Nad Stračkou v Zašové je docela pěkná soustava tůněk a malý potůček v sevřeném údolíčku severně od Pohoře, který rozhodně stojí za prozkoumání. A právě toto údolíčko vám ukáže krátký letterbox.
Kudy ke keši
Výchozí souřadnice vás dovedly na začátek krátké procházky lesem kolem tůněk. Než vyrazíte, podívejte se napravo a uvidíte bílou cedulku na ocelové tyči, která nám říká, jak projekt podpořila Evropská unie. Je to sice jen nějakých 15 metrů, ale pro ty, kteří jsou tak chytří, jak daleko vidí a mohli by ceduli přehlédnout, uvádím souřadnice N 49°28.956', E 18°2.963'. Z cedule zjistíte první dvě indície (A a B), nutné pro dosazení do souřadnic finálky. Na ceduli se dozvíte, že projekt byl podpořen v rámci opatření II.A.B. Čísla pod A a B si zapište, vraťte se mezi kameny na začátku stezky a můžete vyrazit.
Pěšina vás povede po levém břehu potůčku a po své pravé straně můžete obdivovat sérii několika tůněk, v různém stádiu zarostení. Od úplně vyplněných bujnou vodní vegetací, až po čisté vodní plochy. To platí samozřejmě pro letní období, v jiných částech roku se tůňky dost proměňují. Běžte po pěšině stále rovně a počítejte jednoduché hnědé dřevěné lavičky. Po zhruba 160 krocích (mých krocích, pravděpodobně jich budete muset udělat víc :) ) u poslední lavičky se pěšiny rozbíhají do všech směrů. Zapište si třetí indícii C = počet laviček a pokračujte stále rovně podél potůčku.
Po zhruba 55 krocích narazíte na dřevěnou lávku přes potůček. Lávku tvoří asi 5 podélných klád a D příčných fošen. Spočítejte počet příčných fošen na lávce, proveďte ciferaci, aby vyšla jedna číslice, a tu si zapište jako poslední indícii D.
Přejděte přes lávku a pokračujte dále proti proudu potůčku po jeho pravém břehu. Tady je nutno říct, že pěšinka je čím dál tím zarostlejší a chvílemi není úplně patrná, ale když půjdete pořád dál podél vody, dorazíte po zhruba 220 krocích k bludnému balvanu velikosti zhruba 2x1,5x1,5m, zapasovanému do strmého svahu nad potůčkem na jeho pravém břehu. On to není tak úplně bludný balvan, jako spíše pěkný kus místního slepence, ale na tomto místě je poněkud zabloudilý.
Tady je čas se na chvíli zastavit a dosadit indície do souřadnic finálky.
N 49°28.(B+D)(C)(A+B)
E 18°3.(D-A)(C-A)(B+D)'
Pokud se vám nechce dosazovat, můžete to zkusit jako letterbox až do cíle. Stačí jít dále podél vody, no spíše přímo vodou, i v deštivém období stačí pohorky s membránou a dívat se dobře na levou stranu, tedy na pravý břeh potůčku. V jenom místě je malá roklinka a zhruba 5 metrů od potůčku v díře pod skalkou naleznete keš. Kroky mezi balvanem a roklinkou se skalkou jsem nepočítal, ale určitě jsem jich neudělal víc jak 150, a to jsem ještě hledal optimální cestu.
A ještě malá rada na závěr, na začátku trasy je pohodlná pěšina na žabky, na konci už jen bujná vegetace včetně kopřiv a ostružin. Dobré boty a dlouhé kalhoty jsou výhodou, to že to owner zvládl při zakládání na konci léta v kraťasech, není argument, že to je dobrý nápad. Keš vracejte přesně na stejné místo do kamenného domečku v díře napravo, nalevo možná někdo bydlí. Tak hodně štěstí.
Informací ke vzniku tůněk je velmi málo. V obecní kronice z roku 2010 se dočteme následující: „Za přispění místního aktivisty byly v příhodných terénech povětšinou u podmočených území budovány malé tůňky, které sloužily jako útočiště vodním živočichům (např. ve Stračce)“. Zasloužilý aktivista v kronice není jmenován, ale mně hned jedno jméno vytanulo na mysli a jelikož mám na něj číslo, hned jsem na něj udeřil a ten pohůnek se k tomu drze přiznal. První dvě tůňky nejblíže Stračce vznikly skutečně v roce 2010, další pak přibyly o několik let později na základě dotací. Tůňky jsou také zachyceny v knize Zašová a Veselá v proměnách roku z roku 2020 (vydáno k 650. výročí obce Zašová), kde jsou zmiňovány v souvislosti s možností procházek a dokonce provozováním vodních sportů.
Kronika obce Zašová (https://docplayer.cz/149816270-Kronika-obce-zasova-rok-2010.html)
Zašová a Veselá v proměnách roku, vydala Obec Zašová, 2020, ISBN 978-80-907583-1-5