Mezi zajímavá místa která můžeme na této ulici vidět patří první sokolovna na Moravě. Najdete ji na čísle 66, byla postavena v roce 1886. Pozemek stál 200 zlatých a stavba 2 000 zlatých, dokončena byla po třech měsících!
Na křižovatce ulice Soběšická s ulicemi Cacovická a Horymírova si můžete všimnout budovy bývalého divadla Svatoboj (prohlášeno kulturní památkou Ministerstvem kultury 7.3.1994). Roku 1871 byla založena husovická Občanská beseda Svatoboj, do jejíchž základů bylo vloženo heslo Vzdělání jest naše spasení. Naplňováním hesla Svatoboje byla sta a sta divadelních představení, zejména amatérského divadla s velmi slušnou profesionální úrovní, jíž byl Svatoboj po desetiletí znám i za hranicemi Brna. V roce 1924 spolek Svatoboj zakoupil vlastní budovu v Cacovické ulici a budova byla upravena na vlastní divadlo s restaurací. V roce 1952 Svatoboj přešel do ZK ROH Zbrojovka. V 90. letech divadelní činnost ustala. Více informací naleznete zde. Po rekonstrukci roku 2012 se Svatoboj proměnil v restauraci. Sál v současně době už není v provozu.
Cetnik1937 mě upozornil na další zajímavou stavbu. Na adrese Soběšická 120 se nachází budova bývalého úřadu Potravní daně na čáře, jedna z mála dochovaných v původní podobě.
Okolo velkých měst Rakouska-Uherska byla vytvářena od 25. 6. 1829 tzv. Potravní čára. Tato fungovala jako kontrolní stanice na všech hlavních přístupových cestách do města. "Městiště" neboli nesprávně "Akcíz" byla budova, kde hlídal příslušník Finanční stráže a pokud přicházející nesli určité potraviny, museli za ně zaplatit stanovenou daň. V Brně byly pro PDNČ stavěny zprvu honosné budovy, posléze, zvláště po vzniku Velkého Brna v roce 1919, kdy se hranice města posunuly až za okrajové čtvrti, se stavěly budovy skromnější. Potravní daň na čáře byla v Protektorátu Čechy a Morava jako zbytečná zrušena 28. 5. 1942. Více informací naleznete zde. Mapu z roku 1927 kde je zakreslen dum 120, ktery tu stoji uz od roku 1920 je zde (mapu poskytla cvicena.opicka).
V horní části ulice Soběšická se nachází vodárenský objekt, jeho součástí je vodojem na Holých horách, kde ústí I. březovský vodovod. Výstavba tohoto přivaděče započala na jaře r. 1911 a byla ukončena v mimořádně krátkém čase v září 1913. 57,496 km dlouhý přivaděč zajišťuje v současné době 265 l/s pitné vody, doprava je gravitační. Doporučuji navštívit naši keš I. brezovsky vodovod.
K vlastní keši – pro vyzvednutí schránky není zapotřebí žádné násilí, opatrně vytáhněte a nic nerozhrabávejte.