|
Vítejte na jednoduché tradicní
keši, která je prímým následovníkem keše Slovenská strela od
juneta. Nyní je již však keš vedena v
obecnejším tématu, mimo Slovenské strely také celému
koprivnickému muzeu Tatry. Jen pro porádek: keš je zcela nová,
muže jí tedy samozrejme odlovit a zalogovat i ten, kdo
již puvodní keš našel.
Listing je rozdelen na dve
cásti. V první cásti se doctete neco o muzeu, v cásti druhé o
Slovenské strele, prejeme príjemné ctení tem, které to zajímá :)
Koho ne, muže preskocit na poslední cást ohledne
keše.
Krátká historie
muzea
První pokusy o založení muzea v tehdy
ješte mestyse Koprivnici se datují již k roku 1935,
kdy spolecne s obecní radou mestyse Koprivnice, Delnickým závodním
výborem, Úrednickým závodním výborem a Jednotou ceských úredníku v
závode Tatra podal generálnímu rediteli závodu Tatra –
Ringhoffer Dr. Hanuši Ringofferovi návrh na zrízení továrního
muzea. Bylo rozhodnuto, že do doby, než bude rozhodnuto o
prostorách muzea, se budou sbírat v závode predmety historického
významu. Veškerou snahu však ukoncilo obsazení Koprivnice
Nemci na podzim roku 1938. Cást sesbíraných exponátu zmizela a
první pokus o založení muzea zmaren.
Muzeum však na sebe nenechalo dlouho cekat
a již v roce 1947 byla vyclenena pro muzeum Šustalova
vila (vila zakladatele výroby kocáru) v Janáckových sadech (viz.
waypoint). Sem byly instalovány exponáty a založeno
"Lašské muzeum", 24. 8. 1947 bylo muzeum otevreno pro
verejnost. Toto muzeum prežilo i celostátní redukci muzeí v
50. letech.
 |
 |
|
puvodní prostory muzea -
Šustalova vila / jeden z prvních exponátu, osobní vuz, tehdy
ješte pod znackou Nesselsdorf
|
Casem však puvodní prostory v
Šustalove vile nestacilo, v roce 1972 proto byla dokoncena
nová prosklená budova (viz. waypoint) pár metru od vily. Ta
sloužila až do roku 1997, kdy byl slavnostne dokoncen
nový (dnešní) komplex. S tímto také souviselo velkolepé
presouvání Slovenské strely z parku Janáckových sadu (viz.
waypoint) na nové, dnešní, umístení. Celá motorová jednotka
byla za dohledu tisícu obyvatel naložena na speciální príves
(který z nepochopitelných duvodu netáhla Tatra) a prevážena
širokými ulicemi mesta na místo urcení. Za zmínku také stojí,
že v roce 2002 byla dokoncena expozice staré dílny (viz.
dokument CT).
 |
 |
|
výstavba nové budovy muzea v roce
1972, vpravo snímek na pohled již plne fungujícího
muzea
|
Neštastná událost se udála v roce 2004, kdy
se pod náporem snehu zrítila strecha staré budova muzea, kde v tu
dobu byly umísteny nekteré exponáty a vznikly na nich
mnohasettisícové škody.
 |
 |
|
fotografie snehem znicené budovy
bývalého technického muzea, vpravo zázrakem netknutý odstavený
exponát Tatry 700, (to za ní je strecha)!
|
Soucasnost
Nyní je v budove vystaveno na 60 osobních a
nákladních automobilu, doplnené o podvozky, motory, modely,
designérské návrhy, trofeje ze sportovních klání, dobové fotografie
a ruzné rarity. Spoustu zajímavých a vycerpávajících informací
poskytují vícejazycné videoboxy s filmovými sekvencemi
automobilových skvostu. Venkovní expozici zastupuje motorová
jednotka M 290.0 - Slovenská strela (viz. níže).
