Ferda Mravenec, práce všeho druhu...
Kdo by neznal Ferdu Mravence a jeho věrného druha Brouka Pytlíka? Celé generace čtenářů čerpají z jejich příběhů základní entomologické znalosti. Ferda Mravenec se poprvé objevil už v roce 1933 v příloze Lidových novin, kde vycházely kreslené seriály pro děti a získal si širokou oblibu dětských čtenářů. Ondřej Sekora pak v letech 1936-1940 vydal několik titulů, díky kterým se Ferda Mravenec stal jednou z nejpopulárnějších postaviček české dětské literatury (Ferda Mravenec, Ferda v cizích službách, Ferda v mraveništi, Ferdův slabikář, Trampoty brouka Pytlíka a Malířské kousky brouka Pytlíka).
V roce 1941 byl Ondřej Sekora na základě rasových zákonů vyhozen z práce a nemohl publikovat. V roce 1944 musel jako manžel osoby neárijského původu nastoupit do pracovního tábora v Kleinsteinu, jeho manželka skončila v Terezíně. Rodina válku nakonec šťastně přežila, Sekorovy politické postoje se však vlivem válečných zkušeností radikalizovaly. Po roce 1948 vytvořil Sekora několik knih pro nejmenší čtenáře, které byly výrazně poznamenané novou ideologií.
Znovu se také objevil Ferda Mravenec, který v kreslených seriálech v časopise Mateřídouška nepokrytě propagoval nový svět socialismu (knižně vyšlo v roce 1950 jako Kousky mládence Ferdy Mravence). Ferda se také zapojil do boje s tzv. americkým broukem a dalšími škůdci kolektivizovaného zemědělství (Ferda Mravenec ničí škůdce přírody), vyšla také brožura O zlém brouku bramborouku, která pojednává „o mandelince americké, která chce loupit z našich talířů“. Přestože byl Sekorův hlavní hrdina po roce 1948 poznamenán státní ideologií, jeho předválečné příhody zůstávají i v dnešní době stále čtivé a poutavé a určitě mají co říci i naší nejmladší generaci.
BYOP - Pozor, v keši není tužka!
