Rozhledna Štěpánka
Štěpánka (německy Stephanshöhe) je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda (959 m.n.m.), na Příchovickém hřebeni. Je nejstarší rozhlednou Jizerských hor a spolu s rozhlednou Žalý patří k nejstarším rozhlednám v oblasti celých Krkonoš a Jizerských hor. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Krkonošské silnice, jejímž nejvyšším patronem byl arcivévoda Stephan - Štěpán, který tehdy vystoupil na vrch Buchstein (dnes Hvězda). Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem, kdy se arcivévoda přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Kníže, který stavbu zahájil zřejmě pro posílení svého vlivu ve Vídni, práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Udržoval ji Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce. Zajímavé národností poměry této části hor se odrazily i na nedokončené rozhledně. Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později byla dostavěná věž otevřena.
O Štěpánce se vypráví pověst, podle níž kníže Rohan stavbu zastavil na varování cikánky - hadačky, která mu předpověděla, že zemře brzy po dokončení věže. Roku 1892 byla rozhledna dokončena a kníže Rohan skutečně zemřel do měsíce poté... Při dostavbě byla k dolní 6 m části dostavěna štíhlá osmiboká věž z kombinace cihel a pískovce do celkové výšky 24 m, celkem má rozhledna 81 schodů.
Obliba rozhledny Štěpánka je po celou dobu její existence obrovská - s jejím obrázkem bylo vydáno rekordní množství pohlednic, její charakteristická siluleta byla prezentována jako Rigi Jizerských hor, až do Kořenova se odtud jezdívalo na saních i lyžích.
Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěnný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu a pamětní deska expedice Altaj 2007 na počest Járy Cimrmana.
Z rozhledny je za dobrého počasí opravdu krásný výhled. Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup Jizerských hor až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí, ale i Zvičina, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.
Otevírací doba: duben PO-NE 10:30 - 17:30 květen - červen ÚT-NE 10:30 - 17:30 červenec - srpen PO-NE 10:30 - 18:00 září - říjen ÚT-NE 10:30 - 17:30 listopad - prosinec PO-NE 10:30 - 17:30
Od 21.2.2007 je na Štěpánce v provozu webkamera – zkontrolujte si viditelnost před výstupem na http://www.korenov.cz
Žulový Železný kříž
Za věží, na uměle vytvořené plošině směrem ke Kořenovu, je obnovený kamenný kříž s asi 30 do půlkruhu vztyčenými kameny, odkazující na složitou historii tohoto místa. Prosím, věnujte čas i přečtení tohoto textu.
Aktualizace březen 2023: v noci na 25.3.2023 byl opět kamenný kříž zatím neznámým pachatelem svržen. Již předtím byl od svého obnovení cílem opakovaných poškození, posprejování. Na rozdíl od května 1945 byl kříž svržen na prostranství směrem k rozhledně. Po delších úvahách, jak s touto kontroverzní památkou naložit, byl správou KRNAP kříž převezen do muzea ve Vrchlabí. O dalším osudu ještě rozhodnuto není.
Dějiny tohoto vyznamenání sahají až do roku 1813, kdy jej založil pruský král Friedrich Vilém III. Bylo udělováno za statečnost před nepřítelem a to pouze v době válečného stavu, tj. v letech 1813–1815 (tzv. osvobozovací války s Napoleonem), 1870–1871 (prusko-francouzská válka), 1914–1918 (I. světová válka) a 1939–1945 (II. světová válka). Uděloval se ve dvou třídách, navazoval na něj Velkokříž Železného kříže (v letech 1813–1945 jej získalo pouze 18 osobností). Za II. světové války měl pokračování v podobě Rytířského kříže Železného kříže a následnými stupni s dubovou ratolestí, meči a brilianty (v letech 1939–1945 udělen v počtu 8 397). Mimořádné pocty se dostalo pilotu střemhlavého bombardéru Junkers Ju 87G, Hansi U. Rudelovi, který – jako jediný voják říšské branné moci – obdržel Rytířský kříž Železného kříže s dubovou ratolestí ve zlatě, meči a brilianty (prosinec 1944). Po pádu Třetí říše Železný kříž jako vyznamenání zanikl, návrh na jeho obnovení podaný v roce 2007 Spolkový sněm zamítl. Stylizovaný Železný kříž používá od roku 1956 jako své označení Bundeswehr.
