Keš vás zavede do hlubokého údolí Pěkného potoka (správně spíše Wunderbachu) ležícího mezi Radkovským vrchem a východním výběžkem hory Křemelné zvaného Paštěcký vrch či Rottmoosberg. Pěkný potok má v těchto místech už třetinu své cesty od pramenů k Otavě za sebou a zároveň už má proud dost silný na provozování mlýna. A tak tu skutečně mlýn kdosi postavil.
 |
 |
Nový mlýn byl vystavěn na pravém břehu, v nadmořské výšce necelých 800 metrů, kus pod severními usedlostmi Starých Hutí a zhruba stejně daleko i od samoty Stimling. Mlýnu se snad nikdy neříkalo jinak než Jaglmühle. Měl přidělené vysoké číslo popisné 236, které je dokladem pozdějšího vzniku než u většiny statků v okolí, stál na stavební parcele č. 297. Jeho název napovídá, že byl nejspíše vystaven panem Jaglem, podle kterého se jmenoval i statek čp. 33 Jaglbauer na Starých Hutích. Mlýn a statek byly propojeny majetkově, neboť polovina mlýna vždy patřila majiteli statku, ať už statek vlastnil kdokoliv. Druhá polovina náležela stejným způsobem k Ebenwieserhofu čp. 30, což byl královácký dvorec na nedalekém Ebenwiesu. Není známo, kdo byli jednotliví nájemci mlýna.
Zatímco u většiny kešek na svazích Křemelné vás přivádíme na místa, která zanikla po poválečném vyhnání původních německých obyvatel, v případě Jaglmühle se historie udála jinak: mlýn vyhořel již někdy před rokem 1900 a nebyl už nikdy obnoven. Zároveň ale nebyl ani bourán a je tak nejspíše jedinou ruinou v okolí, kde jsou zachovány klenby jinde než pod úrovní terénu. Přes viditelné poškození stropy stále drží a zvládnou nést i tíhu vzrostlých stromů, které na nich rostou. Nedoporučujeme se pod klenbami příliš zdržovat a v žádném případě se nepokoušejte manipulovat s kameny, při zavalení v těchto místech vás klidně najdou až za několik týdnů. Venku můžete zkusit najít zarostlý náhon, který kdysi přiváděl vodu od potoka k mlýnskému kolu.
Kudy ke krabičce
Ač k mlýnu nevede žádná značená turistická trasa, nemá smysl cestu na Jaglmühle popisovat, natož od možných parkovišť, neboť je k ruině mlýna odevšad pěkně daleko (počítejte zhruba se 4 kilometry). Přímé cesty vedou z horního okraje louky u Ebenwiese (waypoint T1) a od rozcestí ve Starých Hutích (waypoint T3), sejít lze ze samoty Stimling (waypoint T2) a nebo je možné stoupat po cestě podél potoka od osady Wunderbach.
Série na Křemelné
Projděte se s námi po svazích výrazné šumavské hory Křemelné a nalezněte harmonickou krajinu přetvořenou člověkem, přesto mnoho desítek let opuštěnou. Navštivte místa připomínající zlatý poklad v jejích hlubinách, obejměte stromy věkem překlenující staletí, procházejte se rozlehlými lesy, objevujte usedlosti zmizelé v propasti času, zastavte se u nově obnovených kaplí, či se posaďte do trávy se svačinou a užívejte úchvatných vyhlídek. Půvabně osamělá Křemelná na vás čeká, abyste ji mohli důvěrně poznat, dokážete-li respektovat její přírodu a klid. Naše krabičky vám budou spolu se vzpomínkami zdejší rodačky paní Marie Malé průvodcem po cestách, loukách, lesích a také v čase. Najdete-li je všechny včetně čísel, je pro vás připravena krabička navíc jako malá odměna.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!
(kopie listingu)