Tato Earthcache vás zavede k nenápadnému pomníku, který se nachází ve svahu vesnice Radim, části obce Brantice v okrese Bruntál. Pomník je zhotoven opracováním bludného balvanu. O celé historii dvou významných radimských objevů napsal v únoru 2023 krásný článek pan Aleš Uhlíř, který je hlavním zdrojem informací tohoto listingu…
V západní části bývalého rakouského Slezska započal výzkum zalednění koncem 19. století. Bludné balvany zde zaznamenal Jüttner v roce 1912. Hranici zalednění v údolí Opavy jihozápadně od Krnova v r. 1925 zobrazil Drahný až k Novým Heřminovům. Tehdy byly v Branticích bludné balvany, které bychom dnes nenašli. Přesto tam byl nalezen bludný balvan, který je současně zapomenutým pomníkem J. W. Goetha.
Výřez (cca 61 x 57 km) z geologické mapy Slezska. Hranice zalednění vyznačena červenými body. V údolí Opavy sahá výběžek zalednění od Krnova jihozápadním směrem až do Nových Heřminov. Převzato z publikace Geologické poměry Slezska od F. Drahného z roku 1925.
Výzkum zalednění v pleistocénu (v tehdejší terminologii „diluvium“) byl od svého počátku spojen se zkoumáním ledovcových sedimentů. Výskytem bludných balvanů a uloženin s podílem nordických hornin se v okolí Krnova zřejmě jako první zabýval Carl Camerlander (*11. 8. 1861 Sibiu, Rumunsko; †17. 1. 1892 Kaltenleutgeben, Dolní Rakousko). Mezi Albrechticemi a Krnovem našel velké bludné balvany ve výšce 386 – 441 m n. m. a souvky (otázka č. 1 a 2) severských hornin ve výšce 440 – 470 m n. m. Předčasná smrt mu zabránila dílo dokončit.
Rozsah zalednění v bývalém okrese Krnov. Nejzazší hranice zalednění vyznačena plnou čarou a největší výskyt bludných balvanů tečkami. Bludné balvany zobrazené v okolí Brantic autorem zvýrazněny červenou barvou. Nezaledněná plocha bývalého okresu Krnov vyznačena šrafováním. Zalednění na mapě sahá do Nových Heřminov a překračuje hranici mezi bývalými okresy Krnov a Bruntál. Převzato z publikace Geografie okresu Krnov od Zapletala a Kubalce z roku 1959.
Už po 30 letech se většinu jím popsaných bludných balvanů nepodařilo nalézt. Do současnosti se v okolí Krnova nedochovaly ani bludné balvany popisované Jüttnerem v roce 1912. Proto mají staré zprávy o výskytu bludných balvanů s údaji o nadmořské výšce trvalý vědecký význam. Dá se z nich určit rozsah zalednění. Bludných balvanů se zachovalo málo. Překážely při zemědělské činnosti, byly ničeny a mnoho z nich použito jako materiál na stavby a dláždění silnic.
Velké skupiny bludných balvanů jsou zaznamenány ještě na mapě zobrazující rozsah zalednění v bývalém okresu Krnov a v údolí Opavy z roku 1959. Později vydané turistické průvodce uváděly výskyt bludných balvanů na loukách kolem Brantic. Byly zmiňovány velké bludné balvany východně od Brantic za železniční tratí, což odpovídá nadmořské výšce 364-385 m. Je však pravděpodobné, že v té době se již na uváděných místech žádné bludné balvany nenacházely a turistické průvodce přebíraly informace ze staré literatury. V současnosti již v Branticích a jejich okolí žádné známé bludné balvany nejsou. Nikdo ani neví, co se s nimi stalo. Lze předpokládat jejich odstranění při zemědělské činnosti, stavebních pracích nebo terénních úpravách. Mohly skončit na skládkách, být použity jako stavební materiál do základů popřípadě po převezení na jiná místa k dekoračním účelům.
Při pátrání po osudu tamních bludných balvanů došlo k nečekanému objevu dosud neznámého pomníku J. W. Goetha. Pomník byl zřejmě poprvé a naposled zmíněn v roce 1932. Nachází se v Branticích v části Radim. Zřídili jej v roce 1932 místní obyvatelé tehdy samostatné obce Radim (Grossraden) k stému výročí od úmrtí Johanna Wolfganga Goetha. Pomník je takřka na konci Radimi v porostu mezi stromy v příkrém svahu asi 5 m od kraje cesty ve výšce 392 m n. m. Že byl pomník zhotoven z bludného balvanu a nikoli z místní horniny, se zjistilo až při jeho prohlídce v únoru tohoto roku.