Pokud zde již budete, byla by škoda se
nepodívat dovnitr, vstupné pro dospelé ciní 110 korun, zlevnené pak
70 Kc. Otevírací doba je celý týden (krome pondelí) od 7-16
(ríjen-duben), od 7-17 (kveten, zárí a cerven v pracovní dny) a od
7-18 (cervenec, srpen a cervnové víkendy). Pokud budete mít tu
smulu, že budete keš navštevovat v pondelí,
doporucujeme malou ochutnávku expozice: vstupte do muzea z opacné
strany muzea, do tzv. kulturního domu, vyjdete po schodech do
prvního patra a pokracujte doprava ke kinu. Zde po pravé strane
mužete nahlédnout na pár exponátu.
 |
 |
|
Zatím poslední budova technického
muzea v samém centru mesta.
|
Budoucnost
V soucasné dobe muzeum disponuje více exponáty,
než je schopno z prostorových duvodu vystavit. Od minulého
roku se tedy hovorí, že by se muzeum presunulo do
nevyužitých budov prímo v areálu Tatry. Konkrétne do secesní
tovární haly, která je zhruba dva až trikrát vetší,
což by opet na nejakou dobu bylo dostacující. Do expozice by
se tedy mohly dostat napríklad sportovní letadla, trolejbusy,
autobusy, nebo napríklad ruzné motorové vozy ci osobní a nákladní
vagony, které byly rovnež v Tatre vyrábeny do cca 60. let 20.
století.
Celý projekt je ovšem odhadován cástkou
200-400 milionu korun, což pro soucasnou Tatru je príliš
velká investici a mesto už vubec takovou cástkou nedisponuje,
nezbývá tedy jen doufat, že se napríklad s pomocí ruzných
rozvojových fondu ci grantu podarí muzeum rozšírit, stejne
jako se podarí najít Slovenské strele dustojnejší umístení a
tolik potrebná rekonstrukce.
|
Prezentacní video Technického
Muzea
|
|
První cást krátkého dokumentu CT
|
Druhá cást krátkého dokumentu CT
|
Slovenská
strela / M 290.0 / Tatra 68
V
roce 1934 objednalo ceskoslovenské ministerstvo železnic u
Tatry Koprivnice dva motorové vozy druhé trídy pro rychlost 130
km/h. Projekt vedli vrcholní inženýri a konstruktéri Tatry,
krome napríklad Hanse Ledwinky také Ing. Josef Sousedík, který
navrhl elektromechanický prenos výkonu, konstrukci celosvetove
ojedinelou (v roce 1936 si jej nechal patentovat). Vozy byly hotovy
v roce 1936, po problémech s hlucností byly naftové motory vymeneny
za benzinové šestiválce.
|
|
|
Vynálezce elektromechanického
prenosu, Ing. Josef Sousedík s cerstve dokonceným vozem (s ex M
290.002, s vystaveným u muzea). V roce 1944 byl popraven nacisty za
aktivní odbojovou cinnost.
|
Konstrukcne se jedná o 36 tun
težký, ctyrnápravový motorový vuz (každý podvozek pohánel
jeden motor se 165 konskými silami, obsahoval dva oddíly druhé
trídy, mezi nimi byla umísten malý bufet. Tento spoj byl povinne
místenkový. Pred druhou svetovou válkou vozil cestující na trase
Praha - Brno - Bratislava prumernou rychlostí 92 km/h. Za války
byly vozy pro nedostatek paliva odstaveny. Ani po válce jim
však osud neprál a sloužily pouze pro vládní a
ministerské jízdy (napríklad jízdy na Norimberský
proces)
|
|
|
Jedna z mála fotografií obou
koprivnických vozu zároven. Brno hlavní nádraží.
|
Vuz M 290.001 byl postupne
odstaven v Šumperku a poté v prostorách Vagonky Studénka, kde
chátral a na zacátku 60. let vyhorel. Ke druhému vozu M 290.002,
který byl príležitostne používán vládou a v roce 1960
predán do koprivnického muzea (zde pro vetší atraktivitu a
exkluzivitu preznacen na M 290.001), vás mimo jiné zavede i tato
keš.
|
|
|
M 290.002 na pražském
Wilsonove nádraží (dnešní hlavní)
|
Zajímavosti:
-
Maximální rychlost 148 km/h,
maximální povolená rychlost 130 km/h = dodnes nejrychlejší
vlak motorové trakce na ceských kolejích (vyjma prototypu 759,
který se nedostal do sériové výroby).
