-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
RUDOLFOVA ŠTOLA
Císar Rudolf II. v roce 1583 prikázal pánum z ceské komory (což byl úrad pro správu zemských financí), aby byl pro tento úcel vybudován privadec vody do rozšíreného a do té doby deštného rybníka v Královské obore prukopem pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Rízením prací byl poveren tehdejší vrchní hormistr království Lazar Ercker ze Šrefnkelzu a dulní meric (maršejdník) Jirí Oeder z Ústí. Pro provedení díla byli najati havíri z Kutné Hory. Též náradí bylo vyhotoveno v tomto meste, a to kovárem Riedingerem. Bylo jednoduché – kladiva, krumpáce, ruzná dláta a podobne. Souborne se nazývalo náradí “želízka”. Ve štole nacházíme ohromné množství stop po tomto zpusobu prací a z tohoto pohledu vyplývá i úctyhodnost celého díla.
Na jare roku 1584 se zacalo po predchozích vymerovacích cinnostech s vlastní prací. Bylo rozhodnuto vybudovat pet svislých šachet proto, aby havíri po dosažení dna budoucí štoly mohli pracovat proti sobe, takže podle puvodního zámeru by se pracovalo na dvanácti celbách (12 skupin havíru). Hloubení šachet postupovalo velmi pomalu, jednak pro charakter hornin, jednak pro prívaly vod. Práve kvuli temto vodám musely být zastaveny práce na tretí šachte a šachtu vyhloubenou do hloubky již 15 metru zasypat. Tím se znacne prodloužilo budování vlastní štoly, protože místo dvou cca 170 metru úseku se prostrední úsek zvetšil na dvojnásobek. V dalších ctyrech šachtách sestoupili havíri do úrovne štoly až po dvouleté práci, snad na jare v roce 1586. I práce ve štole pokracovaly pomalu nejen pro uvedené potíže, ale pro obcasný nedostatek penez. Dokonce císar ze své pokladny poskytl pujcku, která umožnila pokracování budování štoly. S pomalostí postupu výstavby byl císar nespokojen, což vyjádril nekolika naléhavými dopisy. Nakonec poveril dvorního koncipistu Isaaca Phendlera, aby mu zhotovil plán stavby, na nemž by mohl být kontrolován postup prací.
Plán byl zhotoven približne zacátkem roku 1593. Po stránce technické, ale i výtvarné byl vypracován neobycejne peclive. Je pro nás dokladem postupu prací vcetne casových údaju, ale i techniky ražení. Autor obdržel za práci na plánu dvanáct tisíc bílých grošu. Plán je jedním z nejcennejších exponátu archivu technického muzea. Už jeho vnejší vzhled je kuriózní. Je to pergamenový svitek dlouhý 242 centimetry a široký 20 centimetru, který se navíjí na drevenou soustruženou rukojet. Štola je na plánu zachycena v rezu v celé své délce od Vltavy až po Královskou oboru.
Plán je svým charakterem jakýmsi mezistupnem mezi technickým výkresem a výtvarným dílem. Lze z nej vycíst nejen všechny duležité míry a vzdálenosti stavby a terénu (rozmery štoly, merítko, pocet a hloubku šachet), ale prináší také úplný prehled o casovém prubehu stavby, o hloubení šachet, ražení štoly, oznacuje i místa setkání, a to nejen na roky a dny, ale dokonce i na hodiny. Z hlediska výtvarného je plán kolorovanou kresbou, približující do nejmenších detailu podobu a profil krajiny na levém brehu Vltavy mezi rekou a Královskou oborou, v míste dnešní Letné, kdysi Belvedérské výšiny (odtud je také štola puvodne nazývána Belvedérskou). Zajímavé jsou také ikonografické informace o soudobé technice dolování. Plán je zalidnen postavickami horníku, s prvky dobového manýrismu. Pri jejich malbe bylo použito i zlacení. Celý plán lze charakterizovat jako jedinecne vypracovanou miniaturu a zdá se až neuveritelné , že ji mohl vytvorit koncipista dvorní kanceláre – Isaac Phendler – bez pomoci zkušeného malíre. Autor je podepsán celým jménem v dolní cásti ornamentového rámecku na samém zacátku pergamenu. Krome vlastní štoly je znázornen i povrch zeme, porosty v královské obore a vinná réva na stráni od vltavského brehu. Velkou pozornost venoval autor hloubícím a vetracím šachtám. Hloubící šachty jsou na plánu kryty prístrešky, pod nimi jsou postaveny rumpály na dopravu narubané horniny a horníku. Asi v jedné tretine každé šachty odbocuje ješte menší šachtice zakoncená komínem. U jeho paty byl zapálen ohen, který ohrál vzduch a tím se docílilo proudení umožnující odvetrávání štoly. Délkové míry jsou na plánu vyznaceny v jednotkách estados es mina (1 estado = 1,98 metru). Popis a všechny texty napsal Phendler ve španelštine, což byl jazyk asi nejbližší Rudolfu II., který prožil mládí na dvore španelského krále Filipa II. Hlavní nápis uprostred svitku je bohate zdoben ornamentem. Nahore ve stredu drží dva okrídlení lvi erb panovníku, andílek napravo drží ceský znak, nalevo pak znak uherský. Nápis v ceském prekladu hlásá: “Verné vyobrazení prukopu Jeho Velicenstva císare z reky Vltavy až do starého parku v celé své rozsáhlosti”. Za pravým okrajem plánku je tabulka stavu prací pro období mezi 1.1.1589 (kdy bylo hotovo 370 estados de mina) a 1.1.1593 (kdy zbývalo posledních 18 estados de mina), uvádí k pocátku každého pololetí délky vyražené a nevyražené cásti štoly.
