Serie Zeleznicni obsahuje celkem 21 kesi - aktualni prehled nalezejicich cachi lze nalezt treba zde.
POZOR, zmena listingu 4.12.2022 - zmena ve zdroji indicii k vylusteni (jeden zdroj zanikl), hodnoty indicii a tim ani vzorec se nezmenily. Mas-li stazeny ci vytisteny listing starsi, aktualizuj si ho!
Mili cacheri, mile cacherky. Pohadka o parni masince a dedeckovi, ktery na ni uz radu let jezdi jako strojvedouci, pokracuje. Pokud jste necetli zacatek listingu uvodni cache serie Zeleznicni, doporucuji vam si precist alespon druhy odstavec psany tucnou kurzivou-v tomto odstavci je zacatek pribehu, ktery celou serii provazi. No a nyni uz slibene dalsi pokracovani pohadky:
Poklad sesty: Dedecek toho vzhledem k tomu, ze u drahy slouzi uz mnoho a mnoho let, pamatuje pomerne dost. Rada jeho vzpominek je radostnych, nektere ovsem bohuzel mene. K tem ne zrovna radostnym patri napriklad starnuti zeleznicnich trati, ktere vzhledem k ne vzdy dostatecne udrzbe postupne ztraceji svou kvalitu a tim klesa nejen pohodli pri ceste, ale i maximalni rychlost-a to se bezprostredne dotyka nejen dedecka, ale i masinky. Nicmene co by to bylo za pohadku, kdyby neexistovalo na svizele nejake reseni. Dedecek byl moc rad, kdyz bylo rozhodnuto, ze se nase zeme zaradi do projektu vystavby zeleznicnich koridoru, ktery probiha v cele Evrope. Vzdy s masinkou zajasali, kdyz byl novy usek koridoru hotov a oni se na nem mohli svezt nejen vyssi rychlosti nez drive, ale i v daleko vetsim pohodli bez drkotani. V soucasne dobe, kdyz nektere koridory uz jsou z valne casti hotovy a jine zase rozpracovany, napadlo dedecka, ze by toto tema mohlo byt jiste zajimave i pro dalsi zeleznicni cestovatele a nejen pro ne-vzdyt modernizace zeleznicni site-to je velka investice do budoucna pro vice generaci nez je ta stavajici. A jak jinak zanechat odkaz o koridorech, nez opet nejakou tematickou cachi? Sesty poklad inspirovany koridory je tedy dedeckem pripraven a ceka jenom na vas...
Vam tedy, mili cacheri, nezbyva opet nic jineho, nez se dozvedet par jiste zajimavych informaci a zjistit tak indicie A-Q pro vypocet finalni cache (indicie O je pro snadnou zamenu s nulou zamerne vynechana).
Zdrojem nasledujicich informaci je zejmena clanek Zeleznicni koridor na Wikipedii i s odkazy na jednotlive ceske (1.-4.) i panevropske koridory v nem, dale pak jeste mapa panevrospkych koridoru (odkaz na ni je nize textu). V techto dvou zdrojich najdete vsechny potrebne indicie pro vypocet finalovky. Dalsi googleni mimo tyto odkazy neni treba!
Zeleznicni koridor je oznaceni pro hlavni, moderni zeleznicni trat urcenou predevsim k dalkove a tranzitni osobni i nakladni doprave. Aby bylo mozno trat oznacit za koridor, musi splnovat urcite zakladni pozadavky kladene na rychlost, plynulost a bezpecnost dopravy.
Zeleznicni koridory v Evrope
Evropsky projekt Panevropskych dopravnich koridoru byl zahajen r.1991 na konferenci v Praze. Na druhe Panevropske dopravni konferenci na Krete v breznu 199A bylo definovano devet koridoru jako hlavni dopravni osy mezi Evropskou unii a staty stredni a vychodni Evropy s pozadavkem prvnich investic behem nasledujicich deseti az patnacti let. Jeji zavery byly upresneny a doplneny na treti konferenci v Helsinkach v roce 199B. Diky skonceni konfliktu mezi staty byvale Jugoslavie byl take navrhnut desaty koridor. Proto jsou tyto koridory nekdy zminovany jako "Kretske koridory" nebo "Helsinske koridory" bez ohledu na jejich polohu.
Devet koridoru je zeleznicnich a silnicnich, desaty (c. VII) je koridor vodni vedeny po toku Dunaje. Tato sit koridoru spojuje Evropu od Atlantiku k Uralu a od Skandinavie ke Stredozemnimu mori. Tyto rozvojove koridory jsou zatim odlisne od Transevropske dopravni site, ktera zahrnuje vsechny hlavni trasy v Evropske unii. Existuji navrhy na slouceni techto dvou systemu.
