Legionářská Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
LEGIONÁŘSKÁ
V roce 1914 český národ disponoval všemi atributy moderního doby, kromě vlastního státu. Hlavní myšlenkou československé národní rady vedené T. G. Masarykem, M. R. Štefánikem a E. Benešem byl boj za samostatný československý stát a vymanit se z vlivu monarchistického Rakousko-Uherska. Cestu k uznání práva čechů a slováků na vlastní stát si chtěli dobýt účastí našich vojáků ve válce. Naplnění této myšlenky záleželo na rozhodnutí zahraničních krajanů a válečných zajatců zda vymění pohodlí domova či zajateckého tábora za účast na světových válečných frontách.
První čs. vojenské jednotky na straně Dohody vznikly z iniciativy krajanských organizací záhy po vypuknutí války. V Rusku 12. srpna 1914 v Kyjevě Česká družina a ve Francii 31. srpna 1914 v rámci cizinecké legie Rota Nazdar. Ve stejné době se čeští krajané z Bělehradu účastnili bojů s rakousko-uherskou armádou pod praporem srbské armády.
Počet legionářů na straně Dohody (spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie) za první světové války
Z příslušníků české družiny a dobrovolníků, řad krajanů a válečných zajatců v Rusku postupně vznikl Čs. armádní sbor čítající v roce 1918 jednotky dělostřelectva, 8 střeleckých pluků, 2 záložní pluky, jízdu, technické a týlové složky.
Po porážce Srbska většina jejich čs. dobrovolníků přešla k čs. jednotkám v Rusku a Francii. Postupným slučováním jednotek byl vytvořen Československý armádní sbor v Itálii. S příchodem nových dobrovolníků z Rumunska, Ruska, Itálie a USA došlo v červnu 1918 ke sloučení dvou střeleckých pluků do Čs. brigády ve Francii. Dalších asi 1000 Čechů a Slováků sloužilo v anglické armádě a přes 40 000 v řadách americké armády.
V rámci dohodových armád se bojů v první světové válce v dohodových uniformách účastnilo na 140 000 československých dobrovolníků.
Znak československých legionářů
Československá armáda se zrodila dříve než československý stát a existence čs. legií byla tím nejzásadnějším argumentem pro mezinárodně politické uznání práva čechů a slováků na samostatnost. Úspěchy československých legií na zahraničních bojištích první světové války tak podpořily diplomatické úsilí československého exilu při jednávání o vzniku Československa.
Rozhodujícím se staly události na konci května 1918 v Rusku, kde českoslovenští legionáři odmítli odzbrojení a vystoupili proti bolševikům. Obsazením Transsibiřské magistrály zablokovali na Sibiři obrovské množství německých, rakouských a maďarských zajatců. Na základě této události americký prezident W. Wilson vyhlásil 28. června změnu cílů USA a podpořil rozpad Rakousko-Uherska a mezinárodní uznání československé samostatnosti.
Pro přesuny legionářů nejen na Transsibiřké magistrále sloužily ešalongy - obrněné legiovlaky
V posledních měsících před vznikem Československa soustřeďuje Masaryk svoji pozornost na USA. V červnu 1918 se setkává s americkým prezidentem W. Wilsonem, seznamuje ho se situací ve střední Evropě a s československým programem. V září 1918 USA uznávají Československou národní radu v Paříži jako budoucí československou vládu (už v červnu ji uznala Francie a Velká Británie). Dne 18. října v americkém tisku vychází prohlášení o československé nezávislosti známé jako Washingtonská deklarace, pod kterým jsou podepsáni T. G. Masaryk, E. Beneš a M. R. Štefánik. První československý zákon byl přijat 28. října 1918.
Po návratu do nové vlasti legionáři tvořili základ československé armád, avšak řada legionářů po válce z československé armády také vystoupila.
Velká většina legionářů vrátila po uzavření Mnichovské dohody (vlastně zrady ze strany Dohody) v roce 1938 francouzská vyznamenání, mnohdy osobně na francouzské velvyslanectví, či je zasílali poštou přímo do Francie.
Po roce 1948 se odkaz legií nezamlouval komunistickému režimu, především boj legií proti bolševikům, význam legií byl po roce 1948 zlehčován, řada bývalých legionářů byla odsouzena k vysokým trestům. Někteří legionáři se naopak stali komunisty, např. Ludvík Svoboda (pozdější ministr obrany a posléze prezident ČSSR)
Zdroj informací: Legionářská obec
Jak na keš
Na úvodní souřadnici nalezneš bustu jednoho ze zakladatelů legií, která byla čtyřikrát odhalena, třikrát odstraněna - první odhalení 1929 (A), druhé roku 1945 (B), třetí roku 1968 (C), čtvrté roku 1990 (D). Busta vznikla z iniciativy Spolku pro postavení pomníku prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi, který vznikl r. 1928 (E).
Slavnostní odhalení na tehdejší Wilsonově třídě pak proběhlo 28. října 1929.
Autor busty: Josef .........(F), architekt pomníku J. Čermák
V 90. letech dílo restauroval sochař Vilém Kocych.
U letopočtu proveď ciferaci, příjmení autora (F = počet písmen) najdeš vyryté na bustě, poté dosaď:
N 49° 41.BF(D-B) E 018° 21.A(F+D)C
Snad se obejdeš bez ověřovače, kde bys pouze tipoval Fko
Additional Hints
(Decrypt)
an xzrah xrer,
cevfghc bq prfgl,
cbhmvw uzng