Jaro CERMAK Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jaro ČERMÁK
V období prvorepublikové architektury se ve městech objevilo několik zajímavých architektů a stavitelů, kteří projevili nemalé nadání. Asi nejvýraznější osobností je Jaro Čermák, jehož tvorbu bychom mohli vymezit rokem 1923, kdy se vrátil z pražských studií, a rokem jeho násilného úmrtí 1945 (údajně ubit lopatou vlastním řidičem někde na Hliníku). Jeho realizace vyčnívají z místní produkce a odráží se v nich proměny architektonických stylů.
Jaroslav Čermák narozen 1895 v Praze, majitel firmy Jaro Čermák - stavitel v Místku. Vystudoval při vyšší státní průmyslové škole v Praze.
V roce 1918 byl po řádných zkouškách přijat do speciální školy architektury Janem Kotěrou. Postavil velké množství staveb, veřejných budov, továrních objektů, silnic i mostů.
Později se přiženil do rodiny architektů Šlapetů, když si vzal za ženu Olgu Šlapetovou.
Obchodní a nájemní dům obchodnice Gabriely Slaninové, Jaro Čermák, 1923, třída Nádražní a ulice 28. října čp. 1100
V červnu roku 1923 vyhotovil místecký architekt Jaro Čermák plán na postavení obchodního a nájemního domu na parcele č. 460/2 pro Gabrielu Slaninovou, obchodnici z Frýdku.
Šlo o třípatrovou podsklepenou stavbu, jejíž přízemní prostory sloužily obchodním účelům. V prvním i druhém patře se rozkládala dvojice bytů - jeden o třech, druhý o čtyřech pokojích s příslušenstvím. Třetí patro skýtalo podkrovní prostory vyplněné dvojicí bytů po dvou pokojích a kuchyni. Nároží stavby architekt vykrojil. Schodiště navrhl v zadní části domu.
Paní Gabriela Slaninová si 21. června téhož roku podala žádost o povolení stavby. Stavební úřad vznesl námitku proti projektu. Dům měl zabírat téměř celou stavební parcelu. „Plocha projektované stavby je 281,86 m2, naproti tomu obnáší plocha projektovaného dvoru 47,20 m2. Plocha dvoru obnáší tedy jen 1/6 zastavěné plochy, což neodpovídá ustanovení §73 stavebního řádu. Vzhledem k nedostatečné ploše dvoru, která při projektované výšce stavení 13 metrů jest, povolení ku stavbě z důvodů veřejných a zdravotních jest nepřípustným.“ Čermák si však svůj projekt obhájil tím, že jde o stavbu rohovou, tudíž není jiného řešení.
Novostavba získala číslo popisné 1100 a Jaro Čermák podal žádost o povolení k obývání. Fasádu člení vysoký pilastrový řád, barvený jako okenní špalety na hnědo, zbývající plocha fasády dostala žlutou barvu. Levou boční fasádu architekt navrhl o šíři čtyř okenních os, pravou o šíři tří, do vykrojené plochy vsadil vstup, přičemž prostor nad ním v pásech prosklil až po střechu. V levé a pravé části vchodu Čermák z hmoty fasády ostře vystrčil balkony o trojúhelném půdorysu. Do přízemí architekt umístil velké prosklené výlohy. Čermák se na tomto domě snažil uplatnit prvky kubistické architektury či art-deca, se kterými se zcela jistě setkal př i svých studiích v Praze.
Obchodní a nájemní dům obchodnice Gabriely Slaninové ve Frýdku
V roce 1923 jsme se ve Zpravodaji Místecko–Frýdecka dočetli, že město plánuje rozšířit místecké kasárny. Vypsala se soutěž a v říjnu téhož roku obec zadala místním stavitelům stavbu tří dvoupatrových domů pro ubytování důstojnictva na ulici Komenského čp. 436, 437 a 438.
Zakázku na rohový dům čp. 436 vyhráli společní oferenti, stavitel Jaro Čermák a stavitel Josef Rohan, dvojdům stavěli architekt Josef Hendrych a stavitel Jan Klema. Celková cena se vyšplhala na cca 1 850 000 Kč.
