Ostopovice - dálniční most přes polní cestu
Německá exteritoriální dálnice Breslau-Wien
Tato keš vás dovede k jednomu ze dvou nedokončených mostů nedaleko Osptopovic. Jedná se o pozůstatek nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“.
Topografická mapa se zakreslenou dálnicí. V okolí Ostopovic se měly nacházet dva mosty, přičemž nedaleko horního mostu se počítalo s odpočívkou ve směru na Vratislav. O kus jižněji se pak nachází propustek, kterému je věnována moje další keš.
Archívní letecký snímek z výšky 10 km, zaznamenaný při vojenském leteckém snímkování Československou armádou po 2. světové válce.
Přes polní cestu u Ostopovic byl postaven dálniční most avšak nebyla na něm již osazena nosná deska - mostovka. Most má z obou stran vybudovány náspy. Zdejší mládež využívá opěru mostu jako horolezeckou stěnu a nedosypanou část pro tábořiště. I tento most bude možné využít pro plánovanou R43.
Pohled na ještě nezarostlou stavbu od východu.
Vnitřní část tzv. křídla. Pohled k severu, ve směru do Bystrce. Vpravo vyčnívají šachty kanalizace. Na stěně je dobře vidět černý asfaltový nátěr hydroizolace.
Kanalizace mostu.
Nedosypaná opěra mostu dnes slouží jako plácek ke hraní a táboření.
Pokud se vydáte směrem na jih, narazite na druhý dálniční most přes polní cestu, tzv. horní.
Přes polní cestu ve stráni nad Ostopovicemi byl stavěn dálniční most, který zůstal nedokončen. Průjezdy jsou tzv. tunelového typu, tedy s klenbou, která měla být zasypána zeminou. Postaveny však byly pouze boční části mostu. Vnitřní klenba pod samotnou dálnici se již stavět nezačala. Proto dnes most připomíná spíše dvě kamenné brány.
Nedokončený a opuštěný most ještě v době, kdy nebyl tolik zarostlý. Vpředu západní zeď a vzadu východní zeď s částečně vybetonovanou klenbou.
Pro výstavbu uvažovaného prodloužení rychlostní silnice R43 je možné torzo mostu využít a zachovat tak technickou památku pro příští generace. Protože však mostu chybí nosná konstrukce vozovky, bylo by jistě zajímavé, jakým způsobem by byl most dokončen.
Pohled od severovýchodu na vnitřní část západního boku mostu. Dozadu by dálnice vedla do Vídně. Vnitřek konstrukce nebyl ještě vůbec zarostlý. Vzadu za mostem vede nepřeložená polní cesta.
 Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.
Historický zákres části exteritoriální dálnice mezi Kuřimí a Mikulovem do vojenské mapy 1:75 000.
Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav
Tímto bych chtěl velmi poděkovat Honzovi Šafaříkovi za námět ke keši, pomoc se zpracováním listingu a betatest.
|