Svatý Jan pod Skalou
Nejspíš nejkrásnější vyhlídku Českého Krasu najdeme ve Svatém Janu pod Skalou. Malá vesnice je jen asi 5 km od sjezdu z plzeňské dálnice na Loděnice, v sousedství dalších turisticky vděčných lokalit: Tetína a Karlštejna. Dostaneme se sem autobusem či autem, lze jít i pěšky; vede tudy nejstarší turistická stezka v Čechách - cesta Vojty Náprstka z Berouna přes Svatého Jana na Karlštejn.
Vesnička leží v malebném údolí potoka Loděnice a nad ní se vypíná skála, z níž je výše zmíněný nádherný výhled. Skálu vidíme při příjezdu již z dálky, na jejím nejvyšším bodě se tyčí dřevěný kříž a těsně pod ním je ve skále nepřístupná jeskyně, častý cíl horolezců.
Něco z blízkého okolí
Nežli se vydáte po naučné stezce nahoru na skálu (a můžete pokračovat ještě dál, do skanzenu Solvayovy lomy), máte i dole několik cílů, které stojí za shlédnutí. Přímo pod skalou bíle svítí krásný a velký barokní Kostel Sv. Jana Křtitele, postavený podle projektu Carla Luraga ve druhé polovině 17. století a na začátku století 18. přestavěný Krištofem Dienzenhoferem, protože se na měkkém podloží začal sesedat. Mimochodem - ve Sv. Janu jsou vypsány sbírky na opravy nejen kostela, ale i jiných památek i dnes. Jak sami uvidíte, pokud Sv. Jana navštívíte, je toho nutně zapotřebí...
Přímo z tohoto výstavního a bohatě zdobeného kostela vede vchod do kostela původního; jedná se o kostel jeskynní. V travertinové jeskyni uvidíte hrobky benediktinů, kteří žili v objektu vedle kostela, původní kamenný oltář a staré náhrobky. V této jeskyni prý žil v 9. století křesťanský poustevník Ivan. Musel to být život dosti krušný - je tu tma, krápníky a zima. Mj. tu uvidíte přírodní komín, jímž prý kdysi vyletěl čert sužující Ivana po souboji, pro poustevníka vítězném. Ivan je uváděn v Čechách jako sv. Ivan, ale katolickou církví dodnes za svatého uznán nebyl.
Až kostel opustíte, můžete se zastavit vedle něj u studánky, tzv. Ivanova pramene. Voda v něm je prý léčivá. Kromě nevábného jezírka (usazeniny způsobuje krasová činnost), do nějž házejí návštěvníci drobné mince, je tu i pumpa s hrníčkem, z níž se můžete napít.
Kláštera si jistě povšimněte, právě kvůli němu byl Sv. Jan pod Skalou v dřívějších dobách neznámý a v jednu dobu dokonce vymazaný z map. Po převzetí moci komunisty zde totiž byl v padesátých letech zřízen tábor nucených prací a věznice, později zde bylo školící středisko velitelů STB. Po vyslechnutí vzpomínek jedné pamětnice, řečné staré dámy na tyto doby, jsme s pohnutím postáli před seznamem s obětmi místního "teroru". V budově kláštera, který byl navrácen benediktinům, dnes sídlí Vyšší odborná pedagogická škola.
Pokud budete nít dost času, vraťte se ještě po silnici směrem na Loděnice a po chvilce narazíte na starý hřbitov s nádhernou kaplí sv. Maxmiliana v novogotickém slohu, postavenou jako hrobka rodiny Bergerových v letech 1847 - 9 profesorem architektury Karlovy univerzity Bernardem Grüberem. Kaple bývá bohužel uzavřená, ale i zvenku je co prohlížet a na hřbitově najdete unikátní staré hroby.
Konečně výstup vzhůru
Pak už vám nic nebrání vydat se nahoru na skálu, protože odjet ze Sv. Jana bez pohledu na Český Kras z výšky by bylo hříchem... Cesta je nejprve pozvolná a po chvíli narazíte na kapli Povýšení sv. Kříže, která prý stojí na místě, kde se setkal sv. Ivan se sv. Janem Křtitelem v okamžiku, kdy chtěl - trápen démony - ze Sv. Jana uprchnout.
Po cestě můžete obdivovat flóru typickou pro tuto oblast včetně některých vzácných kousků - např. hrachor panonský, kostřavu sivou, žluté hluchavky či kavyl Ivanův. Cesta se postupně stává strmější, až přijdete k přírodním, nestejně vysokým schodům, tu a tam zpevněným dřevem, místy s hrubě otesanou kládou jako zábradlím. Vydáte-li se sem jako my po deštích, cesta nahoru se ještě ustát dá, ale dolů, rozbředlým blátem, s místy chybějícím zábradlím... Pomaličku, drobounkými krůčky a s podlomenými koleny jsme došli bez ztráty květinky:-)))
Pohled dolů z vrcholu skály od dřevěného kříže, kdy uvidíte domy jako krabičky zápalek a klášter s kostelem by mohly suplovat krabičku cigaretovou; kdy máte rozlehlé lesy Českého Krasu jako na dlani a potůčky, stezky a silničky vinoucí se mezi nimi jako různobarevné stužky; to všechno za cestu nahoru stojí i za těchto ztížených podmínek. Tady se ocitáte ve skalní stepi, kolem vás kvete lomikámen, tařice či koniklec, můžete tu vidět brouka roháče či ptáčka zedníčka skalního, pod nohama se vám prosmýkne užovka hladká. Těžko říci, zda je odsud hezčí pohled na jaře, kdy se stráně barví bíle a fialově sasankami a podléškami, v létě, kdy vše září jasně zelenou, nebo na podzim, kdy příroda hýří barvami jako šílený abstraktní malíř...
Jak zalogovat keš
Jedná se o Virtuální keš, tedy zde není žádná krabička ani jiná pevná schránka. Ke keši se nejlépe dostanete po červené turistické stezce, která vede přímo až na vrchol. Vzhledem k tomu, že se jedná o Virtuální keš, tak je třeba před zalogováním "found it" splnit níže uvedenou podmínku:
Dojděte na úvodní souřadnice keše a zde vyfotografujte sebe nebo předmět, který vás bezpečně identifikuje v blízkosti vrcholového kříže. Foto připojte k logu. Logy bez fotografie budou smazány.
Na keš jdete na vlastní nebezpečí, tak na sebe dejte pozor. Pád přímo nehrozí, pokud neopustíte stezku, ale můžete sklouznout po vlhkých kamenech a rozhodně doporučujeme hlídat děti a jiné domácí mazlíčky :))
Příjemnou zábavu a trochu pěkných výhledů Vám přeje team Mi-Lu-Ji.
Zdroj: https://turistickyatlas.cz, https://www.turistika.cz, https://mapy.cz
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between January 17, 2024 and January 17, 2025. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 4.0 on the Geocaching Blog.