Tisová, nejstarší část obce Bohutín
Tisová, malá vesnička rozkládající se pod lesem Horou, je otevřena východnímu a jižnímu slunci. Vznik se připisuje k roku 1279, kdy dvůr patřil k panství a hradu příbramskému, jehož držitelem byl pražský biskup. Název je zřejmě odvozen od stromu tisu, zde hojně rostoucího. Vesnička byla pod správou Narysova, později se osamostatnila, bylo tu 21 domů a pastouška se zvonicí (obecní bydlení), ta byla později zbourána. Život zde je závislý na pramenech vody jímaných studní, žádný potok nebo rybník zde není. Jen malý "dešťáček" uprostřed vsi.
Přesto měla obec jedno prvenství. V r. 1902-3 byl vystavěn první vodovod v dřevěném potrubí, z téměř 1 km vzdálených struh (voda sloužící k pohánění důlních vodních kol) byla voda motorem na větrný pohon přečerpávána do dvou betonových kašen uprostřed obce. Z kašen a ze studen si lidé přinášeli vodu pro sebe i pro zvířata. Dnes už jsou struhy zavezeny a do vsi byl zaveden vodovod z úpravny Kozičín. R. 1927 byla obec plně elektrifikována.
Hovězí dobytek lidé chovali pouze ve větších hospodářstvích, v dobách kolektivizace zemědělství byla v obci drůbežárna a dobře prosperující vepřín.
Vesnička, ač malá rozlohou přivedla do života mnoho studovaných a dobře existenčně zajištěných rodáků. Mnoho vysokoškoláků, učitelů, ředitelů, ůředníků, horních předáků ("štajgrů"). Lidé se uplatnili v Sokole i v dalších spolcích. Hasiči pořádali plesy, máje i cecilské taneční zábavy v místním hostinci, organizovali setkání rodáků, dožínky. Od r. 1927 měla obec místní knihovnu.
Farností a školou patřili Tisovští do Bohutína. Do roku 1934 byla Tisová pod správou Narysova, pak se stala samostatnou obcí do roku 1960, kdy byla připojena k MNV (místnímu národnímu výboru) Bohutín. V současné době je v Tisové zapsáno 58 čísel popisnách a 112 trvale žijících obyvatel.
Text byl převzat z informační cedule v místě uložení keše.