Prumerný mesícní postup byl 8,3 metru, nejrychlejší 15,3 metru v pololetí 1589, nejpomalejší o tri roky pozdeji 4,3 metru. V plánu je videt i to, že z peti puvodne založených šachet byly provedeny pouze ctyri – u tretí se totiž v hloubce 15 metru narazilo na tak silný prítok vody, že se od dalšího hloubení (k úplnému prohloubení chybelo asi 23 metru) muselo upustit.Voda pusobila znacné obtíže i pri ražení úseku pod belvedérským svahem, navíc bylo treba bojovat i s vlastnostmi horniny – ve vzdálenosti asi 85 metru od vtoku byla podepírána vysokou výdrevou v délce 23 metru. Ale již asi o 16 metru dále, blíže páté šachty, byla naopak skála zase tak tvrdá, že ji bylo nutno rozpojovat ohnem. Rozmery štoly byly asi 3,5 x 2,2m. Hloubky šachet se pohybovaly od 33 do 39 metru. Pri ražení štoly se pracovalo ze dna každé šachty na obe strany, takže havíri postupovali vždy proti sobe. K první prorážce došlo v úseku mezi vyústením štoly do obory a první šachtou ve vzdálenosti 160 metru od vyústení. Datum prorážky není v plánu udáno. V úseku na strane belvedérské mezi vtokem a pátou šachtou došlo k prorážce 27. cervna 1589 ve stanicení 862,6 metru, v úseku mezi druhou a tretí šachtou byla prorážka 26. srpna 1589 ve stanicení 300,6 metru, v úseku mezi ctvrtou a pátou šachtou 14. cervence 1590 ve tri ráno a v úseku mezi druhou a ctvrtou šachtou dokonce až 17. cervence 1593.
V roce 1592 Prevzal vedení prací po Lazaru Erckerovi vrchní hormistr Van der Vam Kajas, který je také dokoncil v roce 1593. Stavba tedy trvala 10 let. Délka štoly je 1102 m, prumerná šírka 0,7 - 1,2 m, výška 2 - 3 m. Na zacátku štoly na brehu reky byl vybudován domek pro poddulního tzv. havírna. Jsou v nem instalována stavidla pro regulaci prutoku vody štolou. Vyústení ve Stromovce je pod bosovaným portálem se znakem Rudolfa II. a letopoctem 1593. Nedaleko havírny je portál, jímž lze vstoupit do štoly “suchou nohou” štolou bocní. Navazovala na drevený chodnícek ve výši dvou metru nad úrovní štoly hlavní. Vyvážely se tudy kaly a necistoty ve štole usazené. Problémem zachování štoly byla výdreva a vetrající horniny. Shnilým drevem byla v prubehu staletí štola ucpávána a byla i casto nepruchodná. Proto bylo v 18. století rozhodnuto nahradit výdrevu vyzdívkami. Ty byly casto opravovány, naposledy v osmdesátých letech tohoto století podnikem Geoindustria.
V padesátých letech tohoto století bylo dno štoly vydláždeno žlabovkami, takže pri nízkém stavu vody je štola v celém prubehu dobre pruchodná.
Oznacení šachet je ve shode s Phendlerovým plánkem.
