Poslední keška ze série Industrial monuments in Zatec (Průmyslové památky v Žatci)
Již přes více než 200 let je možné Žatec nazývat průmyslovým městem. Jedním z prvních založených podniků byl roku 1801 měšťanský pivovar, zdaleka ne však posledním. Zásadní impuls pro rozvoj průmyslu mělo napojení města na železniční trať v 70. letech 19. století. V Žatci se křížila trať spojující Prahu s Chomutovem s tratí spojující Plzeň s Mostem. Při hlavní stanici pak vzniká průmyslová čtvrť, kde vyrůstají mnohé továrny. Série keší IM vás zavede k části pozůstatků těchto průmyslových staveb a ukáže i jinou historii Žatce, města chmele. Na pozadí listingů se pak nachází výkres komínu, jakožto symbol této doby.
Nádraží a železnice (v kostce)
Ve stanici Žatec se na hlavní trať Buštěhradské dráhy (BEB) z Prahy do Chomutova napojila trať Plzeňsko-březenské dráhy (EPPK) z Plzně do Mostu. Buštěhradská dráha zahájila provoz 4. února 1871, Plzeňsko-březenská dráha 16. září 1872. Pro staniční budovu, která byla postavena v letech 1871-1873, uplatnil inženýr Josef Chvála typové plány pro velké stanice, což odpovídalo jak významu města, tak důležitosti uzlové stanice. V roce 1902 byl přistavěn restaurační pavilon a kryté schodiště umožňující pohodlnější přístup do zvětšeného vestibulu z nižší uliční úrovně. Tyto části navrhoval Adolf Schrayer sice v odlišném celkovém pojetí, ale s použitím stejných detailů a prvků jako na původní budově.
 |
 |
Historická fotografie nádraží a vojáci mířící na frontu za 1. světové války
(klikněte na obrázek pro jeho zobrazení v plné velikosti)
|
Buštěhradská dráha
Buštěhradská dráha (z německého: Buschtěhrader Eisenbahn) byla privátní železniční společností na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855-1922 síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorskou pánev s Prahou.
Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v polovině 19. století vyvolal požadavek nahradit dosud fungující koněspřežnou dráhu do Lán výkonnějším dopravním prostředkem. Z tohoto důvodu byla v roce 1852 založena Buštěhradská železniční společnost (něm.: Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft), která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice. Její jméno bylo odvozeno od Buštěhradu, který byl tehdy známější než malé městečko Kladno.
Společnost uvedla do provozu první trať 5. listopadu 1855 – jednalo se o úsek Staré Kladno – Kralupy nad Vltavou o délce 20,5 km. V Kralupech byla možná překládka uhlí na lodě a jeho další doprava po Vltavě a Labi. Současně byla převzata stará trať koněspřežky mezi Starým Kladnem a Vejhybkou (dnes žst. Kladno) a přestavěna pro parostrojní provoz. Roku 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka – Bruska na parostrojní provoz a její prodloužení do Buben a roku 1867 následovala koncese pro zbylý úsek Vejhybka – Lány. Při přestavbě byly některé úseky trasovány nově.
Nádraží na historické fotografii z roku 1906
Na základě požadavku na železniční spojení od producentů cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a rozvoje těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří postupně Společnost Buštěhradské dráhy rozvinula síť svých železnic do celé oblasti. Dne 4. února 1871 byl zahájen provoz na novém, 83,8 km dlouhém úseku Lány – Chomutov, čímž Chomutov získal přímé spojení s Prahou. V Chomutově vystavěla vlastní nádraží, které pak využívala společně s Ústecko-teplickou dráhou.
Při stavbě Buštěhradské železnice vznikaly bouře železničních dělníků. Stěžovali si na nízké mzdy, špatné zacházení a šizení. Velká povodeň v Čechách v květnu 1872 poškodila také řadu nových železničních tratí a poškozen byl i úsek Buštěhradské dráhy u Měcholup.
V následujících letech byla síť BD postupně rozšiřována, až v roce 1891 dosáhla své největší délky – 465 km (z Chomutova pokračovala dále do Chebu a Františkových Lázní a také do Vejprt). Již před 1. světovou válkou se uvažovalo o zestátnění BD. V roce 1918 se ocitly tratě BD na území nově založeného Československa, které zestátňování drah upřednostňovalo a tak byla 1. ledna 1923 Společnost Buštěhradské dráhy zákonem zestátněna a její tratě se staly součástí ČSD.
Historický pohled na nádraží od kolejí
Pro významnou křižovací stanici Buštěhradské dráhy s dráhou Plzeňsko – březenskou v Žatci (tehdy s více než 9 000 obyvateli) navrhl inženýr Chvála v roce 1870 jednopatrovou výpravní budovu největšího typu, vzhledem k umístění nádraží na vysokém náspu od ulice dvoupatrovou. Roku 1902 ji Buštěhradská dráha zvětšila podle projektu inženýra Adolfa Schrayera na pražské straně přístavbou restauračního pavilonu a z uliční strany schodišťovým traktem umožňujícím pohodlnější přístup do zvětšeného vestibulu.
I když se přístavby hlásí svým architektonickým řešením k novobaroknímu slohu, některými prvky – půlkruhově zaklenutými okny s arkádovou římsou, nárožní bosáží a pásovou rustikou – navazují na pozdně klasicistní ráz původní budovy. Název stanice Žatec byl v roce 1919 doplněn na Žatec buštěhradské nádraží, roku 1924 změněn na Žatec město, v letech 1949-1961 na Žatec hlavní nádraží a od té doby pak už jen Žatec.
 |
 |
Pohled na nástupiště a příjezd brigádníků na chmel
(klikněte na obrázek pro jeho zobrazení v plné velikosti)
|
Jak na kešku
Poslední keška z průmyslové série je zároveň i keškou bonusovou a vás zavede k nádraží a kolejím, jelikož právě ty nemalou měrou přispěly k rozvoji Žatce v 19. století.
Pokud jste si poctivě zapisovali bolusová čísla, máte jich teď celkem devět. Proveďte jejich ciferaci a získáte číslo A. Jelikož vím, jak to dopadá s opisováním bonusových čísel, tak vám bude stačit vědět, ve které kešce se nacházelo bonusové číslo 2. Hodnota A se tedy rovná číslu pořadí této kešky v sérii (např. bude-li mít 2 jako bonus IM #1, tak je A rovno 1).
Otazník ale není na nádraží jen tak. Na úvodních souřadnicích se budete nacházet na nástupišti. Jednak odtud budete mít výhled na koleje, ale také na ceduli se směry. Pod touto cedulí se nachází šest čísel (viz. fotohint). Proveďte ciferaci většího trojčíslí vlevo a získáte číslo B. Poté proveďte ciferaci menšího trojčíslí vpravo a získáte číslo C.
Zjištěná čísla A, B a C dosaďte do vzorce níže a můžete se vydat pro finálku. Ke kešce nechoďte přes koleje! Užijte nedalekého podjezdu pod tratí (odkaz vás zavede na waypoint).
N 50° 20.(A-B+1)(B-1)(C+1)
E 013° 33.(A-5)(B-C+6)(C+1)
Změna místa uložení 9. května 2019 (dříve vypočtené souřadnice neplatí).
Navštivte i další kešky z industriální série: