pitárné, Dívčí Hrad a Hlinku jsem do Osoblahy ještě nikdy nejel!
Proto, že mou obvyklou trasou po městě Třemešná následují Liptaň, Horní a Dolní Povelice, Bohušov, Osoblaha, případně Slezské Pavlovice. Ale co s tím katastrem? To je moc široký pojem. Pustil jsem mapy a hledal a dlouho nic. Pak jsem si uvědomil, že na stromě vedle fotky Božích muk je vidět turistická značka a zdálo se mi, že modrá. "Prošel" jsem podél modré celý katastr Pitárného (na začátku volby se v mapě vždy vykreslí) a nic. Až pak jsem si všiml, že značka je zelená (!) a za chvíli už jsem viděl i kýžený symbolek. Hmmm, opravdu úplně mimo samu obec.
Byla to hezká náhoda, že jsem tuto informaci našel přesně v ty dny, kdy jsem plánoval cestu za instalací druhých dvou keší do těchto končin. Pak už zbylo jen zajet sem a ověřit, zda je to skutečně ono místo. Bylo!! Krásná stavbička z režných cihel, ve výklenku soška Panny Marie, kolem dokola neskutečný klid. Už nikdo nebude vědět, proč tu stojí, neboť je jasné, že zde zůstala po mých vysídlených krajanech. Udělal jsem pár fotek a již skoro sedal do auta k další cestě. A náhle to začalo hlodat: tak pěkné místo si přece říká o keš! Sem bez navigace jen tak nikdo nezabloudí, i když okolo vede značka. Ale z čeho ji v totálně polních podmínkách stvořit? Když mám naloženy jen ty dvě "jiné"? Prohrabával jsem koutečky v autě... a našel! Náhradní schránku i hotový sešitek k jiné keši mnohem blíže mého domova. Vnější stránka zápisníčku sice není úplně pravdivá, ale snad mi bude odpuštěno. Nový název jsem vepsal na první stránku - také proto ta zkratka. Tož uvidíme, jak se bude líbit. Tak rychle jsem "vyrobil" zatím jen dvě náhradní keše kdesi v Polsku :-).... Tak toto už je minulost, která skončila datem 19.7.2021.
Teď tedy aspoň něco málo o těchto sakrálních stavbičkách, kolem nichž chodíme - někdo s otevřenýma očima, jiný s klapkami - jako kolem mnoha jiných "němých" svědků velmi dávné minulosti. Mně se líbí velmi - už jen pro neuvěřitelnou rozmanitost jejich tvarů, způsobu zastřešení, pro zvláštní atmosféru, již kolem sebe tvoří. Ty nejstarší a staré mají vždy tvar sloupu, aby symbolizovaly ten, u něhož byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus před jeho šílenou popravou přitlučením na dřevěný kříž na vrchu Golgotě. Původně u nich byl podstatný právě obraz umučeného Krista. To znamená, že v jejich stavbě je hluboká symbolika a z této ideové náplně se odvíjí i místo, kde Boží muka stála. Bylo to například na rozcestích a symbolika je v tom, že Ježíš Kristus, když byl u sloupu bičován, také stál na rozcestí, jestli se podvolí nebo ne. On se nepodvolil a stejně tak musí na rozcestí volit každý člověk. Snad měla tato představa největší oběti – Božího umučení – vést člověka k zastavení se v každodenním spěchu a k zamyšlení nad smyslem života.
Jistý pořad v rozhlase na toto téma přispěl následujícím tvrzením. "Když české země přecházely od pohanství ke křesťanské věrouce, tak první Boží muka, alespoň se to tak traduje, vznikala v místech, kde byla pohanská obětiště. Tím se do této stavbičky vkládala síla, že dokázala vyhnat pohanské bohy a pomáhala nástupu křesťanství."
Nejstarší Boží muka se měla začít vyskytovat již před čtrnáctým stoletím, kdy se o nich objevují první zprávy, a byla pravděpodobně dřevěná - proto se žádná taková nedochovala.
Později od 15. století, kdy zvláště v českých zemích vládla gotika, se Boží muka již začínají tesat z kamene (v jižních Čechách ze žuly). Standardní Boží muka z období gotiky jsou tvořena třemi částmi - patkou, dříkem a hlavicí - které bývají někdy vytesány z jednoho kamene, ale daleko častěji se skládají z jednotlivých dílů, navzájem spojených. Horní plošky hlavice bývají často zkoseny, aby plnily funkci stříšky. Kamenných středověkých Božích muk, hlavně ze 16. století, se u nás dochovalo poměrně hodně.
Tento trend pokračuje až do období baroka, kdy dosáhla vrcholu svého rozšíření a kdy bývá na horní partii umísťován železný kříž.
Od poloviny 18. století je možno datovat první zděná a omítnutá Boží muka pilířového typu, která v 19. století téměř nahradila starší sloupkový typ, některá tvoří architektonicky určitý přechod ke kapličce. Tyto pilíře bývají již zakončeny stříškou, pod níž byl výklenek na obraz či reliéf umučeného Krista.
Boží muka se nacházejí jak ve volné krajině na návrších, rozcestích, u polních cest, tak i uvnitř sídel na návsích i mezi domy. Často bývají obklopena památnými stromy a v krajině často představovala výrazný orientační bod. Důvodů vzniku Božích muk byla celá řada. Nejčastěji tyto stavby vznikaly na místě nějaké tragické události, kde došlo k vraždě, kde někdo zemřel. Byla však rovněž vztyčována jako díkuvzdání za záchranu při nemocech a neštěstích, za odvrácení moru, za usmíření sporu o majetek mezi sousedy a vrchností, i jako prosba o potomka. Postupem času byly původní obrazy ve výklencích Božích muk poničeny povětrností i lidmi. Často byly v dobrém úmyslu nahrazeny jinými obrázky svatých přesto, že Boží muka měla již ve svém názvu přesné určení.
Nynější osada Pitárné v oblasti osoblažského výběžku vznikla v roce 1267 jako samostatná obec na soutoku potoka Mušlovka a Petrovického potoka původně s názvem Pittarn a sloužila tehdy jako biskupské léno. Od roku 1945 je místní částí obce Vysoká. Po soutoku obou potoků již další tok nese jméno Osoblaha. Zvláštní je, že ve starších mapách dříve viditelný Petrovický potok byl od tohoto soutoku až po prameniště přejmenován celý na Osoblahu.
Za betatest děkuji Křovákům z Lesa :-).
PS: Obrázky mají popisky - přejeď myší.
Additional Hints
(Decrypt)
Mrmnqh