Tyto budovy řešili po vzoru jiných vojenských staveb, jako jednoduché geometrické útvary, kryté sedlovými střechami, jejichž kompaktní hmoty obalili do hladkých fasád, členěných pouze řadami stejných oken.
V listopadu chválí autor článku v novinách tvářnost Frýdlantské ulice, na které se stavěly domy pro důstojníky a kasárna. „Tato ulice se tak stane silnou tepnou frekvence a obchodu. Místek učinil dobrý krok, že si na rozdíl od Frýdku vymohl kasárny a byty pro důstojníky, důležitý zdroj příjmů pro město.“
31.října přišel do města český pěší pluk číslo 8, zvaný „Slezský“. Pro uvítání se při vstupu do kasáren vystavěly dvě slavnostní brány a vojsko se usídlilo v nově postavených domech.
Domy pro vojenské gážisty v Místku
Dnes jako bytový dům.
Vlastní vila Jaro Čermáka, Jaro Čermák, 1925, ulice Palackého čp. 202
V roce 1925 si vypracoval návrh vlastního domu, do kterého umístil také svou kancelář. 2.prosince téhož roku získal povolení ke stavbě jednopatrového obytného domu. 23.února 1927 podal žádost o povolení k obývání.
Vila má nepravidelný půdorys, každá strana domu má odlišně členěnou fasádu. Architekt si ji vystavěl na parcele situované tak, že poskytuje pohled na vilu ze všech stran. Hlavní průčelí směřuje na západ, tvoří je vstupní portikus se čtyřmi pilíři, krytý balkonem.
Severní strana domu je souběžná s ulicí Palackého, má okna propojená nadokenní římsou s trojicí stojících soch, po pravé straně se nachází boční vstup do ateliéru architekta. Z tohoto pohledu vidíme po stranách domu symetricky umístěné balkony.
Jižní fasádu člení mělký středový rizalit přesahující do střechy, v němž je umístěné schodiště osvětlené dvojící průběžných oken, jdoucích od přízemí až pod střechu. Napravo vyrůstá z hmoty stavby půlkruhový prosklený altán s cibulovitou stříškou, v němž se rozléhá jídelní prostor. Z hmoty východního průčelí vystupuje v přízemní partii lichoběžný přístavek, ve kterém se nachází panský pokoj, v patře tvoří prostor balkonu při dětském pokoji.
Vnitřní prostor domu se dělí na obytnou a ateliérovou část, ta je umístěna při severní straně a skládá se z účtárny a rýsovny. Soukromý prostor je přístupný vstupním portikem, návštěvník vejde do centrální schodišťové haly přes oválnou předsíň. Halu obkružuje pánský pokoj, jídelna a kuchyně.
Vlastní vila Jaro Čermáka
Čermák vyprojektoval obecní domy s malými byty, stavělo se Pod Puklí, na ulici Rašínově a Havlíčkově. V ulici Kolaříkové a Janáčkové vyrostly dvě čtvrti družstevních domků, vil a celá řada soukromých staveb. Později byly postaveny další domy na Čejkové ulici podle stavitele Klemy a na Koloredově dle návrhů architekta Jaro Čermáka.
Městské kino, Jaro Čermák, 1927, Hlavní třída čp. 112
Návrh stavby městského kinematografického divadla vypracoval roku 1927 Jaro Čermák. Navrhl dvoupatrovou stavbu na půdorysu obdélníku s architektonicky vkusně řešeným vestibulem, dle soutěžních požadavků. Hlavní průčelí směřuje do Wilsonovy(Hlavní) třídy, vchod do kina tvoří dvojice dvoukřídlých dveří se závětřím.
V přízemí se rozkládá prostor vestibulu a prostorná čekárna pro diváky, dále bufet a dvě drobné kryté šatny.
Do sálu vedou po stranách šaten oboustranná schodiště. Sál pojme asi 600 diváků. Podlahu architekt navrhl jako amfiteatrálně stoupající a do zadní části kinosálu umístil ještě sedm lóží.
V prvním patře navrhl místnosti pro městskou veřejnou knihovnu a čítárnu. O dva roky později zde město umístilo muzeum a od roku 1935 až do druhé světové války se ve dvou místnostech druhého patra nacházel Památník osvobození.
