HABARTICE v r. 1869-1930 obec v okr. Ústí nad Labem, v r. 1950 osada obce Horní Krupka v okr. Teplice, v dalších letech se jako osada neuvádí (součást obce Krupka v okr. Teplice) Habartice (Ebersdorf) - 735 m n. m. - se připomínají již roku 1363 s farou. Od roku 1347 byl jejich držitelem Anselm z Habartic, od 1376 Koldicové, páni na Krupce. Dne 25. 4. 1392 se stal kněz Mikuláš z Ústí farářem v Habarticích. Pozdější kostel pocházel z roku 1783. Byl zasvěcen sv. Havlovi. Na faře se prý asi hodinu zdržel r. 1813 Napoleon, než odjel k nakléřovskému kostelíku pozorovat boje u Chlumce. Dlouhé roky tam ukazovali stůl, za kterým seděl. Obyvatelé byli ponejvíce lesní dělníci nebo zedníci, kteří v zimě odcházeli za prací do světa. Někteří pracovali jako horníci v rudných dolech v Krupce či Telnici. Ženy se zabývaly pletením slaměných klobouků nebo výrobou stávkového zboží. Zemědělské výnosy bývaly nízké a závislé na počasí. V roce 1913 byla provedena generální oprava habartické školy, 1921 postaven nový obecní dům, 1922 zavedeno elektrické osvětlení a v roce 1936 postavena obcí silnice (podle Beiträge 1942). V roce 1923 byl postaven pomník padlým v 1. světové válce. Podle sčítání v roce 1843 tu stály 203 domky s 1226 obyvateli. Dle sčítání roku 1900 zde žili 954 Němci a 4 Češi. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Přistěhovalo se několik nových stálých obyvatel a z původních tří restaurací fungovala aspoň jedna. Místní správní komise evidovala víkendový pobyt tehdejších chalupářů. Bývalo tam hodně sněhu, a tak každý dům měl obestavěný vchod a ve sklepě studánku či jiný zdroj vody. Do velkých kachlových kamen společných pro obě místnosti se přikládalo poleny z chodby. Kostel s velkou kamennou farou stával na návrší proti silnici přicházející z Adolfova. Byl obklopen hřbitovem. Naproti přes ulici stála škola s tělocvičnou. Přes Kyšperk a Habartice vedla i tzv. Lužická či Srbská obchodní stezka z Prahy do Saska. Od 14. století byla pro rozepře mezi místními šlechtici odkloněna přes Nakléřov. Původ jména obce: pochází od osobního mužského jména Eberhart - Eberhartsdorf - Eberhartova ves. Česká odvozenina vznikla od Eberharta - Habarta - ves lidí Habartových - 1363 Eberhartsdorf, 1366 Ebrhardiville, 1374 Habartivilla, 1392 Eberzdorff… V 50. letech 20. století byly Habatice násilně vystěhovány a zbořeny. Zůstala stát jediná patrová budova na návrší - směr Komáří vížka, kdysi sídlo finanční stráže. Vedle trosek kostela, který vyhořel v lednu 1949, byl postaven sroubek U Sama poskytující občasné občerstvení. V horní části bývalé vsi pramení horní Habartický potok tekoucí Přestanovským dolem a vlévající se jako Stradovský potok u Chabařovic do Telnického potoka. V jejich dolní části teče Habartický potok přes další bývalou pohraniční ves Mohelnici do Saska. Půlhodinku níže je Chlumecký vrch (651 m) s kaplí, kterou kdysi postavil habartický farář. Habartice zůstaly nejen v místním názvu, ale i v názvu závodů psích spřežení a fantastických vozidel. Od roku 1960 patří toto území do teplického okresu. Ale Habartice jsou natolik spjaty s dějinami Ústecka, že je nemůžeme pominout.
