O místě
Vysoko na hřebeni Veřovských vrchů leží mezi vrcholy Krátká (767 m n.m.) a Hodorf (766 m n. m.) sedlo Hodorf, poblíž kterého je i stejnojmenná studánka. Na místě kde se dnes kříží červená (hřebenová) a žlutá (sedlová) stezka stojí dnes kříž, turistický rozcestník a posezení. I díky oběma turstickým trasám a několika dalším cestám, které sem vedou je na místě docela živo i dnes. Nejspíš tu ale není tak živo, jako zde patrně bývalo ve 14. století neboť se nacházíme na místě, kde pravděpodobně stála zaniklá vesnice Hodorf.
Název Hodorf se vztahuje k nevelkému horskému sedlu představovaného menší mýtinou mezi vrcholky hřebene. Svah hřebene je spadá ze severní strany výrazně prudšeji než ze strany jižní. I přes dostatek vody na severním svahu, je pro osídlení přeci jen příliš prudký. Jížní úbočí je pro osídlení vhodnější a od severu je částečně chráněné vrcholky hřebene. I zde je dostatek vody a dokonce zde pramení Hodorfský potok protékající celým Zubřím. Asi 100 metrů od sedla JZ směrem je dnes studánka a sedlo bývá podmáčené i za dlouhotrvajícího sucha. Místo je vcelku nevhodné pro pěstování zemědělských i technických plodin.
Z okolí se k sedlu sbíhá síť cest, kterým domninují dvě z nich. Jednak cesta vedoucí od západu k východu po hřebeni, dnes značená jako červená turistická trasa. Druhá cesta však představuje důležitou spojnici mezi obcemi v jižním údolí, tedy Zubří, Staré Zubří, případně Rožnov) s obcemi v severním údolí, tedy Mořkovem, Veřovicemi, připadně Bordovicemi. Tato cesta je zakrelena již na mapě 1. vojenského mapování z druhé poloviny 18. století, nicméně je zřejmé, že byla využívana již předtím.
Na vrcholu se rovněž nachází historický hraniční kámen, který vyznačoval kudy prochází hranice mezi Rožnovským a Novojičínským panstvím. Na kameni je letopočet 1675 a písmena BFHVZ z jižní strany a FFII IHS ze strany severní. V době vzniku hraničního kamene patřilo Rožnovské panství Bernardovi Ferdinandovi pánovi ze Žerotína (Bernhard Ferdinand Herr Von Zierotin). Severní strana patřila jezuitskému řádu a jeho výnosy sloužily pro provoz tzv. Ferdinandea, tj. ferdinandského konviktu se sídlem v Olomouci, který měl vychovávat katolické mládence. Pravděpodobně se jedná o zkratku z Fundatio Ferdinandi Imperator, nebo Nadace císaře Ferdinanda a IHS je obecně používaná zkratka pro Ježíše Krista vycházející z řeckého zkratky jeho jména.
Název Hodorf nebo ve starší podobě Hondorf má zjevně německý základ a odkazuje k vesnici (dorf), což není náhoda, neboť zde v minulosti pravděpodobně stála obec, která je zmíněna v historických pramenech pouze dvakrát v Zemských deskách kraje olomouckého. Existuje však několik podob jména této obce, kromě již zmíněných také Hondorff, Hochdorf a dokonce český název Vyšová. Původní pojmenování tak nejspíše pochází z Hohendorf, nebo Hochdorf, tedy vysoko položená ves.
První záznam, který hovoří o obcích Vyšová a Nová Vyšová na krásenkém panství je z roku 1348. Přesné umístění obcí neznáme, lze však předpokládat, že souvisí se zaniklou vsí Hondorf. Podle zápisu v zemských deskách vyměnili Hanuš, Vrš, Choteň a Bušek z Krásna v roce 1348 vesnice Vyšová a Nová Vyšová s lesem okolo Bečvic s Čeňkem z Drahotuš za jeho ves Morkovice.
