Dnešní event je součástí eventového streaku "300 eventů s Casanovou" s pořadovým číslem "275" a je věnovaný J. E. Purkyňovi.
Život
Jan Evangelista Purkyně byl český fyziolog, anatom, biolog, básník, filozof a zakladatel rytířského rodu Purkyňů. Narodil se 18. prosince 1787 na zámku v Libochovicích na Litoměřicku jako nejstarší syn Josefa Purkyně, hospodářského úředníka na panství knížat Dietrichsteinů, a Rosalie rozené Šafránkové.
J. E. Purkyně chodil nejdříve do školy v Libochovicích. Díky svému hudebnímu nadání odešel již v jedenácti letech jako choralista do Mikulova na piaristické gymnázium. V sedmnácti letech, po úspěšném ukončení gymnázia, vstoupil do piaristického řádu. Tento řád mu dával dobrou příležitost stát se učitelem a věnovat se vědě. Po ročním noviciátu, který Purkyně strávil ve Staré Vodě u slezských hranic, byl poslán jako učitel do školy ve Strážnici na uherském pomezí. Ve dvaceti však z řádu odešel.
Živil se jako vychovatel v šlechtických rodinách, jeden z jeho zaměstnavatelů nasměroval Purkyňův zájem směrem k lékařství. Už v prvním ročníku pražského studia mu ve Vídni vyšla první báseň Orážení obrazu bez konce. Doktorskou práci O zření v ohledu subjektivním obhájil roku 1818 a stal se asistentem na pražské lékařské fakultě. Pro vlastenecké názory se ale marně ucházel o profesuru. Teprve na mocnou přímluvu několika osob byl angažován na univerzitu mimorakouskou, do tehdy pruské Vratislavi.
V roce 1827 se oženil s Julií Rudolphi (1800–1835), dcerou svého zastánce, v Berlíně působícího přírodovědce švédského původu Karla Asmunda Rudolphi (1771–1832).
Ve Vratislavi získal roku 1832 výkonný mikroskop. Svůj nejvýznamnější objev prezentoval Purkyně na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v pražském Karolinu 19. září 1837, kde mezi prvními na světě přisoudil buňkám jejich stěžejní význam pro život. Ve Vratislavi také odváděl tvrdou badatelskou práci. V práci O spánku, snech a stavech příbuzných z roku 1857 Purkyně zdůraznil osvěžující a léčivou funkci snů pro duševní rovnováhu. Jako jeden z mála českých vědců přijal ve své době Darwinovu evoluční teorii, což svědčí o jeho otevřenosti. Ve Vratislavi byl přijat do zednářské lóže a byl členem berlínské zednářské lóže Zum Pilgrim. Později byl kvůli tomu několikrát vyšetřován a musel slíbit, že se již zednářské činnosti již nezúčastní.
Roku 1850 se Purkyně vrátil na pražskou lékařskou fakultu. Založil fyziologický ústav, nad výzkumem už ale převládala činnost organizační a buditelská. Stal se členem londýnské Královské společnosti. Roku 1861 byl zvolen poslancem českého zemského sněmu. Zapojil se do vzniku tělovýchovné organizace Sokol v Praze. Od roku 1864 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti, se kterou se dostal do styku jako předseda Společnosti pro přírodovědný výzkum Čech.
Za jeho vynikající zásluhy v oblasti vědy a vyučování mu císař František Josef I. 22. dubna 1868 udělil rytířský kříž Leopoldova řádu. Šlo o vysoce prestižní ocenění, které osoby jeho společenského postavení obvykle nezískávaly. Dne 31. května následujícího roku požádal Purkyně na základě tohoto řádu o povýšení do rytířského stavu. Udělen mu byl listinou z 15. července 1869, čím zároveň získal i erb.
J. E. Purkyně v Praze žil a zemřel ve Spálené ulici, což připomíná pamětní deska poblíž stanice metra Národní třída. Zemřel 28. července 1869. Pochován je na Vyšehradském hřbitově.
Literární tvorba
Jan Evangelista Purkyně se celý život věnoval také básnické tvorbě (v mládí měl dokonce v úmyslu se stát výlučně spisovatelem, doloženě se několikrát v mládí podepsal J. Purkyně, Dichter), jeho básně a básnické překlady vyšly v jedenáctém svazku jeho sebraných spisů v roce 1968. Za svého života publikoval spíše jen v časopisech a dnes je jeho básnická tvorba v podstatě zapomenuta. Okrajově se věnoval také básnické tvorbě pro děti.
Byl významným překladatelem poezie z němčiny a italštiny. Jeho překlady z Friedricha Schillera zůstaly až do konce 19. století nepřekonány. Napsal také autobiografické spisy a slavistické práce. Velkou překážkou ve vnímání jeho textů, ať původních, či přeložených, je pro moderního čtenáře hojné užívání mnohdy velmi nepřirozených neologismů a podivných slovních tvarů.
Pozdější odkazy
Purkyňovo jméno nesla v letech 1960–1990 brněnská univerzita (dnes fungující opět pod původním názvem Masarykova univerzita). Roku 1991 vznikla přejmenováním někdejší Pedagogické fakulty nová česká univerzita pod názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Později byla rozšířena, dnes má osm fakult.
Purkyňovo jméno nese také Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Ve Strážnici je po něm pojmenováno Gymnázium J. E. Purkyně. J. E. Purkyně je čestným občanem města Blovice.