V roce 2003 prošla budova rekonstrukcí. V patrech sídlí pobočka městské knihovny, kinosál se plně využívá pro divadla a filmové projekce a v prostorném vestibulu čas od času probíhají výstavy fotografií.
Městské kino, dnes kino Vlast a městská knihovna
Na jaře 1928 téhož roku se ukončily práce a proběhlo slavnostní předání nové budovy pro brigádní, posádkové a okresní doplňovací vojenské velitelství v Místku. Budovu na ulici Komenského, čp.447, navrhl Jaro Čermák, inspirovaný funkcionalismem. Strohý účin vojenských staveb se pokusil zmírnit nenápadnými prvky dekorativního rázu. Stavitelem se stal Jan Klema. Celkové náklady se vyšplhaly na 750 000 Kč.
Přízemí skýtalo prostory pro důstojníka, podatelnu, písaře, litografa a archiv. V prvním patře se nacházely místnosti velitelů propojené předsíněmi s kancelářemi. Do druhého patra architekt umístil kanceláře pro evidence důstojníků. Budovu protínala široká schodiště a pasáže. Tisk se o novostavbě vyjadřoval pochvalně, že vysoce vyhovuje tak důležitému velitelství. Takovou se údajně může pochlubit jen málokteré město s vojenskou posádkou a chválí Místek, že pochopil důležitost stavby a tak patří k nejpokrokovějším městům.
Brigádní, posádkové a okresní doplňovací vojenské velitelství v Místku.
Dnes jako Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Na Staré cestě čp.99 se podle projektu Jaro Čermáka přestavěl pivovar finančního tajemníka Františka Růžičky.
Architekt z původních prostor pivovaru vytvořil činžovní dům s malými byty. Hladká fasáda a pásová okna odkazují na Čermákovo poučení ve stylu puristickém, ale tradice zanechává sedlovou střechu.
Budova československých finančních úřadů, Jaro Čermák, 1930-1932, Wilsonova(Hlavní) třída čp. 110
V Místku bylo potřeba vystavět budovu pro ústřední umístění zdejších finančních úřadů, berní správy, berního úřadu a důchodkového kontrolního úřadu. Město si vybralo parcelu na Staré ulici mezi přerovským pivovarem a hasičským domem a záhy, roku 1930, Jaro Čermák vypracoval návrh na stavbu.
Jednání o zakoupení této parcely se však nevydařilo a tak město využilo vlastního pozemku na Wilsonově(Hlavní) třídě, nedaleko kina a budovy cejchovního úřadu. Čermák v dalším roce vytvořil nové návrhy a v listopadu 1932 vyhotovil vyúčtovací plány.
K hlavní hmotě kvádru architekt přiložil v zadní části dvojici krátkých postranních křídel. Dvoupatrový, v ploše středového rizalitu třípatrový objekt opláštil hladkými plochami s přísně symetricky rozmístěnými okny v duchu funkcionalismu a ukončil tradiční valbovou střechou.
Do levé půle přízemí architekt umístil třípokojový byt pro přednostu úřadu a do druhé části domu vložil kancelářské prostory pro důchodkový úřad, katastr evidence a archiv.
Do prvního patra instaloval berní správu, do druhého berní úřad a ve třetím vyprojektoval dva malé byty pro zřízence.
Patra zpřístupnil po schodišti vloženém do osového kubusu vystupujícího z hmoty domu.
Soutěž na stavbu, která „má býti věrným obrazem doby,“ vypsalo město v únoru 1932. Vyhlídky na stavební ruch se v tomto roce zdály chabé a tak byl o vypsané soutěže velký zájem. Zúčastnilo se 110 firem stavitelských a řemeslnických.
Stavba byla zadána stavitelům Klemovi a Pasekovi v první polovině března toho roku. Ve Frýdecko–Místeckém kraji se situace hodnotila takto: „impozantní třípatrová budova v hlavní ulici města, a lze děkovati tomu, že tak vhodné místo bylo pro stavbu vyhlédnuto a určeno. Jednou vznikne tak velkoměstská třída. Na stavbě najde obživu mnoho dělníků, práce musí pokračovati rychle, neboť úřady budou se stěhovati již v říjnu do hotové budovy.“
Budova neprošla žádnou zásadní přestavbou, ale původní okna nahradila plastová. V dnešní době objekt slouží jako policejní stanice.
