Mezinárodní den čaje Event Cache

Mezinárodní den čaje

Existuje mnoho mezinárodních, významných, národních, speciálních dní a svátků.

Na 21. květen připadá Mezinárodní den čaje.

Přijďte, dáme si po hrníčku, po tykvičce, po plechovce.

Mezinárodní den čaje se podle Organizace spojených národů slaví každoročně 21. května.

Cílem Mezinárodního dne čaje je zvýšit povědomí o dlouhé historii a hlubokém kulturním a ekonomickém významu čaje na celém světě. Cílem dne je propagovat a podporovat společné akce k realizaci aktivit ve prospěch udržitelné produkce a spotřeby čaje a zvyšovat povědomí o jeho významu v boji proti hladu a chudobě.

Mezinárodní den čaje se slaví od roku 2005 v zemích produkujících čaj, jako jsou Indie, Srí Lanka, Nepál, Vietnam, Indonésie, Bangladéš, Keňa, Malawi, Malajsie, Uganda a Tanzanie.[4] Cílem Mezinárodního dne čaje je upozornit vlády a občany na celosvětový dopad celosvětového obchodu s čajem na pracovníky a pěstitele a je spojen s požadavky na podporu cen a spravedlivý obchod (fair trade).

Čaj (z výslovnosti čínského 茶 – čcha v mandarínském a kantonském dialektu; v dialektu min významného přístavu Sia-men čteno te – odtud pojmenování v mnoha jiných jazycích) je kulturní nápoj, připravovaný obvykle louhováním lístků rostliny čajovníku v horké vodě. Pro samotné lístky se také užívá název čaj. Označení čaj se běžně užívá i pro jiné nálevy – pro zápary a odvary různých jiných rostlin (například tzv. ovocné čaje, bylinné čaje nebo šípkový čaj), které se někdy označují jako nečaje. Čaj má díky obsahu kofeinu povzbuzující a stimulující účinky na lidský organismus.

Čaj vzniká zpracováním listů čajovníku. Z botanického hlediska je čajovník stálezelený keř, dorůstající v přírodě výšky 5 až 15 metrů, výjimečně až kolem třiceti metrů. Na plantážích jsou keře udržovány ve výšce kolem jednoho metru. Umožňuje to pohodlnější sběr čajových lístků a zvyšuje úrodu. Čajovníku se nejlépe daří v monzunovém klimatu v subtropickém a tropickém pásu; roste na kyselých půdách, od hladiny moře až po nadmořské výšky kolem 2500 m. Čajové lístky se většinou sbírají několikrát do roka, v některých oblastech po celý rok. Lístky se sbírají podle takzvaných sběrových formulí, které určují, kterou část výhonku uštípnout. Obvykle jsou cennější mladší menší lístky u špičky výhonku a pupen. Čaj obsahuje kofein, známý také jako tein.

V Evropě se původně pil jako lék.

Čaje rozdělujeme dle způsobu zpracování do čtyř základních skupin:

• čaje bílé (bai cha) – dochází zde k jemné oxidaci, jde o samovolnou oxidaci probíhající během "zavadání", čaj je následně sušen. Lístky jsou lehce nahnědlé v místech, kde proběhla oxidace, části listu zůstávají zelené. Obvykle se takto zpracovávají mladé lístky, někdy se keře pěstují zastíněné, aby se omezilo množství chlorofylu v listech,
• čaje zelené (lu cha) – prochází minimální oxidací v době mezi utržením a zpracováním. Enzymy způsobující oxidaci jsou zničeny teplem: užívá se sušení na pánvích, nebo napařování. Zpracování je ukončeno jeden až dva dny od sběru. Lístky si uchovávají svěží zeleň,
• čaje polozelené (též oolongy, modrozelené, žlutozelené nebo dokonce modré) – lístky procházejí oxidací, která je však v různých fázích přerušena (přechod mezi zelenými a červenými či černými čaji). Tyto lístky jsou hnědé, s lehkými zeleným odstínem. Sběr lístků na jeho výrobu musí proběhnout v okamžiku jejich plné zralosti, aby čajový nálev získal svou pověstnou vyváženou chuť,
• čaje černé (též červené čaje, pokud se jedná o camelia sinnensis – čínský čajovník) – lístky se mechanicky naruší, oxidace probíhá za teploty okolo 30 °C a velice vysoké vlhkosti. Získáváme lístek na plně oxidovaný, tedy na pohled hnědý až černý. Zpracování trvá týden i déle. Velmi výrazný rozdíl je ještě mezi ortodoxním zpracováním a plně průmyslovou výrobou metodou CTC (Crush, Tear, Curl), kterou vzniká nadrcený substrát vhodný do čajových pytlíků. Ve střední Evropě (a „západní civilizaci“ obecně) je historicky nejoblíbenější právě čaj černý.

