Prameniště využívá velkých zásob puklinových podzemních vod v komplexu křídových vrstev v okolí Březové nad Svitavou, doplňovaných především infiltrací atmosférických srážek do horninového prostředí. Násoskový řad I.březovského vodovodu se 14-ti vrtanými nevystrojenými studnami profilu 650 a 635 mm hloubek 17-21 m je umístěn ve štole dlouhé 300 m, opatřené masivní cihelnou obezdívkou.
2. Štola násosky I. březovského vodovodu v prameništi Březová n/Svitavou - zdroj [1]
Stavba jímacího zařízení byla zahájena v roce 1904, kdy bylo zřízeno 14 studní o celkové vydatnosti 250 l/s. Projekt vodovodu byl dokončen v prosinci 1907 a v únoru 1910 schválen. Vlastní stavba pak byla zahájena na jaře 1911 a kladení trub ukončeno v říjnu 1912. Přivaděč byl kolaudován v září 1913 a 4. října 1913 byl slavnostně uveden do provozu. Císař František Josef I. přispěl na stavbu vodovodu a ten byl pojmenován „Die Kaiser Franz Joseph I.-Trinkwasserleitung“. Po vzniku Československa začal být v roce 1918 používán název „březovský“ nebo „brněnský vodovod“, později „I. březovský vodovod“.
Trasa I. březovského vodovodu je vedena z Březové v sevřeném údolí řeky Svitavy v souběhu s komunikacemi a železnicí, kterou sedmkrát kříží až do Bílovic nad Svitavou. Ve velmi členěném terénu mezi Blanskem a Bílovicemi nad Svitavou byly pro položení potrubí proraženy 3 masivní štoly o délkách 74 m (severně od Nového hradu), 305 m (pod Novým hradem) a 614 m (pod Hrádkem u Bílovic). V Bílovicích nad Svitovou se vodovod od řeky odklání a prudkým stoupáním míří do vodojemu v Brně na Lesné na Holých horách (objem 14 669 m³).
Přivaděče Brněnské vodárenské soustavy - zdroj [1]
Výškový rozdíl hladiny podzemních vod v Březové a vodojemu v Brně je 89 m, nejnižší místo přivaděče (220 m n. m.) se nachází v Bílovicích. Realizováno bylo šest odlehčovacích trub, z nichž pro tu v Letovicích byla postavena věž o výšce 20 m. Součástí vodovodu také je 17 sekčních šoupat, 100 vzdušníků a v Bílovicích se nacházejících 53 kalosvodů. Z přivaděče je možné odebírat vodu v Letovicích a v Adamově. Celková délka vodovodu činí 57,496 km.
Podélný profil vodovodu - zdroj [2]
Přivaděč je z litinových hrdlových trub DN 600 a 650 uložených v průměrné hloubce 2 m pod povrchem. Dodavateli litinových trub byly tyto firmy: Vítkovická hornická a hutnická společnost, Pražská železářská průmyslová společnost z Králova Dvora, Důlní a železářská společnost z Węgierske Górky a Strojírenská akciová společnost Breitfeld, Daněk & Co. z Blanska.
12. října 1912 proběhlo položeni poslední trouby u Skalice. Již v květnu téhož roku byla puštěna voda z prameniště až do Chrastové k vyzkoušení řadu. I když byly trouby zkoušeny přetlakem vody ve zřízených zkušebních stanicích, výskytu poruch se zcela zabránit nepodařilo, mimo jiné také proto, že trouby se z těchto stanic musely ještě dál dopravovat na některých místech až 4 km daleko po zcela neschůdném terénu. Celkem bylo odkryto 58 vadných trub.
O správnosti řešení, kvalitním materiálu a dokonalém provedení vodovodu svědčí malý počet poruch, ke kterým na vodovodu docházelo a dochází. Dlouhodobý provoz ukázal, že použitý trubní materiál (šedá litina) s hrdly s táhlou klínovou drážkou zamezující vytlačení těsnícího olova provedení izolace bylo správné a výborně se osvědčilo. Ani po 100 letech provozu nelze vodovod označit za dosluhující a neperspektivní. Laboratorní zkoušky litinových trub I. březovského přivaděče z roku 1999 prokázaly ještě velmi dobrý technický stav vzorků potrubí a bylo doporučeno provést další kontrolu stavu trub za 50 let.
K vlastní keši – POZOR NA MUDLY, v okolí se jich obvykle pohybuje mnoho. Pro vyzvednutí schránky není zapotřebí žádné násilí. Dávejte pozor ať vám tam nic nezapadne, pak keš kouká ven (kdyby vám tam přece jen něco zapadlo, tak se to pokuste vytáhnout). Po vrácení schránky na původní místo prosím o mírné zamaskování, aby nám keš dlouho vydržela.
Více informací a zdroje textu a fotografií najdete na:
[1] http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/brezovske-privadece/
[2] http://smm-miroslav.cz/admin/files/file/sovak/sovak-2013-100-let-1-brezovskeho-vodovodu.pdf
[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99ezovsk%C3%A9_vodovody