Budova československých finančních úřadů - dnes budova Policie
Městský chudobinec, Stanislav Paseka, 1932, ulice Školská čp.401
Na jaře roku 1932 proběhla stavba městského chudobince, k němuž byl roku 1928 založen jubilejní fond. Ten sice dosáhl značné výše, ale nedostačoval. Jednalo se proto o výpůjčce města ve výši 200 000 Kč. Nakonec byl vystavěn asi za půl milionu korun. Měl to být chudobinec, který „bude vyhovovati požadavkům dané doby a bude spokojeným útulkem zestárlých místeckých občanů.“
Na ulici Školské proto zbourali starou budovu chudobince, nacházející se za domem pana Stanečka a sousedící s rohem dívčí měšťanské školy. Na vzniklém volném místě vyrostla do konce téhož roku nová moderní budova. Plány vypracoval architekt Stanislav Paseka z Místku a budovu postavil architekt/stavitel Jaro Čermák.
Městský chudobinec - dnes jako Domov důchodců
Podobných staveb a zařízení bylo v Místku více, například zde:
Proti kostelu sv. Jana a Pavla z odkazu výrobce hudebních nástrojů Rafaela Piskoře a děkana Bedřicha Kauna
byl v 1885 zřízen nadační dům zvaný sirotčinec (dnes SŠ uměleckoprůmyslová)
Přestavbu provedl 1931-1932 stavitel Jaro Čermák
Okresní dům sociální péče T. G. Masaryka s dětským domovem, Miloš Laml (brněnský architekt), 1934, ulice Politických obětí čp. 125
Při události položení základního kamene 28. října, se konala velká slavnost, na které se sešli zástupci všech významných úřadů a spolků z Místku a také z Frýdku, což pro letitou rivalitu těchto dvou měst nebylo zvykem. Přesně za rok od této slavnosti se uskutečnilo také slavnostní otevření.
Stavbu provedl místecký stavitel a architekt Jaro Čermák za náklady 320 000 Kč. Tento nově vzniklý dětský domov neboli sirotčinec sloužil dětem z celého okresu, jelikož dosavadní městský sirotčinec, zřízený nadací kněží Rafaela Piskoře a Bedřicha Kauna, měl nedostatečnou kapacitu. V budově našla své sídlo Okresní péče o mládež, dětský domov, odbor Masarykovy ligy proti TBC, odbor Československého červeného kříže a poradna pro matky s dětmi.
Stavba jako jedna z mála, snad díky svému původnímu zřízení jako domu sociální péče, přečkala radikální panelovou výstavbu a v současné době v prostorách této dochované budovy sídlí výtvarný obor základní umělecké školy.
Laml se zřekl honoráře za zhotovení projektu.
Okresní dům sociální péče T. G. Masaryka s dětským domovem - dnes budova Základní umělecké školy
Období druhé světové války a protektorátu nebylo šťastné a ani stavební dění nemělo moc prostoru. Přesto se i z té doby nalezne několik zajímavých realizací.
Městská rada se snažila stavět nové domy, aby zmírnila bytovou krizi. Roku 1939 se usnesla vystavět z penzijního fondu městských zaměstnanců dva činžovní domy, Pod Puklí čp. 215 a 216, s dvanácti dvoupokojovými a třípokojovými byty pro veřejné zaměstnance služebně přidělené místeckým úřadům. Jeden z domů vyprojektoval stavitel Josef Hendrych a druhý Jaro Čermák. Oba projektanty městský úřad káral za pomalé jednání.
Okresní úřad a četnická stanice,Lubomír a Čestmír Šlapetovi, 1936-1940, ulice Palackého čp. 115
V roce 1936 vypracovali bratři Lubomír a Čestmír Šlapetové svůj první uskutečněný návrh veřejné stavby. Stal se jím okresní úřad a četnická stanice na ulici Palackého. Vybrali konvenční dvoutraktové řešení. Během zpracovávání projektu se změnila lokalita z Wilsonovy(Hlavní) třídy na ulici Palackého, do míst bývalých farských pozemků v sousedství okresní nemocenské pojišťovny.