Mapu techto deseti Panevropskych koridoru, ze ktere pekne uvidite jejich trasovani, si prohlednete zde, pomuze vam to i s dalsi otazkou. Dozvite se tak, jake Panevropske koridory prochazeji ostatnimi staty a jake nasim uzemim. Z mapky je zcela jasne, ze nasim uzemim prochazeji tyto dva Panevropske koridory: ve vetsi mire a hned v nekolika vetvich C-ty Panevropsky koridor (znacen zelene), smerem na Ostravu pak jeste sesty koridor (znacen hnede).
Zeleznicni koridory v Ceske republice
Prehled koridoru (informace o aktualni rozestavenosti plati k lednu 2007, na lusteni to ale nema vliv):
- Prvni zeleznicni koridor Decin st.hr. - Praha - Pardubice - Brno - Breclav st.hr.:
- po 11 letech vystavby byl dokoncen v rijnu 2004, nejednalo se vsak o posledni stavby koridoru-zeleznicni uzly jsou realizovany zvlast, viz dale
- celkova delka trati tohoto koridoru na uzemi CR, zaokrouhlena na nasobky 50km, je D50 km
- 12. 10. 200E byl 1. zeleznicni koridor stavebne po 11 letech dokoncen
- na sklonku roku 201F byly podepsany smlouvy na stavby Optimalizace Praha Bubenec-Praha Holesovice
- useky jako napr. Poricany-Chocen ci Modrice-Breclav byly od zacatku postaveny i pro bezne soupravy na rychlost az 1G0 km/h
- Druhy zeleznicni koridor Petrovice u Karvine st.hr. - Ostrava - Prerov - Breclav st.hr.:
- zacal se stavet v zari 1997, byl dokoncen v cervnu 2004; k uplnemu dokonceni zbyva jeste prestavet velke zeleznicni uzly Breclav, Prerov a Ostrava
- celkova delka trati tohoto koridoru na uzemi CR, zaokrouhlena na nasobky 50km, je HI0 km
- v cervnu 200J byl 2. zeleznicni koridor stavebne po 7 letech dokoncen
- Treti zeleznicni koridor Mosty u Jablunkova st.hr. - Ostrava - Prerov - Praha - Plzen - Cheb st.hr.:
- vystavba neni jeste zcela ukoncena, odhad dokonceni cca rok 2025 (zejmena usek na uzemi Prahy smer Plzen)
- tento koridor protina nasi zemi od zapadu na vychod, je tedy ze vsech 4 nejdelsi - jeho delka na uzemi CR, zaokrouhlena na nasobky 50km, je KL0 kkm
- Ctvrty zeleznicni koridor Decin st.hr. - Praha - Ceske Budejovice - Horni Dvoriste st.hr.:
- cast trasy Praha-Decin je v soubehu s 1.koridorem, na zbytku trasy vystavba stale probiha, protina CR v severo-jiznim smeru
- celkova delka trati tohoto koridoru na uzemi CR, zaokrouhlena na nasobky 50km, je MN0 km
Nekdy se tez mluvi o tzv. 5. koridoru, kterym by mela byt trasa Praha - Liberec pres Lysou nad Labem, Milovice a Mladou Boleslav. Tento koridor je v zatim jen ve fazi uvah./p>
Parametry koridorovych trati:
V Ceske republice je vetsina zeleznicnich koridoru stavena ci planovana na nasledujici parametry:
- elektrifikovana dvoukolejna trat
- moderni elektronicke tratove zabezpecovaci zarizeni s automatickym blokem, umoznujici pouziti dalkoveho rizeni dopravy
- tratova rychlost 1P0 km/h (i kdyz ji nelze dosahnout po cele delce)
- peronizovane stanice s mimourovnovymi prechody
- minimalni pocet urovnovych krizeni se silnicemi (prejezdu)
Historie:
Vystavba zeleznicnich koridoru byla povazovana v 90. letech za prioritni akci dopravni politiky Ceske republiky. Snahou bylo povysit desitky let zanedbavanou zeleznicni prepravu na hlavnich tazich na uroven moderni, casove i cenove konkurenceschopnou formu jizdy. V ramci vystavby koridoru se rozlisuji dva zpusoby stavby:
- modernizace, tj. zasadni prestavba trati vcetne zmeny jejiho vedeni v terenu
- optimalizace, tj. prestavba bez zmeny vedeni trati v terenu
Na zacatku 21. stoleti zacalo narustat zpozdeni ve stavbe koridoru, dochazelo k navysovani puvodne planovanych nakladu, navic se postupne priority vystavby presouvaly k dalnicnim stavbam, do kterych byl z SFDI investovan cim dal tim vetsi podil. Snaha o usetreni prostredku melo za nasledek, ze nekolik puvodne planovanych modernizaci se zmenilo v lokalitach s clenitejsich terenem na casove i financne vyhodnejsi optimalizace (prikladem muze byt usek Chocen - Usti nad Orlici a vetsina useku Svitavy - Brno). Uvedene zmeny mely za nasledek vyrazne prodlouzeni jizdnich casu. Napr. v useku Blansko - Brno se tratova rychlost na jiz dokoncenem koridoru pohybuje ve vetsine trasy jen mezi Q0 a (Q+1)0 km/h.
