Dnešní event je součástí eventového streaku "300 eventů s Casanovou" s pořadovým číslem "255" a je věnovaný Jednotě bratrské.
Kunvald lze považovat za kolébku Jednoty bratrské. Roku 1457 odešla do Kunvaldu u Žamberka, na panství Jiřího z Poděbrad (1420-1471), skupina posluchačů Jana Rokycany (cca 1396-1471) toužících žít podle evangelia, vedená Řehořem. Rychle se integrovaly další skupiny a vzniklo zde církevní společenství, které samo sebe nazvalo Jednotou bratrskou, později ve styku se světovou reformací latinsky Unitas fratrum. Charakteristickým rysem první bratrské generace byl život v ústraní, bez majetku, s jasným vymezením proti lichvě a proti násilí.
Prvním dochovaným projevem Jednoty je Svolení na horách rychnovských z roku 1464: "Přede všemi věcmi nejprve o to jsme se svolili, abychom se spolu u víře Pána Krista ostříhali a v spravedlnosti ustavovali, kteráž z Boha jest, v lásce přebývajíce, naději měli."
Této skupině bylo vykázáno místo na králově Litickém panství uprostřed lesů, ve vypálené a husitskými válkami zničené vsi Kunvaldu. Správcem bratří, kteří začali žít v Kunvaldě, se stal žamberecký kněz Michal. Do Kunvaldu se natrvalo přestěhoval v roce 1459. Bratři si zde postavili dřevěný kostelík, kterému říkali Sbor. K jejich bohoslužbám kostelík potom sloužil devět desetiletí. Pod vlivem bratří seskupených v kunvaldském sboru se v mnoha dalších místech v okolí začaly vytvářet nové sbory věřících. Tyto sbory položily základ nové církvi, Jednotě bratrské, jejímž prvním biskupem byl zvolen Matěj, syn sedláka z Kunvaldu.
Po smrti krále Jiřího zakoupil Litické panství v roce 1495 příznivec Jednoty Jedna z knih bible Kralické bratrské, pan Vilém z Pernštejna. Později, když na trůn nastoupil král Ferdinand I. Habsburský, postavili se mu na odpor čeští stavové a hlavně bratrští páni. Král odpor potlačil a vypověděl Jednotu z královských měst a nařídil zavření Sborů. Tehdy také vnuk pana Viléma, pan Jaroslav z Pernštejna, vydal v roce 1541 list, kterým bratry ze svého panství vypověděl a kostelík v Kunvaldě uzavřel.
Jednota bratrská byla téměř po celou dobu svého trvání pronásledována. Lepší časy, které však netrvaly dlouho, nastaly až za vlády Rudolfa II. Jeho Majestát zaručoval náboženskou svobodu a někteří vypovězení bratři se vraceli zpět a obnovovali sbory.
Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byla Jednota bratrská znovu zakázána. V Čechách bylo povoleno pouze katolické náboženství a ze země museli odejít i všichni nekatoličtí vzdělanci. Mezi nimi byl i poslední biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský.
Velký význam práce členů jednoty bratrské tkví mimo jiné i v přeložení bible z hebrejštiny a řečtiny do jazyka českého. Tato první česká šestidílná bible byla tajně vytištěna v bratrské tiskárně v Kralicích na Moravě. Jazyk bible kralické byl v pozdější době vzat J. A. Komenským za základ ke spisovné češtině.
Dva roky před bitvou na Bílé hoře byl kostelík v Kunvaldě bratřími přestavěn na bratrskou školu. Po Bílé hoře byl používán jako škola katolická až do roku 1750, kdy byla vystavěna škola nová. Později byl domek prodán do soukromých rukou. V roce 1929 jej zakoupila Českobratrská církev evangelická a přebudovala jej na památník Jednoty bratrské. Poslední rozsáhlá rekonstrukce domku byla dokončena v roce 1991, kdy byl domek znovu otevřen při příležitosti oslav čtyřstého výročí narození J. A. Komenského.
V Kunvaldě jsou i některá další památná místa, připomínající působení Jednoty bratrské: Bratrská lípa, srostlá ze tří proutků, již zde při rozloučení s vlastí zasadili bratři. Místo zvané Jordán, kde bývala studánka, ve které byli prý křtěni noví členové Jednoty. Modlivý důl, kde se bratři skrývali a scházeli k bohoslužbám v dobách útisku. Pomník Jana Amose Komenského , který stojí na původním pohřebišti, a bratrská kovárna, ze které údajně pocházel první biskup Jednoty.