Do soutěže na postavení okresního úřadu se přihlásili pouze místní stavitelé, nejlevnější stavitel Josef Hendrych nabídl stavbu za 993 000 Kč a nejdražší nabídka padla od firmy Klema-Paseka za 1 108 000 Kč. Zakázku získal stavitel a architekt Jaro Čermák, který stavbu dokončil roku 1940.
Okresní úřad Frýdek-Místek
V roce 1940 se postavil blok činžovních domů při Wilsonově(Hlavní) třídě čp. 826-829
Každý z domů měl jiného stavebníka a na projektování se podíleli Jaro Čermák, Rudolf Plachý a Jan Klema, který podle nalezených návrhů vzezření celého čtyřbloku vypracoval celkovou koncepci. Jednotlivé domy architekti různě dekorovali, někde užili rizalit, jinde oblé nároží na sloupcích, ale celek propojily podobné materiály a jednotné stylové vyznění tak trochu inspirované architekturou mašinismu.
Činžovní domy při Hlavní třídě (zde ten nižší dům vpravo)
Projekt dvoupatrového obytného domu čp.826 pro MUDr.Jiřího Michajlova a jeho ženu Marii navrhl v únoru 1940 Jaro Čermák.
Povolení ke stavbě získali 21. března téhož roku, stavbu provedl Jan Klema. Jde o objekt čtvercového půdorysu krytý sedlovou střechou, čímž se odlišuje od dalších tří domů, které mají střechu pultovou. Architekt navrhl v levé části suterénu průjezd do dvora, v pravé části obslužné schodiště, do předního traktu umístil čekárnu a ordinaci lékaře, do zadního situoval pokoj, kuchyň, laboratoř, koupelnu a balkon.
Do pater architekt navrhl čtyřpokojový a dva dvoupokojové byty s příslušenstvím.
Fasádu v prvním a druhém patře pročlenil rozměrnými okny a plochu přízemí dekoroval kachlovým obkladem.
František a Svatava Růžičkovi si objednali návrh domu čp.827 od stavitele Rudolfa Plachého
Třípatrový činžák je řešen obdobně jako předchozí, s obchodem v přízemí a byty v patrech. Fasádu v ploše přízemí dekoruje kachlové obložení. Průjezd a vchod do prodejny oživují kulatá nautická okénka.
Třípatrový dům čp.828 Klaudia a Štěpánky Bláhových vypracoval rovněž Rudolf Plachý,
který zde užil nepravidelného lichoběžného půdorysu. Hmotu hlavního průčelí mírně prohnul a do jejího středu vložil mělký rizalit. Do každého z pater rozmístil dva dvoupokojové byty s kuchyní, předpokojem a příslušenstvím, do suterénu jeden jednopokojový byt. Manželé Bláhovi obdrželi vinařskou koncesi a tak si v levé části přízemí otevřeli vinárnu.
Dům čp.829 objednala místecká spořitelna u Jana Klemy v prosinci 1939. Sestává ze dvou kubických hmot nakoso natočených a spojených k sobě pod ostrým úhlem se zaoblenou plochou ve výši pater, nesenou v ploše přízemí dvojicí sloupů.
Do jednotlivých kubusů dvojdomu vedou dva samostatné vstupy. Přední trakt vyplňují pokoje, zadní kuchyně, koupelny, schodiště, předsíně a pavlače.
V přízemí se opět nachází jedna obchodní místnost. Na fasádě nalezneme nautické prvky. Domy zůstaly zachovány do dnešní doby v poměrně nezměněné podobě.
Zdroj informací: Aneta Zlámalová
Něco ke keši
Keš je na docela frekventovaném místě, proto má vyšší obtížnost (záleží podle času, ale mudlové tu jsou vlastně pořád). Ano uznávám, že k takové místní osobnosti se umístění krabky zrovna nehodí (byť u domu, který postavil), vžij se však do role ownera, najdi tématické a bezkolizní místo pro tuto keš.
Nápady či náměty si mile rád pročtu, případně tam keš přestěhuji.
Additional Hints
(Decrypt)
xynfvxn - prean prcvpr