Hotovo, vzdelavaci cast venovanou koridorum mate za sebou. Nezbyva vam tedy nez spocitat souradnice (klidne uz doma, nic dalsiho v terenu tentokrat zjistovat nebude treba) seste zeleznicni cache velikosti small (puvodne regular, po vymudleni zmensena). No a nejlepe od vychoziho bodu (kazdopadne ve smeru z vrchu Vitkov, ze strany Karlina to kvuli trati a vysoke zdi opravdu nejde, viz popis pristupu nize) k nim nasledne vyrazit:
N 50°05.[ 3*(KL+MN)+(10*B)+(2*A)+C+F+G+P-Q ]'
E 014°2Q.[3*(D+E+F)+HI+(4*J)-A-B-C ]'
Neni-li uzit znak nasobeni *, tak nic nenasobte, ale jen skladejte. Nevyjde-li vam cislo za desetinnou teckou trojciferne, doplnte si jej zleva nulami tak, aby trojciferne bylo (jde o tisiciny).
Kontrolu souradnic, pokud si nejste jisti urcenim indicii ci vypoctem, muzete provest na konci listingu (Solution checker). Dalsi moznost kontroly je tato: ciferny soucet ze vsech 15ti cifer z vypoctenych vyslednych souradnic vam musi vyjit 50; pokud nevysel, tak nekde mate chybu :-).
Na vychozi souradnice se dostanete MHD autobusem z Florence ci naopak z druhe strany od Ohrady-zastavka Tachovske namesti. Odsud je k cache optimalni pristup (cestami nad tunelem pro pesi na vrch Vitkov, pak zase pesinami dolu), takze i motorizovani cacheri by nejlepe meli zaparkovat pobliz vychozich souradnic a k cache pristupovat take odtud. Az temer k finalovce se dostanete po pesich cestach (betonovych ci vyslapanych) bez nutnosti prekonavat prekazky. Proto si nekomplikujte situaci prelezanim zabradli, opoustenim cest ci pokusem o zkracovani "krles z kopce". Asfaltovou pesi cestu (v roce 2019 zrekonstruovanou) neopoustejte uz v miste odbocky s drevenymi schody, ale az o par desitek metru nize, v miste odbocky na pesinu bez schodu. Tuto lesni pesinu doporucuji opustit az na jejim konci, kde uz je to pak ke kesce rovne. V dobe vegetacni sezony to muze byt trochu hustsim porostem (cca poslednich 10m), ale nic neprekonatelneho. Primo na vychozich souradnicich se nachazi podchod pod byvalou zeleznicni trati, nyni po dokonceni stavby Noveho spojeni se z trati stala cyklostezka vedouci i byvalym Vitkovskym tunelem. Jelikoz zeleznicni koridory jsou take tak trochu NEJ z hlediska rozsahlosti zeleznicni stavby, byla finalovka umistena take do lokality Vitkova. Nicmene vyhled i misto jsou zcela jine nez u Zeleznicni #2.
Jelikoz uz byla cache 2x vymudlena nejspis i proto, ze ji nekdo po odlovu nespravne zamaskoval, rovnou nad ramec hintu sdeluji pokyny pro odlov:
po dojiti na misto nejprve hledejte ocima, kes je cca metr nad zemi-hledejte tvarovou nepravidelnost v jinak pravidelne linii objektu a ten pak jednoduse nadzvednete (zas tak tezky neni). Pri potizich bez obav uzijte hint! Pri odchodu kes nezapomente dobre zamaskovat zejmena presnym vracenim zvednuteho objektu.
U dalsi (#7) Zeleznicni cache se budeme dedecek, masinka i ja tesit. Tematem tentokrat bude elekrizace ceskych zeleznic.
INFORMACE PRO ZACATECNIKY O PUTOVNICH PREDMETECH V KESICH:
prostudujte si nasledujici informaci popisujici, jak postupovat pri nalezu putovniho predmetu (Travel bugu nebo Geocoinu) v kesi..