Bludný balvan je opracován tak, že při čelním pohledu tvoří pomníkovou desku. Šířka pomníku je 70 cm, výška minimálně 70 cm (nadzemní část pomníku) a délka zapuštěná do svahu minimálně 45 cm. Podle odhadu pomník váží 600 kg. Na vysekané ploše 40 x 32 cm je na černém, místy setřelém podkladě bílý nápis J. W. Goethe 1832-1932. Horninou je (otázka č. 3) žula s (otázka č. 4) zbarvením. Místem jejího původu je pravděpodobně jižní Švédsko, kde se podobné žuly vyskytují např. v oblasti Småland. Stáří horniny je kolem 1,8 miliardy let. Jelikož jde o pomník, nebyl odebrán vzorek horniny. Na místě byla pořízena fotografie malé plochy povrchu po částečném odstranění nečistot.
Nadmořská výška, do níž byl bludný balvan ledovcem dopraven, a jeho váha jsou důležitými údaji, z nichž se dá určit síla zalednění a jeho rozsah. Nadmořská výška 386 m, ve které se bludný balvan použitý na pomník původně nacházel, odpovídá výškám, v nichž jsou v 90. letech 19. století Camerlanderem zmiňovány bludné balvany v okolí Krnova. V celé moravskoslezské oblasti dotčené pleistocenními zaledněními se jedná o jeden z mála bludných balvanů, které byly nalezeny v takové nadmořské výšce a dochovaly se do současnosti. Váha bludného balvanu použitého na pomník J. W. Goetha mohla mít před jeho opracováním jednu tunu. Je známo místo a nadmořská výška, do níž byl dopraven ledovcem. V Branticích je soutok Krasovky a Opavy ve výšce 342 m n. m. Ledovec zde mohl dosahovat mocnosti 40-50 metrů. Znovuobjevený pomník je současně významnou kulturní památkou.
Bludný balvan:
Bludný balvan je blok horniny, který byl v době ledové přepraven ledovcem na velkou vzdálenost, kde byl po roztátí ledovce usazen v geologicky zcela odlišném prostředí. Tato teorie se objevila až koncem 19. století, do té doby se jejich výskyt vysvětloval potopou světa, vulkanickou činností či „činností“ čertů, kyklopů a dalších bájných tvorů. Označení pochází z latinského slova errare, které znamená „bloudit“.
Velikost balvanů dosahuje řádově decimetrových až metrových rozměrů, hmotnost v průměru několika tun. Menší kameny se označují jako ledovcové souvky. Největší známý bludný balvan se nachází ve švédském Botsmarku, je 15 metrů vysoký, má průměr 35 metrů a jeho hmotnost se odhaduje na 25 000 tun.
Bludný balvan je nejlépe možné pozorovat v kultivované krajině, kde se například na poli objevují několikametrové balvany, které jsou dobře viditelné i na větší vzdálenost. V dřívějších dobách se bludné balvany používaly jako stavební materiál, na dělové koule či mlýnské kameny. Stávaly se i pohanskými kultovními místy. Z vědeckého hlediska jsou bludné balvany významným prvkem při stanovení jižní hranice zalednění.
Bludné balvany měly své místo také v pohanských rituálech. Kulturní využití je také ve formě různých památníků a pomníků.
Žula:
Žuly (též granity) jsou hlubinné vyvřelé horniny obsahující v podstatném množství křemen. Žuly jsou obvykle světlé, šedavě nebo bělavě zbarvené, někdy s modrým odstínem. Známé jsou ovšem také žlutavé, růžové a červené druhy. Žuly jsou stejnoměrně všesměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá.
Hustota žul se pohybuje kolem 2,8 g/cm3. Odlučnost žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcovitá a kulovitá odlučnost, nepravidelně polyedrická odlučnost je typická pro zvrásněné oblasti.
Při větrání žul dochází k silnému zaoblování původních hran. Proto se lze setkat se zakulacenými tvary u balvanů i skal. V případě kvádrové odlučnosti vznikají balvany značných rozměrů.
Složení
Žula obsahuje v podstatném množství křemen a živce, přičemž draselný živec převládá nad plagioklasem. Tím se žula liší od granodioritu, u něhož převládá plagioklas. Z dalších minerálů bývá přítomen biotit, muskovit, turmalín, granát apod.
Úkoly k zalogování této Eartcache:
Prostřednictvím mého profilu na geocaching.com zašlete odpovědi na následující otázky:
1. Vlastními slovy popiš, co je to souvek a popiš proces jeho vzniku.
2. Uveď jméno geologa, který zavedl český výraz "souvek".
3. Podle tabulky Klasifikace zrnitosti odhadni zrnitost žuly bludného kamene.
4. Prozkoumej balvan na místě a zaměř se na jeho vizuální popis (barva, tvar, jak vypadá zadní část kamene).
5. Balvan pochází ze skandinávské žuly. Jak se tato žula nazývá?
6. Odhadni hmotnost nadzemní část kamene (k tomu ti pomůžou informace z listingu).
7. Pořiď fotografii sebe či osobního předmětu nebo GPS a přilož ke svému logu.
Loguj ihned po zaslání odpovědí. Logy bez splnění úkolů budou smazány.
Seznam použitých zdrojů
https://www.osel.cz/12737-zapomenuty-pomnik-j-w-goetha-z-bludneho-balvanu.html
http://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/magmaticke-struktury-zrnitost.htm
Wikipedie