JOJO
V minulosti se švestkové aleje zcela běžně vyskytovaly, převážně rozdělovaly grunty. V době zakládání zemědělských družstev začala propagace velkých lánů a likvidaci mezí či alejí rozdělující pozemky. Poslední dobou dochází k obnově mezí, protože aleje, remízky a další roztroušená zeleň zabraňují erozi půdy, působí jako větrolamy, rozčleňují krajinu a jsou také zdrojem potravy i úkrytu pro zvěř.
I stromy mohou onemocnět
Problém, který trápí mnoho pěstitelů slivoní je ŠÁRKA, onemocnění virového původu, které se do střední části Evropy začalo šířit ve 40. letech minulého století z Balkánského poloostrova. Ze začátku napadala pouze slivoně, postupem času se však rozšířila na další peckovinové stromy. Můžete se proto objevit také na listech a plodech broskvoní, meruněk, višních a třešních.
Nejodolnějším doposud vypěstovaným stromem je odrůda Jojo, kterou v Německu vyšlechtil Walter Hartman. Tato rezistentní odrůda umí napadení šarkou rozpoznat a kolem napadeného místa vytvořit korkové pletivo, čímž virus izoluje.
Jojo je pozdní samosprašná pološvestka středně silného vzrůstu s volnou širokou korunou, dorůstá do výšky 3 m. Je odolná vůči jarním mrazíkům a málo náročná na podmínky pěstování, stromky však potřebují oporu.
Honebního společenstvo Staříč si právě tuto odrůdu vybrala pro kultivaci krajiny. Již od roku 2015 doposud došlo k výsadbě nejméně šesti alejí převážně za podpor ministerstva životního prostředí či Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - AOPK ČR.
Obec Sviadnov nechala vysadit tuto 600 metrů dlouhou alej z dotace ministerstva životního prostředí ve výší 50 900 Kč v roce 2017 a v roce 2022 byl podél aleje vybudován chodník od ulice Horní směrek k Frýdku-Místku.
Jak na keš
Krabičku najdeš na dané souřadnici, proč je to tedy mysterka? Protože k odlovu potřebuješ speciání nástroj a to silnější magnet na provázku či tyčce.