O místě
Frenštát pod Radhoštěm (původní název Frankstadt) má poměrně dlouhou historii a ačkoliv nevíme, kdy přesně byl založen, historikové se shodují na období mezi léty 1294–1316. Součástí života byl i ve Frenštátě jeho konec a s tím související poslední věci lidské a tedy i pohřbívání. To se původně odehrávalo v okolí kostela sv. Jana Křtitele (tzv. horní kostel), kterému se proto také říkalo hřbitovní kostel.
S rostoucím počtem pohřbených, stejně jako s kolem něj se rozrůstající obcí přestala kapacita hřbitova stačit a tak v roce 1832 došlo k založení nového hřbitova, který ležel za obcí vedle cesty do Trojanovic a Rožnova. Ten byl svou kapacitou podstatně větší a jak bylo v té době zvykem byl od centra obce poměrně vzdálený, což mělo mimo jiné zajistit dostatek plochy pro jeho případné rozšíření v budoucnu. Jedna třetina tohoto hřbitova připadla Trojanovicím.
Na hřbitově se pohřbívali jak dospělí tak i děti, což před tím nebývalo zvykem, neboť děti se pohřbívaly na hřbitově kolem dolního kostela (kostel sv. Martina) až do roku 1824, kde ležel vůbec první frenštátský hřbitov. Odlehlost tohoto hřbitova se ukázala jako prozíravá, neboť v letech 1907 a 1908 došlo k jeho rozšíření směrem k Javorníku nákladem 22 tisíc korun, které na jeho rozšíření přispěly obce Frenštát a Trojanovice v poměru 2:1.
Hřbitov však nesloužil pouze pro pohřbívání občanů Frenštátu a Trojanovic, ale během 1. a 2. světové války sloužil také k pohřbívání ostatků vojáků, kteří se léčili z nemoc a zranění v tzv. barácích, což byla jakási lepší nemocnice a v roce 1914 stávaly v dnešní Bezručově ulici. Pohřbeny jsou zde i ostatky 12 německých vojáků, kteří zahynuli v důsledku letecké havárie z 26. dubna 1944, kdy do východního úbočí Nořičí hory narazilo letadlo Junkers Ju 52 pravděpodobně v důsledku špatného počasí.
V roce 1947 se město začalo rozšiřovat, neboť bylo někam potřeba ubytovat nové zaměstnance továrny MEZ a tak v okolí dnešní Rožnovské ulice začaly vyrůstat domy podle baťovského vzoru. Z druhé strany vznikla v roce 1956 průmyslová škola a tím zmizel i prostor pro další rozrůstání hřbitova. Hřbitov se tak z okraje města přesunul do jeho centra a postupně přestal kapacitně stačit. Vznikl tak hřbitov nový, který se dnes nachází v katastru obce Tichá.
V roce 1960 se s pohřbíváním na tomto hřbitově přestalo a o 15 let později byl upraven do podoby parku, kterému se dostalo jména Park osvobození. Z původního hřbitova se dochovalo pouze centrální stromořadí. Při bližším ohledání jednotlivých stromů této aleje zjistíme, že některé ze stromů svými kořeny obrůstají kusy původních hrobů.
Za dobu 128 let, během kterých hřbitov sloužil svému účelu na něm bylo pohřbeno 19 798 obyvatel Frenštátu a 6 521 obyvatel Trojanovic. Kronikář Robert Polanský v roce 1932 sestavil seznam všech pohřbených na tomto místě a později v jeho díle pokračovala současná kronikářka Jana Prášková, která zmapovala pohřbené až do roku 1960.
Přes tuto snahu zůstali frenštátští svým předkům dlužni připomínku místa jejich posledního spočinutí. 2. listopadu 2011 byla na popud Muzejní a vlastivědné společnosti odhalena pamětní deska, která tento dluh vyrovnala. Byla odhalena při tichém a nenápadném aktu, který se konal kolem 15. hodiny za přítomnosti asi 30 obyvatel, zástupců Frenštátu a Trojanovic, místních hasičů a předsedy místního sokola a Matice Radhošťské. Pamětní desku, kterou pořídila Muzejní a vlastivědná společnost a obec Trojanovice umístěnou na kameni, kterou pořídila obec Frenštát posvětil farář Rudolf Swienczek.
Při procházce po parku tak mějte na paměti, že šlapete po hlavách generací frenštátských a trojanovických obyvatel.