1. šachta
Vyústení 1. šachty bylo na zacátku dnešní Cechovy ulice. Šachta je zaslepena 13,5 metru pod povrchem, takže její výška ode dna štoly ciní 22,5 metru. Její prurez ciní 1,05 až 1,25 x 3,25 až 4,25 metru. V šachte je zachován puvodní skalní výlom bez obezdívek. Ze sten vyverá množství pramínku. Vydatnost vytékajících vod je odhadována na více než 0,5 l/s. Pro srovnání – asi 30 metru od této šachty byla v roce 1986 zjištena hladina spodní vody jen 6 metru pod povrchem. Šachta je ve výborném statickém stavu. Svedcí o tom i skutecnost, že na klenbe pod šachtou je pouze 0,1 až 0,3 metru kamenné sute. Šachta je prístupná pouze prulezem v boku, který byl proražen v roce 1986. Byla tehdy znovuobjevena prostora šachty. Do té doby panovala po nekolik staletí domnenka, že je šachta zasypaná.
2. šachta
Vyústuje na povrch 346 metru od portálu ve Stromovce ve stredu Cechovy ulice. Horní otvor krytý litinovým poklopem je v ose vozovky. Šachta je hluboká 43 metru ode dna štoly. Ve 3,5 metrech je vyzdena valenou klenbou s otvorem 0,6 x 0,65 metru. Do hloubky 15,5 metru je jištena vyzdívkou. Obezdívka koncí 1 až 2 metry pod terénem. Dále navazuje úprava z roku 1906, kdy byly vybudovány dve odbocné chodby smerem k chodníkum o prumeru 1 metr. Východní je 5,5 metru dlouhá a je ukoncena 2,5 metru vysokou šachticí. Druhá šachta má témer obdélníkový prurez. V nevyzdené cásti má prumer 1,1 až 2 x 2,7 až 4 metry. Steny jsou nepravidelne zvlnené, jak byla práce prizpusobena prubehu, krížení a vrstevnatostí pestrého letenského souvrství. Šachta je ve vynikajícím technickém stavu.
3. šachta
Byla zasypána již pri zapocetí stavby pro silné podzemní prameny
4. šachta
Je svrchu zaslepená pod letenským tunelem. Strop šachty k vozovce tunelu je mocný 2,8 metru. Stavba tunelu byla k šachte obdivuhodne ohleduplná.
5. šachta
Je druhou pruchozí šachtou. Nachází se v oplocení u vjezdu do letenských tenisových kurtu. K horninové nástavbe jsou pripojena vrata uzavírající parkovište.
Geologie
Horniny pocházejí z období ordoviku. Jsou to letenské ordovické bridlice prostoupené kremencovitými lavicemi.
TRASA MULTICACHE
Stage 1
N 50°05,700
E 014°25,451
souradnice vás dovedou k zacátku štoly u Vltavy, tzv. havírne. Zde si zjistete pocet schodu, které vedou z nábreží k tomuto domku => A
a pocet komínu na tomto domku => C
V soucasné dobe probíhá rekonstrukce nábreží, dodržujte zákaz vstupu na stavbu. Všechny potrebné informace zjistíte z uvedeného stanovište.
Stage 2
N 50°0D,79T
E 014°2D,40H
vás privede k vyústení páté šachty. Tato stage je nepovinná, pouze jako technická zajímavost. Okolí není príliš prívetivé.
Stage 3
N 50°0U,2V2
E 014°2D,1W2
nacházíte se u vyústení Rudolfovy štoly ve Stromovce. Je zde videt portál štoly a domek, v nemž byla umístena cerpadla. Zde zjistete:
Pocet okapových svodu na domku na konci Rudolfovy štoly => E
Celkový pocet oken s okenicemi => F
Pocet schodu u dverí domku => G
Final stage
N 50°0L,0MN
E 014°2P,2RS
Pozor pri manipulaci s cachi. Stací málo a je fuc.
POTREBNÉ VÝPOCTY
L = C + D
M = B + E
N = A : 2 - E
P = (D + F) : E
R = F
S = G + E
T = B - C
U = D + C
V = B + 2
w = D + H
POTREBNÉ INFORMACE
Pocet schodu z nábreží k tzv. havírne (domek na zacátku štoly) => A
Rudolfova šrola byla dokoncena roku 1B9H
Pocet komínu havírny => C
Pocet plánovaných šachet => D
Pocet okapových svodu na domku na konci Rudolfovy štoly => E
Celkový pocet oken s okenicemi => F
Pocet schodu u dverí domku => G
kontrolní soucet všech dosazených císel je 46
Additional Hints
(Decrypt)
arav hiavge