"KOLONKA" - to byl kdysi pojem. Takto nazývané dřevěné budovy studentských kolejí stály na západním konci Letenských sadů, poblíž křižovatky na Špejcharu.
Byly postaveny v kubistickém stylu podle projektu prof. Miloše Vaněčka.
Dnes je v těchto místech tramvajová točna a parkoviště autobusů městské hromadné dopravy.
(Na odbočce k točně došlo v únoru 1982 k velké tramvajové havárii)
HISTORIE
Nouzová kolonie dřevěných ubytoven byla postavena pro venkovské vysokoškoláky. Kolem budov KOLONKY bylo živo, dění v ní bylo možno zahlédnout z tramvají jezdících po tehdejší "Belgredce." Okna odrážela do okolí studentsky život - v létě se v otevřených oknech budov sušilo prádlo, v zimě byly před okny uloženy zásoby jídla.
Kolonka zažila i tragické události. Byl to požár přední budovy, ale především obsazení kolonie dne 17. listopadu 1939 Gestapem a oddíly SS. Vojáci vyvlekly studenty z ubytoven, nákladními auty je převezli do Ruzyně a odtud příští den do koncentračního tábora Oranienburg.
Z ALMANACHU STUDENTSKÉ KOLONIE NA LETNÉ
O pronájmu
"Když se doma lidé dověděli, že syn by v Praze mohl bydlit za 72 Kč měsíčně na Kolonii, často to bylo rozhodující. 200 Kč měsíčně na byt u kvartýrské a pro začátek jistě aspoň 10 Kč denně na jídlo mladého abiturienta prvního semestru, to si nemohli všude dovolit. To by bylo bývalo 500 Kč měsíčně a mnohému otci, který by tohle synovi dal, by byla zůstala pro ostatní děti i pro něho a pro mámu sotva polovice. To jsme všichni věděli, ze mnohý student, který si žádost podává, nežádá jen za to, aby směl u nás bydlet, ale také za to, abychom mu vůbec dali možnost studovat dál, protože bez laciné Kolonky, mnozí by se byli do Prahy vůbec nedostali. Neznamenalo tedy často rozhodování Přijímací komise jenom otázku, jak bude student v Praze bydlit. Když jsme některého přijímali, kdybychom jej byli odmítli, musilo to nutně znamenat rozhodnutí o celém jeho životě, o všem, co přijde potom, až mu pošleme lístek s tím „ano" nebo „ne". Nad žádostmi kamarádů se rozhodovalo často o jejich štěstí a o celém životě."
O požáru
...nadešel osudný 21. prosinec 1927.
Rozjížděli se studenti na vánoční svátky a netušili, ze mnozí z nich nevrátí se do svých skromných pokojíků po svátcích. Jako obyčejně přišel jsem ráno do kanceláře, odbyl poštu, připravil jsem výplatní listinu vánoční renumerace zřízencům a chtěl jsem jeti do spořitelny, abych si vyzvedl peníze na výplatu. Vyšel jsem do haly pavilonu, když tu mne zarazil podivný zápach kouře, naplňujícího chodby pavilonu. Přeběhl jsem rychle chodby přízemní, vyběhl do poschodí a tam v pravém konci chodby viděl jsem hustší oblaka kouře. Byl to okamžik strašný. Vnikl jsem do záchodu, však nikde ani stopy po ohni. Stěny byly všechny studené, jen zadní stěna nad klosetovou mísou byla poněkud teplá. Teprve nyní jsem si povšiml, ze z klosetu vychází kouř.
Mezitím ocitl se vedle mne ústavní zřízenec, který utrhl mísu a teprve nyní jsme našli zřídlo kouře. Trámy podlahy, spojující tuto se stěnou, doutnaly. Byl vpuštěn do otvoru obsah několika minimaxů, ale marně, oheň byl pod venkovskou římsou, tedy marná byla naše práce. Seběhl jsem rychle do kanceláře, abych zavolal hasiče, ale ti už byli voláni a když jsem vyšel před pavilon, abych si prohlédl venkovskou římsu, z níž vycházel kouř, byli už v Kolonii. K neštěstí nevěnovali pozornosti mému upozornění, že oheň je pod venkovskou římsou, vnikli do pavilonu, aby odtamtud začali zachraňovací práce. Mezitím oheň se šířil nejspíše působením vzduchu, který měl otvory v stěnách, a za čtvrt hodiny pronikl už pod střechu. V půl hodině pokrylo se nádvoří Kolonie nábytkem, peřinami, knihami a skromným majetkem obyvatelů pavilonu. Přeneseno bylo zařízení kanceláře do prázdných pokojů pátého pavilonu a již hořela celá střecha pavilonu. K mrazivé obloze zvedaly se kotouče černého kouře, z nichž tu a tam vyšlehovaly rudé jazyky plamenů. K jedenácté hodině sjeli se na nádvoří Kolonie hasiči z celé Prahy. Silný sedmnáctistupňový mráz ztěžoval práce hasičů, kteří odvážně konali zachraňovací práce, ale marně. Ve tři hodiny odpoledne trčely k šedivé obloze jen zevnější stěny a devadesát chudých studentů bylo bez přístřeší.
