 Na nízkém ostrohu nad rícním údolím, ctyri kilometry severozápadne od Ledce nad Sázavou a dva kilometry jihovýchodne od Chrenovic, mužeme najít zríceninu hradu Chrenovice. Skalnatý zalesnený ostroh se majestátne vypíná nad pravým brehem reky Sázavy a potokem Jestrebnicí, pritékajícím do ní. Mezi hradním ostrohem a skálou stojící severovýchodne od nej byla vystavena osada Pod hradem, kterou s okolním svetem spojuje železnicní trat.
Osudy, které vedly k výstavbe chrenovického hradu, zacínají príchodem jistého vladyky Chrena do této oblasti. Nechal zbudovat tvrz blízko místa, kde se dnes nachází kostel svatého Václava. Tvrz ale brzy nesplnovala obrannou funkci, proto se její majitelé rozhodli pro stavbu hradu.
První písemný údaj pochází z roku 1289, kdy je zminován Léva z Janovic. Ve sledu dejinných událostí zde postupne sídlili Zrucští z Chrenovic, pražský meštan Hanuš Otlinger a kutnohorský meštan Kunrát Náz, predek Názu z Chrenovic. Nejspíše po roce 1474 byl hrad v držení posledního významného rodu pánu z Rícan, kterí hrad pripojili k ledecskému panství.
Od roku 1544 se uvádí jako pustý, což dokládá zápis do Desk zemských.
Dispozice hradu byla približne trojúhelná.
Na šíjové strane ho opevnoval zdvojený príkop, menší obepínal vnitrní hradbu, hlubší a širší val. V severním nároží, kde hradu hrozilo nejvetší nebezpecí, se doposud tycí okrouhlý, do obvodové hradby vevázaný bergfrit, v jehož spodní cásti bylo vezení. Podél celé hradby s výjimkou jižní strany, kde stála hospodárská stavení, byl vyzvednut ochoz, do veže vstupující po drevené pavlaci. V samotné hradbe, opatrené cimburím se stríškami ukoncenými zuby, se pri pate veže nacházela vstupní brána. V dalším vývoji došlo k vystavení brány s padacím mostem na severovýchodní strane, ke které vedla cesta od potoku. Na této strane byl hrad zajišten parkánem. Palác, na vnejší strane patrne opatrený ctverhrannou veži, zaujímal východní nároží. Jeho soucástí byl obranný hreben, pod kterým cesta z predhradí procházela na dvur. Již zminované stavení tvorící jižní hradbu sloužilo hospodárským úcelum, predevším kolnám, obilnicím a konici, také jako svetnice služebnictva. Ve východní cásti dvora byla vyhloubenou studna, která se však již sesula. V nekterých publikacích jsou uvádena ctverhranná stavení v severozápadní cásti hradu, spíše jde ale o zamenení s drívejší hradní bránou, kterou tyto publikace nezahrnují. Na skalce pod hradním ostrohem stála ctverhranná predsunutá bašta se dvema širokými bránami, pravdepodobne pozdne gotická.
I když jsou vedomosti o podobe hradu i jeho vývoji velmi útržkovité, není pochyb o tom, že jeho prvá fáze patrila k bergfritovému typu. Ke vzniku predsunuté bašty došlo nejspíše ve druhé polovine 15. století v dusledku rozvoje delostrelectva. Hrad Chrenovice díky ní patrí mezi nekolik málo hradu s predsunutou stavbou, bránící prístup k pevnosti.
Dnes mužeme na zrícenine nalézt 19metru vysoký a 4 metry široký bergfrit se zachovalým klenutým vchodem ve výši a s náznaky hradeb, do kterých byl zapušten, dále severovýchodní cást palácové zdi s patrným obloukem pro padací mríž, také pomerne velké cásti obranných hradeb a ukázkové, témer nezmenené hradní príkopy a val.
* * *
Když už zde budete, doporucuji zaskocit i na GC1BKAG - Chrenovický poklad. Je to jednoduchá multinka a prý velmi vydarená :).
* * *
|