V letech 2017 a 2018 se rozjel na Valašsku kůrovec a smrkové porosty začaly ve velkém mizet. S velkými holinami, především ve vyšších partiích a na strmých svazích, se objevil problém s vodou. Odlesněné plochy v létě rychle vysychaly, což ohrožovalo nové výsadby, za dešťů naopak docházelo k rychlému odvodu vody, bleskovým povodním a s tím spojené erozi. Jako nejvíce problematické se v tomto ohledu ukazovaly přibližovací linky na stahování dřeva, které po udusané zemině dokonale odváděly srážkové vody z lesních pozemků pryč.

Skupina odborníků, nadšenců, vlastníků pozemků, lesníků a ochránců přírody spojila v roce 2020 síly a použila novátorská opatření na zadržování vody v lesích po kůrovcové těžbě. Metodě se říká „jáma – hráz – jáma“, otcem myšlenky byl Štefan Vaľo a byla poprvé použita a experimentálně ověřena v roce 2011 na východním Slovensku.

Jedním z míst, kde byla metoda použita u nás, jsou severní svahy Velkého Javorníku, na pozemcích patřících Biskupství ostravsko-opavskému. Hlavním iniciátorem byl lesní dělník Ondřej Brož, na realizaci se podílely Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Beskydy a později další subjekty, jako Lesy České republiky s.p. a Městské lesy Rožnov s.r.o. Po odborné stránce na práce dohlížel kromě Štefana Vaľa i Miroslav Kubín z AOPK ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ondřej Vala z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.

Co je metoda „Jáma – hráz – jáma“?

Opatření na strmých svazích se skládá z vyhloubených jam o průměrných rozměrech 3 x 2 x 1,5 m. Mezi jednotlivými vsakovacími jámami je ponechána bagrem nenarušená část původní linky o délce 0,7 – 1,5 m, která slouží jako stabilizační prvek. Délka stabilizačního prvku se odvíjí od sklonu terénu. Čím větší sklon svahu, tím delší prvek. V rámci revitalizace jsou upravovány i boční svahy takzvanými vrypy lžíci bagru. Tímto doplňkovým opatřením dojde k přerušení kapilárního systému a zamezení vtoku vody do revitalizovaného prostoru. Na menších sklonech se provádí pouze rozvolnění zeminy podebráním a uložením zpět na místo, v nejmenších sklonových poměrech je možné provádět jámy po většinu roku zaplněné vodou na podporu biodiverzity, které jsou prováděny obdobným způsobem.

Kromě Velkého Javorníku byla opatření provedena i v Rožnově pod Radhoštěm a v Jablůnkově, celkem na 16 500 m². Předběžným výpočtem se podařilo díky rekultivaci na všech třech lokalitách zadržet v půdě přibližně 18 150 000 litrů vody. Podobné množství vody se zachytilo také úpravou svahu nad těmito přibližovacími linkami. Odhady tedy hovoří o cca 36 000 000 litrů vody ročně, které se uchovají v hlubších částech půdy, zajistí vláhu pro stromy v období dlouhodobého sucha a mimo jiné zlepší i jejich obranyschopnost proti škůdcům. Dalším pozitivním přínosem je okamžité zastavení půdní eroze na revitalizovaných plochách, ochlazení rozpáleného prostředí na holinách po těžbě, ochrana před povodňovými škodami v podhorských obcích a vytvoření nových biotopů pro chráněné druhy obojživelníků.

Opatření jsou v zásadě bezúdržbová a v případě potřeby lze stahovací linky kdykoliv obnovit. Revitalizace přibližovacích linek dosáhly celkových nákladů ve výši 750 tisíc Kč. Mezi zdroje financování patřily Program péče o krajinu (MŽP), Městské lesy Rožnov s.r.o. a pivovar Radegast. Životnost projektu se odhaduje až na 50 let, přičemž úspora spočívá zejména v lepším zdravotním stavu lesa a vyšší půdní vlhkosti, která zvyšuje hospodářské výnosy. Opatření předchází finančním nákladům spojeným s odstraňováním následků půdní eroze a bleskových povodní. Levnější je také zalesňování jinak extrémně vyschlých holin, kde ujmutí sazenic závisí na dostatečném přísunu vody.

V dalších letech po realizaci a i v současnosti probíhají průzkumy zaměřené na vliv opatření na okolní krajinu v čase. Měří se vlhkost půdy v průběhu roku, stav vegetace, výskyt živočichů a další faktory, důležité pro vědecké vyhodnocení efektů provedených opatření. Zaroveň se uplatňování metody rozšiřuje i na další lokality v České rebublice, například v Jizerských horách, na Jesenicku a v Brdech.

O keši

Keš vás zavede přímo na jednu z revitalizovaných linek pod Velkým Javorníkem, poblíž vrcholu Na Stašku. Je zde vidět metoda jáma – hráz – jáma po třech letech od realizace. Když se podíváte na aktuální letecké snímky, třeba na mapy.cz, tak v okolí spatříte několik dalších revitalizovaných lokalit. Na dvě další přidávám souřadnice do waypointů. Místo bude asi postupem času zarůstat, tak se připravte na bujnou vegataci, od cesty to však ke keši není daleko. A jako bonus jsou zde krásné výhledy na široké okolí.

Zdroje