Dnešní event je součástí eventového streaku
"300 eventů s Casanovou" s pořadovým číslem
"260" a je věnovaný Jindřichu Šimonu Baarovi.
Jindřich Šimon Baar (7.2.1869 – 24.10.1925) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny, též sběratel pohádek. Je autorem próz z chodského prostředí. S hlubokou znalostí rodného kraje vytvořil ve svých prózách národopisný obraz Chodska.
Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera.
Pocházel ze selského rodu. Základní školu navštěvoval v Klenčí, v Domažlicích vystudoval gymnázium, poté teologii v Praze. Chtěl studovat filozofii, ale vzhledem ke špatné finanční situaci rodiny vstoupil roku 1888 na pražskou bohosloveckou fakultu, kde přispíval do studentských časopisů.
V roce 1892 byl vysvěcen na kněze a potom působil na různých místech v Čechách. Roku 1899 byl jmenován farářem v Kloboukách u Slaného, ale po deseti letech se vrátil jako farář do Ořechu u Prahy.
V 90. letech 19. století se připojil k hnutí Katolické moderny a pravidelně přispíval do časopisu Nový život. Podnikl několik cest po Čechách a střední Evropě.
Jako kněz bezúspěšně usiloval o reformu církevních řádů. Roku 1919 se dal penzionovat a závěr života strávil v rodném Klenčí pod Čerchovem, kde je pohřben na hřbitově zvaném Na Soutkách.
Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš:
Čtenáři!
Též tvá cesta k hrobu běží,
tož se netaž, kdo zde leží,
které bylo naše jméno,
jaká práce – žití, věno.
I své kvítí i své hloží
odnesli jsme na soud Boží,
pokoj máme v tomto hrobě,
Bůh ho jednou dej i Tobě.
Pane, smiluj se nad námi!
Po jeho smrti bylo v Klenčí zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí v malé vsi Výhledy mu byl postaven památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky.

Baarův památník se vžitým názvem Baarovo muzeum byl ustaven poslední vůlí Jindřicha Šimona Baara. Ten odkázal celý svůj majetek (dům č. p. 140, jeho zařízení, sbírky i výnosy z autorských honorářů) svému rodnému městečku Klenčí a ve své závěti vyslovil přání, aby dům sloužil místní kultuře a osvětě, aby v něm byla knihovna s čítárnou a také malé muzeum ze sbírek, které Baar sám nashromáždil. Dědicové jeho přání splnili, a tak už v roce 1926 (Baar zemřel 24. 10. 1925) vznikla první expozice.
V přízemí je jedna místnost věnována také ostatním klenečským rodákům, i těm, jejichž rodné kořeny do Klenčí sahají a kteří se svým dílem zasloužili o poznání a propagaci Chodska.