Velmi oblíbené jsou i exotické „čaje“ jako je jihoamerické maté nebo lapacho, jihoafrický rooibos a honeybush nebo jiné bylinné čaje. Označení čaj zde ale není přesné, protože se tyto tzv. "bylinné čaje" nevyrábí z čajovníku.

Existuje řada způsobů zpracování, které do uvedených kategorií příliš nezapadají. Z těch známějších to jsou:

• Pu-erh (tmavý čaj) (hei cha): Popisuje se jako „dvakrát fermentovaný“, u „druhé fermentace“ už opravdu jde o působení mikroorganismů. Dříve bylo toto dosaženo až několikaletým zráním v zemi,
• Žlutý čaj: Stejně jako u zeleného čaje jsou enzymy způsobující oxidaci zničeny teplem. Poté se však nesuší rychle, nýbrž pozvolna v silných vrstvách,
• Kukicha: Řapíkový čaj, vedlejší produkt při výrobě japonského práškového čaje Matcha,
• Hojicha: Japonský čajový produkt, vzniká pražením řapíků,
• Lapsang souchong (Zheng shang xiao zhong nebo pravá malá horská odrůda): Černý čaj sušený nad pálícím se borovým dřívím, získává specifické kouřové aroma. (U Lapsangů pochybné kvality je černý čaj zakouřen dodatečně a aroma je spíše dehtové.),
• Rize (Çay): Čaj z turecké provincie Rize.

Příprava čaje.