-
Až do roku 2006
držel tento vuz rekord na trati Praha - Brno - Bratislava,
tuto trasu ujel za 4 hodiny a 16 minut. Prekonalo jej až
Pendolino s casem 3 hodiny a 45 minut.
-
Dnešní soupravy kategorie
EuroCity tažené lokomotivou zvládají tuto trasu za 4 hodiny a
23 minut, tedy o 6 minut pomaleji než skoro 80 let starý
vuz!
-
Slovenská strela se stala
první movitou Národní kulturní památkou.
-
Proc jsou na voze slovenské
nápisy? Oba vozy byly deponovány v Bratislave, nápisy tedy musely
být ve slovenštine.
-
Vozy nebyly vínové, avšak
syte rudé.
-
Již od zacátku se
pocítalo pouze se sólo provozem, proto je vuz vybaven pouze
nouzovými nárazníky a je bez spráhel.
-
Všimnete si unikátních
litých kol, mimochodem byly vybaveny brzdami, které jsou nezvykle
ukryty uvnitr dvoukolí.
-
Vuz byl testován na trati 325
(Studénka - Verovice)
-
Konkurencním projektem od
pražské CKD byl motorový vuz M 260.0 z roku 1939, nezaznamenal
však takové úspechy, kvuli špatným brzdám mohl jezdit
maximálne 90 km/h.
-
Proc zatím všechny snahy
znovuzprovoznit vuz a dostat jej zpet na koleje ztroskotaly? To
nikdo neví :)
|
|
|
M 290.001 (na zacátku 60. let
vyhorela ve Studénce) na nezjišteném míste, nejspíše
však pri testování poblíž Koprivnice na trati
325.
|
Citace z dobového
tisku:
"Na
trati Praha - Bratislava (397 km) jezdí od cervence dva nové
motorové vozy, které dosahují nejvetší dosud rychlosti na
ceskoslovenských drahách. Nejrychlejší parní vlak (balkánský
rychlík) projede tuto trat prumerne v case 351 minut (346 tam a 357
zpet), cemuž odpovídá cestovní rychlost 68 km/hod, zastavuje
trikrát. Slovenská strela jezdí trat za 260,5 minuty, tedy cestovní
rychlostí 92 km/hod, zastavuje jednou v Brne (po stavební úprave
trati bude možno zkrátit jízdní dobu až na 240 minut,
címž cestovní rychlost dostoupí 100 km/hod) Pri zkušební
jízde (3.cervna 1936) dosáhl jeden z motorových vozu rychlosti 148
km/hod na dráze 500 m dlouhé, pri strední jízdní rychlosti 110
km/hod na trati Prerov - Ceská Trebová s dvema zastávkami. Uvedená
maximální rychlost je na ceskoslovenských drahách
maximální."
|
|
|
Dobový reklamní plakát s ilustrací
od Rottera
|
Zdroje a další
informace
Komu tento strucný listing nestacil a chce se
dozvedet více, prikládám pár vycerpávajícíh odkazu na zdroje a
doplnující informace:
Ke keši
Jedná se krabicku od tic-tacu (nebojte, je
udrzovana, cista a logbook nebude treba dolovat). Logujte prosim
usporne, tzn. jeden nalezce = jedno policko v logbooku
S hintem to bude opravdu hracka, jen prosime o
jedno, lovte jen kdyz vas opravdu nikdo nevidi.
Prejeme príjemnou podívanou, poprípade prohlídku muzea a
pekné pocasí na odlov :)
|