Karel Havlíček Borovský
Karel Havlíček Borovský byl český vlastenec, novinář, spisovatel, básník, satirik a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Narodil se 31. října 1821 v Borové (nyní Havlíčkova Borová) nedaleko Německého (nyní Havlíčkovo) Brodu, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. V Brodu vystudoval gymnázium a v roce 1838 se přestěhoval do Prahy, kde studoval na univerzitě filozofii. V roce 1840 vstoupil do pražského arcibiskupského semináře, z něhož ale byl po roce vyloučen. V roce 1843 odjel na rok do Ruska, kde působil jako vychovatel, studoval zde ruskou literaturu a psal epigramy - krátké veršované satirické básě. Po příjezdu zpět vydává svoje první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus, kde kriticky hodnotí společenské poměry v carském Rusku.
Počátkem roku 1847 se Havlíček seznámil s Julií Sýkorovou, se kterou se 4. března 1848 oženil. V prosinci se jim narodila jediná dcera Zdeňka.
V roce 1846 se stal redaktorem Pražských novin a jeho přílohy Česká včela. V roce 1848 založil vlastní Národní noviny, které dosáhly velké popularity. Havlíček v nich velmi ostře vystupoval proti rakouské vládě, proto byly nakonec v roce 1850 zakázány. Havlíčkovi se přestěhovali do Kutné Hory, kde Havlíček založil časopis Slovan. Jeho vydávání však bylo komplikované, Havlíček byl ze strany vlády neustále perzekuován a nakonec musel vydávání Slovanu zastavit. Nechtěl se však literární činnosti a veřejného působení zcela vzdát, vydal knižně soubory svých článků Duch Národních novin a Epištoly kutnohorské. V listopadu 1851 byl Havlíček postaven před kutnohorský soud a obžalován, že publikací několika článků v časopisu Slovan chtěl vyvolat neposlušnost a odpor k vládě. Soudní porota ho ale na základě jeho brilantní obhajoby jednohlasně osvobodila.
Z Kutné Hory se Havlíčkovi vrátili zpět do Německého Brodu. Havlíček žil spíše v ústraní a společensky se neangažoval. Přesto byl 16. prosince 1851 deportován do tyrolského Brixenu. V roce 1852 za Havlíčkem přijela jeho manželka Julie s dcerou Zdeňkou. Za svého pobytu v Brixenu napsal satirické skladby Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra, v nichž napadal světský i církevní absolutismus. V roce 1854 se manželka Julie s dcerou vrátily zpět do Prahy, protože se Julii zhoršila tenkrát nevyléčitelná tuberkulóza. Teprve poté, co se Havlíček zavázal nepokračovat ve veřejných aktivitách, byl po 4 letech nuceného pobytu v Brixenu propuštěn zpět do Čech. Po návratu žil v Německém Brodě u matky, s manželkou už se bohužel nepotkal, protože o měsíc dřív zemřela. Tuberkulóza byla zjištěna i u Havlíčka a po krátké neúspěšné léčbě ve věku 34 let umírá. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.
Stopy Karla Havlíčka Borovského v Plzni
Z výše uvedeného životopisu vyplývá, že Karel Havlíček Borovský v Plzni zrovna moc stop nezanechal, možná v ní ani nikdy nebyl. Jedinou připomínkou Havlíčka v Plzni je název ulice, ve které je tento event, jméno na Měšťanské besedě v Kopeckého sadech a socha na Portově domě v Solní ulici (naproti poště). A přesto v Plzni a blízkém okolí najdeme velice mnoho stop KHB a to především v podobě keší. Jak je to možné? No především díky Trilobit73 a jejímu nadšení k odkazu Karla Havlíčka Borovského, kterým tak trochu nakazila své blízké, a díky nim vzniklo v Plzni a okolí více keší věnovaných Havlíčkovi, než v jeho rodné Borové. Tento event je tedy věnovaný především jim, a samozřejmě také snad ještě zapálenějšímu člověku do všeho co se KHB týká, autorovi megaeventu 200 let KHB v roce 2018 a také autorovi této série ANNO LIBRI - Martinu Pluhařovi.