Pohled z nejvyššího místa pastviny k vrchům Kalovy a Sedlo
Východní svahy vrcholové části Křemelné k východu pozvolna klesají, aby přibližně po 1,4 km vytvořily sotva znatelné sedlo k drobnému vedlejšímu vrchůlku s kótou 943 m mezi Berglem a horní částí Starých Hutí. V plochém sedle byl kdysi vymýcen les, ale není známo, zda paseka vznikla v době těžby zlata či později při práci sklářů.
Paštěcká Paseka od Velkého Babylónu, v pozadí Sokol/Antýgl
Pozemkům se začalo říkat Paštěcká Paseka (Waiderholzschlag, objevuje se i Weider/Waiderer Holzschlag). Známá historie Paštěcké Paseky se píše od roku 1727. Na blízkém Babylónu tehdy hospodařil pan Kolmer. K panství patřilo 215 hektarů včetně samotné Paštěcké Paseky, docela velký kus země. Kolmer měl dvě dcery, Marii a Kateřinu. Když se v roce 1727 starší Marie provdala za Andrease Haase, věnoval mladší Kateřině pozemky na Paštěcké Pasece. Pozemky Babylonu byly v další generaci znovu rozděleny, když si Georg Hass směl vystavět dům západně od Babylonu. Od té doby se rozlišuje Velký a Malý Babylón.
Pohled k vrchu Kalovy
Kateřina Kolmerová se provdala za Josefa Wastla a na svahu klesajícím do údolí Pěkného potoka (Wunderbachu) si postavili statek, pozdější čp. 36 na st. p. 132 (waypoint R1). Podle hospodáře se domu začalo říkat "U Wastla" a protože rod Wastlů držel dům až do poválečného vyhnání Němců, nebyl nikdy důvod jméno statku měnit. Dům byl rozsáhlý, podél obytného stavení stála stodola propojená příčným traktem. Necelých 400 m severozápadně stál dům čp. 37 na st. p. 132 (waypoint R2). V polovině cesty mezi těmito domy stával ještě jeden objekt, který byl zbořen v roce 1926.
Dřívější místo domu "U Wastla"
Po vyhnání Němců zůstala celá oblast vylidněná a vhodná pro vytvoření vojenského výcvikového prostoru. Při jeho vzniku byly v 50. letech téměř veškeré domy zbořeny, např. po obrovském domu U Wastla nezbyla stopa. V následujících letech byly zdejší louky využívány jako pastviny skotu, což zbrzdilo sukcesi. Energetici napříč loukou natáhli elektrické vedení o napětí 110 kV od elektrárny Vydra na Čeňkově Pile, pro jeden ze stožárů použili starý snos kamení uprostřed louky.
Výhled od keše přes Radkovský vrch
Co tedy zbylo po Paštěckých Pasekách? Jen louky a úchvatné výhledy. Podívat se můžete na okolí Kašperských Hor a především do vnitrozemí severovýchodním směrem k Horažďovicím, což je na svazích Křemelné značně vzácné. Vyjděte od keše několik metrů na pastvinu a rozhlédněte se. Vlevo nad smrčky uvidíte louky nad Velkým Babylónem, přes sedlo nad Malým Radkovem pohlédnete do vnitrozemí, přičemž drobné kopce jsou v okolí Záluží a Roku. Vpravo od nich se táhne dlouhý zalesněný hřbet Sedla s rozhlednou, která bude však jen špatně rozpoznatelná. Od Sedla je údolím oddělený Nadějov, který postupně splývá s hřbetem Zámeckého vrchu ozdobeného zříceninou hradu Kašperku. V popředí před ním je Radkovský vrch, jehož východní svahy prudce klesají k Otavě a Rejštejnu. Na pravém okraji horizontu dominuje Ždánov a pokračování hřebene Javornické hornatiny s Královským kamenem a Javorníkem, před nimi Chlum. Přejdete-li si na louku v blízkosti korýtka, otevře se výhled do vnitrozemí více vlevo, směrem k Sušici.
Kudy ke krabičce
Keš je jen pár metrů od pohodlné okružní cesty, která v tomto úseku spojuje Velký Babylón s Prostředními Paštěmi. Cesta je vhodná pro kočárky, byť z přirozeného výchozího bodu na parkovišti u Dobré Vody je to ke keši skoro 5 kilometrů s pozvolným převýšením okolo 160 metrů. Cyklistům není vjezd od Velkého Babylónu povolen. V zimě není zmíněná cesta pro běžkaře nijak upravována, ale návštěvní řád (čl. 3 odst. 3) umožňuje běžkařům se po ní pohybovat.
Z rozcestí u dřevěného koryta (waypoint R3) vede cesta, která míří k vrcholu Křemelné a lze po ní jít část cesty ke sněžné jámě.
Série na Křemelné
Projděte se s námi po svazích výrazné šumavské hory Křemelné a nalezněte harmonickou krajinu přetvořenou člověkem, přesto mnoho desítek let opuštěnou. Navštivte místa připomínající zlatý poklad v jejích hlubinách, obejměte stromy věkem překlenující staletí, procházejte se rozlehlými lesy, objevujte usedlosti zmizelé v propasti času, zastavte se u nově obnovených kaplí, či se posaďte do trávy se svačinou a užívejte úchvatných vyhlídek. Půvabně osamělá Křemelná na vás čeká, abyste ji mohli důvěrně poznat, dokážete-li respektovat její přírodu a klid. Naše krabičky vám budou spolu se vzpomínkami zdejší rodačky paní Marie Malé průvodcem po cestách, loukách, lesích a také v čase. Najdete-li je všechny včetně čísel, je pro vás připravena krabička navíc jako malá odměna.
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a veškeré živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po silnicích a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!
(kopie listingu)