Pátá keška ze série Industrial monuments in Zatec (Průmyslové památky v Žatci)
Již přes více než 200 let je možné Žatec nazývat průmyslovým městem. Jedním z prvních založených podniků byl roku 1801 měšťanský pivovar, zdaleka ne však posledním. Zásadní impuls pro rozvoj průmyslu mělo napojení města na železniční trať v 70. letech 19. století. V Žatci se křížila trať spojující Prahu s Chomutovem s tratí spojující Plzeň s Mostem. Při hlavní stanici pak vzniká průmyslová čtvrť, kde vyrůstají mnohé továrny. Série keší IM vás zavede k části pozůstatků těchto průmyslových staveb a ukáže i jinou historii Žatce, města chmele. Na pozadí listingů se pak nachází výkres komínu, jakožto symbol této doby.
Cihelny
Velmi důležitým a nezastupitelným oborem v Žatci byla těžba cihlářské hlíny a výroba cihel a střešní krytiny. V minulosti byla ve městě a jeho nejbližším okolí v provozu celá řada cihelen. Po jejich výrobcích byla poptávka vždy, zejména pak v obdobích hospodářské prosperity či po velkých požárech. Zcela jistě tomu tak bylo např. po zničujícím požáru roku 1788, který zachvátil tři čtvrtiny města. Plamenům tehdy padlo za oběť celkem 202 domů a 26 obecních budov včetně děkanství, radnice s hodinami, hospody U Bílého koníčka, kasárna a jedné věže kostela. Ve vnitřním městě tehdy zbylo jen 21 obyvatelných domů! Ostatní bylo nutno ve velmi krátké době obnovit nebo vystavět úplně znovu.
Umístění těchto provozů bylo vázáno na výskyt kvalitní cihlářské hlíny. Ačkoliv je katastr města situován především na štěrkopísčitém podloží dávných teras řeky Ohře, byly v dostatečném množství zastoupeny i lokality s ložisky kvalitní čtvrtohorní spraše. To byl právě materiál vhodný k výrobě stavebních materiálů – cihlářská žlutka.
Na mapě III. vojenského mapování z let 1877-1880 najdeme v Žatci a nejbližším okolí hned sedm cihelen. Dvě byly umístěny na severozápadním okraji městského katastru při silnici na Hořetice – jedna vpravo od této komunikace a druhá při odbočce na Záhoří. Další najdeme v okolí polohy zvané Na Astře.
Bývalá cihelna ASTRA-WERKE (stávala poblíž dnešní továrny Koito)
Tři další cihelny byly v pravidelných odstupech od sebe v Perčském údolí. Ta nejrozsáhlejší z nich v místech, kde později vznikla městská skládka komunálního odpadu.
Bývalá cihelna při odbočce na Záhoří jejíž komín stále stojí
Nejblíže městu byla cihelna v lokalitě Bílý vrch nedaleko místa, kde je dnes koupaliště. Dnes již není v provozu žádná z nich, ale na některých místech jsou dodnes dochovány zbytky provozních budov či cihlářských pecí.
Známa jsou dodnes jména některých vlastníků cihelen, např. Lauer, Schöffl, Hynek, Wurdinger, Kaiser. Posledně jmenovaný Alois Kaiser, majitel cihelny Astrawerke, se v obecních volbách roku 1938 stal starostou města za sudetoněmeckou stranu SdP. Tehdejší ministerstvo vnitra se zdráhalo jej potvrdit ve funkci a učinilo tak až po rozsáhlé podpisové akci tehdejších obyvatel Žatce.
Protože práce při dobývání cihlářské hlíny probíhaly tehdy převážně ručně, pochází z mnoha cihelen i řada archeologických nálezů uložených v žateckém muzeu. Např. v cihelně Fritze Schöffla v Perči si kopáči povšimli bronzových šperků z narušeného keltského hrobu asi ze 4. století př. n. l.
Bývalá cihelna v Perči
Jak na kešku
Tato keška se nachází poněkud dále od centra města a pro její odlov doporučuji kolo nebo případně nějaké geovozítko. U samotné kešky se nachází komín jedné z bývalých cihelen. Mluvil jsem s majitelem pozemku a NEPŘEJE si, abyste chodili do blízkosti komína (tu a tam může při poryvu větru spadnout cihla a nechce vás mít na svědomí). Nedaleko od kešky si můžete vychutnat pohled na město Žatec a cestou k ní si ještě prohlédnout nádherný areál bývalého pivovaru Dreher.
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo!
Navštivte i další kešky z industriální série: