Filiální kostel sv. Bartoloměje se nachází uprostřed vesnice Kočí, čtyři kilometry východně od Chrudimi. Spolu s dřevěnou zvonicí a krytým mostem tvoří památkově chráněný objekt. Samotný kostel se nachází na vyvýšeném místě, které je kolem dokola obehnáno mokřinami.
Zakládací listina byla vydána dne 28. února 1397 královnou Žofií, druhou manželkou krále Václava IV. Zděná část odpovídá pozdně středověkému období gotiky a s největší pravděpodobností ji provedli bratři Jan, Petr a Oldřich Lutkové, působící v Praze na královské huti. Nad lodí kostela se nedochovala křížová klenba a je nahrazena dřevěným deskovým stropem. O dřívější klenbě lze usuzovat ze zbytku gotických konzol na stěnách. Zničení klenby se datuje někdy do doby 30-ti leté války. Nad presbytářem se dochovala křížová klenba s jedno vyžlabenými žebry a terčovitým svorníkem. Sakristie je severně od presbytáře, vchází se do ní kamenným sedlovým portálkem. Sakristie je zaklenutá jedním polem křížové klenby a na jižní stěně je umístěno, jakožto jediné původní, gotické okénko.
Jednotlivé části krovu nad hlavní lodí a presbytářem nesou různé znaky konstrukcí a oprav. Samotný krov nad lodí lze rozdělit na dvě samostatné části, a to na část západní a východní. Části se od sebe liší ukotvením patek sloupů a jejich počtem, použitím ondřejských křížů, světlostí krokví. Krov nad presbytářem prošel několika opravami. Podle použitých konstrukčních spojů a vzpěr ho lze rozdělit zhruba na tři různé staré části. Některé prvky, jako např. vaznice, stojky, jsou zpevňovány přidáním dalšího konstrukčního prvku nebo jeho nahrazením.
Gotická dřevěná zvonice navazuje na západní stěnu kostela. Goticky se vypíná nad pětibokou základnou a končí osmihranným jehlanem. Základ tvoří čtyři, nahoru se sbíhající, sloupy z jedlového dřeva. Jedlové sloupy jsou podpírány dalšími dubovými sloupy. Celek je navzájem propojen soustavou různě orientovaných vzpěr. Celý povrch této polygonální zvonice je pokryt šindelem až k úplné zemi. Na zvonici jsou umístěny dva zvony, starší sv. Bartoloměj má latinský nápis a datování 1496, mladší sv. Vavřinec je z roku 1562. Býval zde ještě tzv. umíráček, který byl v průběhu II. světové války zrušen a rozlit pro vojenské účely. Na jednom z nosných trámů je napsán datum 1666, ale podle datumu na zvonech lze usuzovat, že zde stála zvonice již dříve. Stěny pětiúhelníku zvonice byly směrem vzhůru vyduté, část samotné špice nad zvony celkově o dost užší a působila vyšším “gotickým“ dojmem.
Barokní dřevěný most je chráněn sedlovou střechou pokrytou šindelem. Tento 18 metrů dlouhý, dubový most slouží k překlenutí mokřiny. Konstrukčně je tvořen na každé straně 8 oblouky, ve spodní části zdoben bedněním a při vstupu dubovými vraty. Celou konstrukci podpírají na okrajích dva pískovcové bloky a ve střední části taktéž dva pískovcové pilíře. Historické údaje uvádějí, že v roce 1721 byl most nově vyzdvižen. Avšak první zprávy uvádějí, jak paní Hlinecká rozkazuje kostelníkům vystavět most na její náklady.
Otevřeno: Duben až říjen - denně mimo pondělí a svátku pouze po předchozí písemné nebo telefonické objednávce Prohlídka: - s průvodcem, délka 30 minut Vstupné: - dospělí 15,- Kč - děti 10,- Kč
Prozatím přesunu kousek vedle, pracuji na jiném uložení.