O obci Veřovice pojednává poměrně obsáhlý článek na wikipedii, takže pro potřeby listingu uvedu jen několik základních informací.

Obec Veřovice se nachází v jižní části okresu Nový Jičín a zároveň při jižní hranici Moravskoslezského kraje. Z jižní strany je ohraničena výrazným hřebenem Veřovických vrchů, které jsou součástí západního výběžku Moravskoslezských Beskyd, a rozkládá se podél toku říčky Jičínky, která obcí protéká jako neveliký potok. Obec leží asi 8 km západně od Frenštátu pod Radhoštěm, pod který administrativně spadá, v délce 3 km podél státní silnice II. třídy, s číslem 483. Obec má 1963 obyvatel (2023) a rozkládá se na rozloze 16,59km2. Nejvyšším bodem obce je vrchol Velkého Javorníku s nadmořskou výškou 918 m n.m.

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1411, kdy Veřovice připadaly pánům z Kravař jako součást štramberského panství. Obec byla založena pravděpodobně někdy po roce 1312, jako typická kolonizační lesní a lánová ves na pozemcích, patřících ke hradu Štramberku. Ves založil putující lokátor Werner se svou skupinou, který se rozhodl usídlit na území dnešního katastru obce, které bylo v té době porostlé hlubokými lesy. Dle jména Wernera pak pochází i pojmenování obce. Osadníci byli patrně českého původu a vesnice si celá staletí uchovala takřka čistě český ráz, v době po Mnichovské dohodě se staly severní hraniční obcí.

Ve vsi byly dva mlýny, pila, výrobny lihovin a kamenolom, přechodně i výroba cementového zboží. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, v lese či v okolních lomech. Roku 1792 byla v obci Veřovice poprvé postavena samostatná školní budova. Jednotřídní škola se v dalších obdobích postupně rozšiřovala a v letech 1876 - 1877 byla nahrazena novou školní budovou. V obci je rovněž železniční stanice, kudy prochází podbeskydská železniční trať Kojetín - Ostrava (postavena roku 1888) a vychází odtud zároveň spojovací železnice Veřovice - Studénka (1896).

Katolická fara zanikla ve druhé polovině 16. století, kdy v obci převážili čeští bratři. Po získání novojičínsko-štramberského panství jezuity, dochází k rekatolizaci a roku 1790 je fara obnovena. Na místě dřevěného kostelíka z roku 1784 byl v roce 1854 postaven velký zděný novorenesanční chrám Nanebevzetí Panny Marie.

Pomyslný střed obce je tvořený v roce 2018 nově upraveným prostranstvím, dalo by se říci návsí, mezi obecním úřadem, základní školou a kulturním domem. Soubor staveb doplňuje pivnice s restaurací, hasičská zbrojnice, zdravotní středisko a školka. Na vyvýšenině na druhém břehu Jičínky je pak chrám Nanebevzetí Panny Marie se hřbitovem a opodál za hřbitovem orlovna. V místě kulturního domu a restaurace Na Fojtství stávalo Veřovické fojtství, neboli dům č.p. 1. Po zrušení funkce rychtáře v roce 1848 byl z budovy u silnice hostinec. Do dnešní doby se zachovala jen polovina stavení, ve kterém dnes funguje restaurace. Původní sál hostince byl zbourán a na jeho místě vystavěn kulturní dům v letech 1961-1964. Další významnou stavbou v centru obce bývala kovárna č.p. 129, jenž stávala na místě dnešního obecního úřadu. Nejstarší zmínka o kovárně na tomto místě se datuje do roku 1685 a kovářská živnost zde byla provozována až do roku 1913. Stavení bylo zbouráno v roce 2012. Mezi další pamětihodností obce patří pomník obětem první světové války, památník obětem z doby okupace, pamětní deska k založení republiky, několik křížů a svatých obrázků.

Centrum obce Veřovice vám ukáže jednoduchá multikeš, která vám ukáže několik zajímavostí a místních pamětihodností, které mě zaujaly. Zajímavých míst se dá v obci najít mnohem více, o některých pojednávají zelené cedule rozmístěné po obci v rámci oslav 610. výročí založení obce z roku 2021. První čtyři zastávky jsou doslova za rohem, proto jsem poslední zastavení umístil na kopci nad centrem obce, abyste se mohli také pokochat výhledem a udělali si krátkou procházku. Jo a doporučuji postupovat v pořadí od prvního po páté zastavení.

Zdroje