Skála pod Starým zámkem u Borotína EarthCache

Skála pod Starým zámkem u Borotína

   Ráda bych Vás pozvala k zřícenině Starého zámku u Borotína. Hrad stojí na ostrožně nad Starozámeckým rybníkem v nadmořské výšce 500 metrů. Prvním známým majitelem hradu byl Mikuláš z Borotína, který je zde zmiňován roku 1356. Od roku 1963 je hrad chráněn jako kulturní památka. Současnou podobu zřícenina získala po památkových úpravách na začátku 80. let 20. století. Zřícenina Starý zámek stojí na skále, která je tvořena ortorulou.

Charakteristika oblasti

    Okolí Borotína je součástí moldanubické oblasti Českého masivu. Moldanubikum tvoří jižní a jihozápadní část Českého masivu. Budují ji silně metamorfované horniny prekambrického až paleozoického stáří a intruzivní tělesa granitoidních hornin. Formování oblasti začalo koncem proterozoika během kadomské orogeneze. Ta se projevila metamorfózou hornin a vulkanickou činností doprovázenou intruzemi magmatických hornin. Následná kolize kontinentů Gondwany a Laurussie v období před 380–300 miliony let vedla k vytvoření variského orogénu. Vývoj orogénu lze shrnout do následujících tří etap:

• Období kolizní tektoniky, kdy proběhly hlavní deformačních a metamorfní procesy.
  

• Následnou etapu extenzního režimu kůry v období karbonu, kdy byly horniny metamorfovány za vysokých teplot a nízkých tlaků.
  

• Závěrečné stádium tektonické aktivity v období mladšího permu, kdy došlo k horizontálním smykovým posunům.
  

Výřez z geologické mapy oblasti okolo Borotína u Tábora (klikni na lupu, aby sis zvětšil obrázek):

    Západně od Sudoměřic formuje moldanubikum středočeský plutonický komplex. Tento komplex je složen z intruzí granodioritů, granitů a tonalitů spodnokarbonského stáří. Nachází se zde skála, na níž stojí zřícenina Starého zámku. Tato skála je tvořena ortorulou.

Ortoruly

    Orturuly jsou přeměněné horniny vzniklé z vyvřelin. Jde o hrubo až středozrnné, výrazně břidličnaté horniny, ve kterých převládá křemen, biotit, muskovit, draselný živec, méně častý je plagioklas. Vedlejší minerály jsou granáty, kyanit, případně amfibol. Termín ortorula (orthogneiss) zavedl v roce 1891 Heinrich Rosenbusch.

    Ortoruly jsou horniny chemicky i fázově velmi podobné granitům. Od granitu (žuly) se rula liší zbřidličnatěním (plošným uspořádáním minerálů kolmo na směr tlaku). Podobně jako ve svorech se v ní nachází někdy v menším množství i granáty. Má rovnoběžně proužkovitý vzhled, v němž se střídají světlé proužky křemene a živců s tmavšími proužky slídy – zvláště biotitu.

Vlastnosti ortoruly

    Ruly se vyznačují rovnoběžnou stavbou (břidličnatostí), která může mít různý vnější vzhled, např. zrnitá s nevýrazným usměrněním slíd, plástevná se souvislými slídovými pásky, okatá s čočkami světlých nerostů, stébelnatá aj. Zrno mají ruly jemné až hrubé. Barva je světle šedá, šedá, tmavošedá, žlutavá, hnědá až červenavá.

    Světlý proužek v kameni je tvořen světlými minerály, např. křemenem. Nalevo na obrázku stojí za pozornost kámen zbarvený do hnědočervena. Toto zbarvení je důsledkem vyššího stupně zvětrávání kamene.

Využití ortoruly

    Pevné, nezvětralé ruly se místně používají jako stavební kámen. Rula však snadno zvětrává, proto jako stavební materiál není příliš vhodná. Přesto se zejména pro svou dekorativnost ve stavebnictví používá na schody a chodníky nebo jako štěrk.

Výskyt ortoruly

    V Českém masivu se ortoruly běžně vyskytují v Krušných horách. V jižních Čechách se orturula vyskytuje u Borotína a Sudoměřic. Některé v Čechách se vyskytující ruly mají i své lokální názvy, jako např. bítešská rula, bechyňská rula, nebo kouřimská rula.

   Ortoruly vznikají více způsoby:

• jako produkt oblastní přeměny takzvaných křemenno-živcových hornin, tedy kyselých hornin

• synkynematickou intruzí granitů do mobilních střižných zón za vzniku usměrněné rovnoběžně plošné stavby živců a slíd

• plastickou deformací živců, křemene a slíd vznikají mylonitické ortoruly

1. Stage 1: Převládají na kamenech světlé nebo tmavé odstíny? Na základě informací z listingu odvoď, jaké minerály jsou v kamenech obsaženy?
2. Stage 2: Pohlédni na tento kámen. Ostrá hrana ho dělí na dvě barevně odlišné části. Jaká barevnost převládá v levé polovině, jaká je napravo? Podél hrany se vyskytuje ještě jedna barva. Jaká?
3. Stage 2: Popojdi kousek nad kámen a všimni si střídání tmavých a světlých ploch v kamenech v trávě. Jaký tmavý minerál by zde mohl být zastoupen (čerpej informace z listingu).
4. Vyfoťte sebe nebo něco, podle čeho Vás lze identifikovat na jedné ze dvou stagí.