Historici diskutují možnost, že Nová Vyšová je dnešní Zašová, nicméně pro takové tvrzení nejsou žádné historické doklady.
Druhý záznam o obci pochází z počátku 16. století a popisuje prodej obcí krásesnkého panství včetně "půl pustého Hondorfu" a několika dalšími pustými obcemi (mezi nimi například Oznici) panům z Kunštátu v roce 1502.
Z těchto záznamů vyplývá, že v polovině 14. století obec Hondorf skutečně někde na Rožnovsku existovala, resp. že byla založena někdy před rokem 1348. I když o tom nemáme žádné písemné důkazy je pravděpodobné, že ves zanikla někdy počátkem 16. století. Více zmínek o ni v dostupné literatuře a dokumentech nejsou.
V následujících staletích bylo místo zřejmě hospodářsky využíváno a je možné, že zde byl i panský dvůr, neboť mapa za 18. století zde zobrazuje několik blíže neurčených staveb. Mohlo zde vzniknout i některé z pozdějších sídel, která vzniklala při přesunu obyvatel v důsledku třicetileté války, nebo jako důsledek vrchnostenského podnikání. Na pozdějších mapách už se zde žádné stavby neobjevily. Na mapě 2. vojenského mapování už je zde na stejném místě zakreslena pouze Hundorfská louka (Hundorf Wiese).
Podle slov pamětníků zde ještě někdy v první polovině 20. století stála dřevěná bouda, která sloužila jako hospoda u cesty přes hřeben.
V roce 2018 zde proběhl archeologický průzkum prostoru sedla a jeho blízkého okolí na jižní straně. Bylo při něm prohledáno několik vývratů stromů a místa kde byl povrch terénu narušen v důsledku lesních prací. Neproběhly tedy žádné zásahy do lokality.
Na několika místech se podařilo najít čtyři drobné střepy a v prostoru jihozápadně od sedla se nachází několik mělkých prohlubní, některé tvoří souvislé rovné linie a patrně se jedná o pozůstatek zaniklých lesních cest.
Jeden ze střepů typově odpovídá keramice jaká se objevovala v 1. polovině 14. století. Ostatní střepy lze zařadit do období vrcholného středověku tzn. někam ke 14. až 15. století. Ačkoliv jde o malý a nesourodý nález, jde patrně o první archeologické důkazy středověkého osídlení Hodorfu.
Jak Hodorf vypadal zůstáva i nadále otázkou stejně jako jsou nejasné příčiny jeho zániku. Lze však předpokládat, že terén nebyl pro rozsáhlejší osídlení příliš vhodný. Také život zde byl nejspíš naročný i na tehdejší poměry, neboť ves se nacházela v nadmořské výšce okolo 680 m n. m. a byla založna na neúrodných půdách s flyšovým podložím.
Situaci nejspíše také stěžovalo chladné klima, které v českých zemích nastalo v úplném závěru 12. století a s krátkymi přestávkami pokračovalo až do oteplení v druhé polovině 15. století. Je tedy možné, že ekonomická situace vesmice byla poměrně napjatá a i malé narušení mohlo vést ke zhroucení systému a opuštění osady.
O keši
Na 1. stage u kříže a turistického rozcestníku zjistěte:
- Na turistickém rozcestníku zjistěte vzdálenost po červené turistické značce od rozcestníku do Hostašovic = A
- Pokud je ze zadní straně kříže vytesán v kartuši letopočet, pak E = 3, pokud je v kartuši text, pak E = 1, pokud v kartuši není nic, pak E = 7
Na 2. stage u studánky zjistěte ze zeleného štítku umístěného na stříšce studánky:
- Počet znaků předposledního slova prvního řádku = B
- Počet znaků prvního slova druhého řádku = C
- Počet znaků posledního slova prvního řádku = D
Ciferace čísel A, B, C, D a E je 7. Keš hledejte na souřadnicích:
N 49° 30.ABC
E 18° 05.ADE
Hodně štěstí při lovu!
Zdroje