Žulový Železný kříž vztyčený v květnu 1944 u rozhledny Štěpánka místními Němci, byl odvozen ze vzoru Železného kříže 1939, tj. nesl uprostřed hákový kříž – znak NSDAP a pozdější výsostný znak Třetí říše. Byl vztyčen na památku padlých příslušníků říšské branné moci a Zbraní SS z Kořenova a okolních měst a vesnic, přičemž každé z těchto konkrétních míst bylo symbolicky zastoupeno kamenem. Tak vznikl kamenný kruh v čele se žulovým Železným křížem, kam byly až do roku 1945 kladeny květiny za padlé Němce. Ihned po zániku Třetí říše, tj. v květnu 1945, Češi z kříže nejprve odstranili hákový kříž a vzápětí žulový Železný kříž rozlomili a shodili ze svahu. Na původním místě zůstal pouze jeho podstavec. V roce 2011 byly části žulového Železného kříže znovu nalezeny, vyneseny zpět na plošinu, sestaveny a instalovány do původní podoby. Stalo se tak iniciativou několika místních nadšenců, příznivců vojenské historie, avšak stalo se tak bez vědomí vlastníka pozemku, obce Kořenov. Touto v podstatě ilegální cestou byl obnoven nacistický památník, jediný svého druhu v České republice. Pro návštěvníky rozhledny Štěpánka i v turistických průvodcích a knihách však byl, zřejmě záměrně mylně, prezentován jako tzv. Maltézský kříž – symbol obětí II. světové války. Obec Kořenov si je vědoma kontroverzní skutečnosti znovuvztyčení tohoto žulového Železného kříže. Před odstraněním a převezením do muzea však dala přednost jeho ponechání na místě za podmínky současné instalace příslušného vysvětlujícího komentáře.
Kořenovský žulový Železný kříž představuje nepochybně symbol Třetí říše, jeho ponechání na místě však současně svědčí o sebevědomí, toleranci a dobré vůli obce Kořenov, vlastnostech, které by po každé válce měli vítězové projevovat vůči poraženým. Otázkou zůstává, zda, vzhledem k poválečnému vývoji světa rozděleného mezi Spojené státy americké a Svaz sovětských socialistických republik, II. světovou válku neprohrála Evropa jako celek. Bývalé Československo v předmnichovských hranicích ztratilo v letech 1939–1945 více než 600 000 obyvatel – šlo nejen o Čechy, Židy, Slováky, Rusíny a Romy, ale také samozřejmě o Němce. To bychom měli mít na paměti při zastavení u kořenovského žulového Železného kříže.
(Zpracoval PhDr. Jan B. Uhlíř, Ph.D., historik a soudní znalec se specializací na nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus, II. světovou válku, Třetí říši a Protektorát Čechy a Morava)
V blízkosti rozhledny je dále možné navštívit rekonstruovaný vybavený objekt předválečného systému lehkého opevnění CH2/248/A-120Z úsek Polubný, podrobnosti o objektu najdete na www.ropiky.net. Po většinu sezóny je přítomný ochotný pan průvodce Dušek, tel. 737376238, cesta k objektu je dobře vyznačená informačními cedulemi.
K této rozhledně byla vydána turistická známka č. 32 (Štěpánka), která je k zakoupení spolu s další řadou suvenýrů a občerstvení ve stánku pod ní.
Více informací na www.jizerkyprovas.cz, kde naleznete mimo jiné aktuální informace o upravených běžeckých tratích v okolí, jejich mapku. Informace o celé oblasti získáte i osobně v novém informačním centru v Kořenovském sedle v objektu bývalého motorestu Beseda, hned vedle hlavního tahu na Harrachov, tel.: +420 725 805 266, ic@jizerkyprovas.cz, otevírací doba Po - Ne: 09:00 až 17:00.
Přímo na kopci je možnost občerstvení ve stánku u rozhledny, v chatě Hvězda či Turnovské chatě nedaleko. Za návštěvu stojí jistě i blízká obec Příchovice na úpatí hřebene, je zde několik možností občerstvení, významný farní kostel či známý lyžařský areál U Čápa.
Keška je součástí série České rozhledny a série keší na počest Járy Cimrmana.
Keška je evidována v bookmarku CZ Oldest by GC code with archived jako 95. nejstarší keš v Česku (započteny i archivované)
Pokud se vám listing a keška líbí, budem rádi, když ji ohodnotíte.
Zdroj informací: http://www.korenov.cz/infostepanka.html a mnoho dalších