Přispěním ministerstva školství a ochotou ředitelství Masarykovy koleje, podařilo se umístiti padesát studentů v nové budově Masarykovy koleje, ostatní byli ubytováni jako čtvrtí v pokojích pro tři.
RADKO PYTLÍK, spisovatel a pamětník vypráví:
"Studentská kolonie měla byt jakási záplata za zrušenou studentskou kolej v »Kapucíňáku« na Hradčanech, v sousedství vězeňské donucovací pracovny. V letenské Kolonce se nežilo nijak špatně. Její obyvatelé měli svou samosprávu, dokonce i mravnostní výbor, který dovedl zamhouřit oči, kdykoliv bylo třeba. A ono bylo, někdy i mnohokrát.
Stavebně ovšem nebyly dřevěné baráky nic zvláštního: do některých místností zatékalo, v barácích byla mnohdy zima. Jenže pobyt měl několik výhod. Zaprvé se zde příliš neplatilo a správa byla shovívavá. Další výhodou bylo, že se zde sdružovala různá »řemesla«, technická i umělecká: literáti, sochaři, malíři, a třeba i architekti a stavební inženýři. A přátelství, stvrzená v »Kolonce« veselými večírky a pitkami, trvala mnohdy po celý život."
O dostatečné solidnosti výstavby však svědčí skutečnost, ze poslední dřevěné baráky byly demontovány až v roce 1979.
SOUČASNOST
Dnes připomíná KOLONKU prostý pískovcový památník s nápisem. I ten ale možná zmizí, neboť Letenská pláň stále prochází změnami. Na mistě točny měla být postavena Kaplického knihovna a i když k realizaci nedojde, je možné, že když už byly pozemky městem uvolněny, něco se tu stavět bude. Točna by pak byla přemístěna k ministerstvu vnitra.
V místě, kde býval skate park u hřiště Sparty, vyúsťuje automobilový tunel, pod částí Pláně vzniklo parkoviště. Prostor "Stalina," tedy kyvadla, čeká na nové využití (mělo tu být zapuštěno velké akvárium).
A tak jsem připravil tuto kešku jako připomínku historie tohoto místa a abych vás přivedl tam, kde se Praha mění každým dnem.
V Městské knihovně na Mariánském náměstí v oddělení pragensií jsem objevil k prezenčnímu studiu brožurku Studentská kolonie na Letné - seznam bývalých obyvatel 1921-1939. Byla vydána v r.1984 a je doplněna aktualizací z r.2004 u příležitosti setkání bývalých obyvatel Kolonky (!). Z tohoto materiálu přidávám fotokopie úvodu k Seznamu, plánek kolonie a letecký pohled.
ULOŽENÍ CACHE
Kešku najdete snadno - poznáte, ze moc možností tam není a pravděpodobně ji hned uvidíte. I z jejího uložení pochopíte, že sem chodí skutečně jen kešeři...
***A pokud byste měli dojem, ze toto není vhodné místo pro uložení kešky, vezměte prosím v úvahu, že kdyby tu keška nebyla, byl by památník opuštěný prakticky po celý rok (kromě výzdoby, kterou sem přináším, se tu nové pietní předměty objevuji velmi vzácně) a neměl by komu připomínat ony události...***
ENGLISH
Memorial former residential halls „Kolonka“, sandstone monument on west end of Letna orchards. Notifying, that the here in years 1921 - 1939 was standing students' colony. Below notice is a ground plan diagram of buildings tracks plus date 17. November 1989. Monument has been built few of hours before collision of students with then police on „Narodni“ street.
Emergency colony wooden lodging - house was built for provincial university student.
It experienced also tragic matters. It was a fire of fore building, but above all occupied colony of the day 17th November 1939 by Gestapo plus division SS. Soldiers draw forth students from dormitories, by lorries was ferry to the Ruzyne and from here on the next day to the concentration camp Oranienburg...
| KARMA |
Aktuální verze: místo č. 1, krabička č. 10 (od 29.6.2017), logbook č. 45 |
Aktuální stav: ok |
 |
Cache se již zabydlela. |
| KEŠKY |
Poslední editace listingu: 3.2.2014 |
Poslední kontrolní návštěva: 14.3.2024 |