Centrální městský hřbitov
Stará část hřbitova
je dnes tím největším hřbitovem na území Frýdku-Místku, leží u silnice ve směru na Dobrou. Založen byl při vypjatých okolnostech v roce 1894 . Do té doby jako hlavní hřbitov sloužil ten u kostela sv.Jošta (dnes Komenského sady), který původně stával na periferii, ale jak se město rozrůstalo, byl součástí centra bez možnosti rozšiřování.
Tehdejší městská rada postavila nový hřbitov na okraji města, což se občanům nelíbilo pro velkou vzdálenost od centra, špatnou dopravní dostupnost, nepřízpůsobené cesty, proti nákladům byli i faráři. Radní dokonce zvažovali nad bezplatnou tramvajovou linkou z centra města ke hřbitovu, ale to nakonec neprošlo.
Hřbitov měl být původně římskokatolický, ale radní prosazovali městský hřbitov. Časem došlo ke shodě a vysvěcení.
Část náhrobků zde byla převezena z koloredovského a hlavně místeckého hřbitova, který byl v roce 1972 zrušen.
V roce 1946 byl na hřbitově slavnostně odhalen pomník a společné pohřebiště příslušníků Rudé armády, kteří padli při osvobozování tehdejších okresů Český Těšín, Fryštát, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Centrální monument tvoří pylon, před památníkem je 75 hrobů důstojníků Rudé armády s pomníčky a jmény, za ním pak na sešikmeném podstavci mramorová deska s textem, který upomíná na 966 pohřbených sovětských vojáků.
Městský hřbitov prošel úpravou v roce 2008 . O rok později město investovalo do rekonstrukce obřadní síně v areálu tohoto hřbitova zhruba 3 miliony korun.
Roku 2019 byla po 5 letech a několika etapách dokončena rekonstrukce smuteční síně a prostor hlavně ve spodní části hřbitova ať novým schodištěm u kříže, chodníky, náměstíčko u vsypové loučky či výsadbou 33 tisů a 10 okrasných jabloní.
Nejstarší hrob z roku 1869 patřící faráři Janu Koziarovi, jenž působil ve farním kostele sv.Jana Křtitele – Místek.