• černý čaj - Teplota vody: 90 - 100°C, množství čaje a vody: 3 čajové lžičky / 400 ml, doba louhování: 3-5 minut. Černý čaj by se měl zpravidla louhovat dvě až tři minuty, pokud chceme, aby nás čaj povzbudil, pět minut pro působení na zažívání. Z jedné dávky je jen jeden nálev, ale u čínských čajů lze připravit více nálevů, to samé platí i pro čaje Pu-Erh.
• zelený čaj - Teplota vody: 60-80°C, množství čaje a vody: 3 čajové lžičky / 400 ml, doba louhování: 2-3 minuty. Voda by měla být ale převařená a pak odstátá. Pokud by se zelený čaj zalil horkou vodou, do nálevu by se vyloučily i třísloviny a čaj by zhořkl. Ze zeleného čaje je možné připravit dva až tři nálevy.
• polozelený čaj oolong - Teplota vody: 90°C, množství čaje a vody: 3 čajové lžičky / 400 ml, doba louhování: 5 minut. Vodu na zalití čaje by měla převařit a nechat vychladnout přibližně na 90 stupňů. Z jedné dávky je možné připravit až pět hrníčků.
• žlutý čaj - Teplota vody: 80°C, množství čaje a vody: 3 čajové lžičky / 400 ml, doba louhování: 3 minuty. Z jedné dávky je možné připravit až tři nálevy.
• bílý čaj – Teplota vody: 90°C, množství čaje a vody: 3 čajové lžičky / 400 ml, doba louhování: 5 minut. Můžete ho nechat louhovat až pět minut. Záleží jen na tom, jak ho chcete mít silný. Z jednoho čaje můžete připravit až tři nálevy.
• kvetoucí čaj - Poslední dobou vzrostla jeho obliba. Kvetoucí čaje je ideální připravovat v průsvitné skleněné konvičce. Jak celý proces probíhá? Kvetoucí čaj zalijte vodou o teplotě 80 až 90 stupňů. Nechte ho louhovat po dobu tří minut. Během nich čaj krásně rozkvete. Z jednoho rozkvetlého čaje můžete připravit až tři nálevy. Množství čaje a vody: 1 čajová kulička / 350 ml.
• ovocný čaj - Ovocný čaj je oblíbený nejen pro svou vynikající ovocnou chuť, ale i pro jednoduchou přípravu. Ovocný čaj totiž jen tak nepřelouhujete, i když můžete dosáhnout trpké a nakyslé chuti.  Zalévá se vroucí vodou. Doba louhování je pět až osm minut. Pozor, pokud čaj scedíte příliš brzy, nestihne se vylouhovat. Teplota vody: 100°C,  množství čaje a vody: 3 čajové lžičky / 400 ml,  doba louhování: 6 minut.
• rooibos a honeybush - Teplota vody: 100°C, množství čaje a vody: 3 čajové lžičky / 400 ml,  doba louhování: 5 minut. Z jedné dávky je možné připravit pouze jeden nápoj.
• bylinný čaj - Teplota vody: 100°C, množství čaje a vody: 3 čajové lžičky / 400 ml, doba louhování: 8-15 minut. Čas, který je uveden na balíčku čaje, vždy dodržujte. Bylinné čaje totiž snadno zhořknou. Z jedné dávky je možné připravit pouze jeden nápoj.
• mate - Chcete-li si připravit čaj zvaný mate, nabízejí se vám dva způsoby jeho přípravy. První varianta je originální jihoamerická, druhá evropská. Jaký je mezi nimi ale rozdíl? V Jižní Americe se tento čaj připravuje ve vyšušené tykvové slupce, které se přezdívá kalabasa. Dvě až tři čajové lžičky se zalijí teplou vodou. Po několika minutách příprava pokračuje. Do nádoby se dolije voda horká. Za tři minuty je čaj hotový. Pokud je pro vás jihoamerická varianta příliš složitá, vyzkoušejte tu evropskou. V evropské variantě se mate čaj zalévá vodou o teplotě 80 stupňů. Nechává se louhovat tři až pět minut.
• ajurvédskéhý čaj – Příprava je velmi jednoduchá. Čaj se zalévá vroucí vodou a nechává se louhovat po dobu pěti až osmi minut.
• pu-erh čaj - Příprava čaje pu-erh je odlišná druh od druhu. Velmi záleží na tom, zda máte v ruce zelený nebo černý pu-erh. Rozdíl je především v teplotě vody, kterou čaj zaléváte. U zeleného čaje pu-erh volte teplotu 80 stupňů, u černého čaje horkou vodu. Pu-erh se louhuje po dobu tří až pěti minut.
• čaj s mlékem – hádejte jak.
• ledový čaj – tak tady hádejte.

Čaj o páté

Zvyk pít čaj o páté (tzn. v pět hodin odpoledne) vznikl ve Francii, ačkoliv je přisuzován Anglii (Anna Russellová, vévodkyně z Bedfordu v polovině 19. století), která ho od Francouzů pouze převzala. Jako čaje o páté se v Československu za socialismu označovala setkávání mládeže (hovorově mejdany, sleziny apod.) v tento čas, kde se nepil alkohol, ale čaj (alkohol se samozřejmě pil, ale oficiálně se o tom nemluvilo).

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_%C4%8Daje

https://oxalis.cz/cs/blog/priprava-caje-25/

Kolečka budou, zdarma je má Monika, Mona, Hostimil, Hostimila, Hostimír, Hostimíra, Hostislav, Hostislava, Konstantin, Konstantýn, Rejčka, Rixa, Richiza, Richenza nebo ten, kdo má v daný den narozeniny.