Moravany - dalnicni propustek Traditional Cache

Tato keš vás dovede k propustku do míst, kde se původně nacházelo koupaliště v údolí Šelše. To však muselo ustoupit stavbě dálnice a na jeho místě se nyní nachází obrovský násep přes celé údolí s propustkem.



Dálnice mezi Ostopovicemi a Nebovidy se jižně od Urbanova kopce musela vyrovnat s hlubokou roklí. Avšak v místě, kde by každý předpokládal spíše most, byl vybudován jeden z nejvyšších náspů, který je několik desítek metrů vysoký. Pravděpodobně bylo potřeba zpracovat obrovské množství zeminy z hloubeného zářezu skrz Urbanův kopec, který se nachází hned vedle. A tak byl namísto mostu zvolen násep. Bohužel kvůli dálnici muselo být zasypáno koupaliště na dně rokle, které bylo napájeno místním, tehdy ještě vydatným pramenem.



Jeden ze skalnatých výběžků Urbancova kopce musel být prokopán hlubokým zářezem. Na tomto romantickém místě a zároveň jednom z nejvyšších bodů na trase, byla naplánována i dálniční odpočívka. Proto se zdejší zářez stavěl tak široký. Ale práce byly přerušeny právě v době, kdy byla odtěžena jen asi polovina skalního masívu a proto zde dodnes zůstaly dobře patrné jednotlivé stupně těžby - tzv. schody.


Gigantický násep v sobě skrývá klasický klenutý propustek, ale ten má oproti ostatním velkou zvláštnost. Podzemím totiž vede v mírném oblouku (do zatáčky) a jeho výpusť není tradičně až na dně rokle, jak by se předpokládalo, ale stavitelé umístili výpusť vysoko nad patou náspu. Voda vytékající z propustku tak musí dolů do rokle ještě stéci po svahu. Obdivuhodná je i samotná délka propustku, která je přibližně dvěstě metrů (nikdo to zatím přesně nezměřil). Propustek byl dokončen v roce 1941, ale jeho okolí již upraveno nebylo. Propustkem však stejně nikdy moc vody neproteklo, jestli vůbec nějaká. Pramen potoka se totiž před stavbou nacházel v místech náspu a dnes vlastně vyvěrá přímo pod náspem. Takže potok žádnou propusť skrz násep nepotřeboval a dlouhý propustek byl spíše postaven pro odvodnění horní části rokle, pokud by byla při větších deštích zaplavena. Západní část rokle zůstala odříznuta od světa a přístup na její dno je možný jen po strmých svazích. Mohutný násep dálnice vytvořil jakousi zemní přehradní hráz a pokud by tu propustek nebyl, vzniklo by z rokle přehradní jezero. Ale toto nehrozí, potok pramení až dole pod náspem a aby zeminu nepodmáčel, byl z nitra náspu vyveden betonovým potrubím o průměru cca 60 cm. Toto vyústění se nachází zhruba 15-20 metrů pod úrovní vyústění propustku. Dnes je potrubí zdevastováno, ale stále funkční. Ještě asi do pol. 80.let dokázal pramen zásobovat vodou menší rybníček kousek pod ním, ale v souvislosti se stavbou podivné chaty nad pramenem, kdy byla použita i těžká technika, došlo patrně k propadu a poškození potrubí. Průtok je od té doby minimální a rybníček zmizel.



Další zajímavostí tohoto náspu je někdejší divadlo v přírodě (amfiteátr), které krátce po dokončení náspu využilo jeho prudkého svahu pro stupňovité hlediště. Hrálo se zde ochotnické divadlo, ale koncem 60. let už bylo místo opuštěné. V té době ještě byly v hledišti patrné zbytky dřevěných lavic. V blízkosti se nacházel ocelový koncový stožár elektrického vedení se skříní pro transformátor. Tehdy bylo vedení ze skříně již demontované a posléze zmizel i samotný stožár. Betonový sokl po stožáru je patrný dodnes. Ostatní sloupy byly dřevěné a zmizely postupně do poloviny 90.let. Zachovaly se však zbytky jeviště, jehož okraje i dnes rámuje kamenná zídka.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Moje keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

• GC5085C Kuřim - mimoúrovňová křižovatka
• GC51756 Moravany - dálniční propustek
• GC50R4F Ostopovice - dálniční most přes polní cestu