MEZINÁRODNÍ DEN ROSÉ
Existuje mnoho mezinárodních, významných, národních, speciálních dní a svátků.
No a 11. červen připadá Mezinárodní den rosé.
Jen tak na okraj. Některé zdroje uvádějí, že den růžového vína je 25. června, ale já vycházela primárně z Alkoholového kalendáře, kde se uvádí, že je právě 11. 6.
Růžák, růžovka, roséčko. Za těmito možná lehce posměšnými výrazy se skrývá růžové víno. Nejčastěji ho ale najdete pod kosmopolitním označením Rosé. Tahle vína byla ještě v nedávné minulosti přehlížená a kolovala o nich celá řada pověr. Prý se vyrábí mícháním zbytků bílých a červených a nikdy to nejsou seriózní vína. Pojďme pomluvy vyvrátit a podívat se na růžová vína zblízka. Tahle kategorie vás totiž rozhodně má čím překvapit.
Výroba růžového vína a jeho charakter
Až na pár výjimek se růžovka mísením bílých a červených vín vyrábět vůbec nesmí. Výroba růžového vína je složitý proces. Svou typickou barvu víno získává krátkou, pár hodin trvající, macerací tmavých slupek v moštu z daných hroznů.
A co tedy od těchto vín čekat? U rosé je neskutečná rozmanitost v barvě od starorůžové, růžovošedé, přes jemně lososovou, sladce malinové tóny až po měděnou a po skoro až malinově červenou (jsou to skutečné barvy, pro muže je to možná jen světlá a tmavá růžová, ale není tomu tak).
Samostatnou kapitolou jsou pak klaret.
Jaká jsou nejlepší růžová vína?
Svět rosé je rozmanitý a zajímavý a vyplatí se ho prozkoumat. Je těžké dát obecně platný návod k nákupu, protože není rosé jako rosé. Obecně ale platí, že čím je víno světlejší tím je lehčí a svěžejší. Tedy alespoň většinou.
Růžová vína neboli rosé jsou lehká, svěží a nejčastěji se pijí mladá, do jednoho až dvou let od sklizně (nehodí se k archivaci). Jejich chuť nejlépe vynikne při teplotě 10 – 13 °C a náramně se hodí k dezertům, ale i k těstovinám a plodům moře a grilovanému masu Říká se, že růžové víno začíná svůj život jako víno červené, ale poté jej žije jako víno bílé. Je to kvůli postupu výroby.
Na výrobu růžových vín se používají hrozny modrých odrůd, jako je Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon. Po sklizni se oddělí bobule od třapin, rozemelou se a vyrobí se rmut – stejný postup jako při výrobě bílých nebo červených vín. Další postup je ale odlišný. U růžových vín se rmut hned nelisuje, jako u bílého vína. Slupky hroznů totiž obsahují červené barvivo – proto se nechávají se rmutem naležet 4 až 6 hodin. Pak se rmut vylisuje a vznikne mošt, který je zásadní pro kvalitu růžového vína.
Svatovavřinecké
Sytě růžová barva s jahodovým odstínem, ve vůni a chuti převládají příjemné ovocné tóny po lesních jahodách, malinách a také černých třešních.
Frankovka
Barva je nejčastěji světle růžová až meruňková. Vůně a chuť je ovocná s tóny přezrálých višní a švestek s jemnou skořicovou dochutí.
Merlot
Víno je nejčastěji sytě růžové, vůně červených lesních plodů, malin a jahod. Chuť je ovocná, připomínající malinový kompot a v dochuti jsou cítit obvykle tóny malin a červeného grepu.
Cabernet Sauvignon
Víno pomerančově oranžové barvy, vůně a chuť je květinovo – ovocná s vůní bezového květu, ostružin a bílého rybízu.
Zweigeltrebe
Barva je obvykle lososově růžová. Vůně a chuť vína je s tóny lesního ovoce, jako jsou maliny a jahody ve smetanovém hávu.
Klaret
Víno označované jako klaret může být pro nové objevitele světa vína trochu matoucí. Pod tímto označením se totiž skrývá několik různých typů vín. Co přesně pod označením klaret dostanete záleží především na místě jeho původu. Pojďme se na klaret podívat podrobněji. 😊
Moravský klaret
Moravský klaret je totiž skutečně netypickou lahůdkou. Je specifický především tím, že v případě moravské varianty klaret označuje až průzračně bílé víno – možná i s lehkým nádechem šedého odstínu.
K výrobě moravského klaretu se používají modré odrůdy. Nejoblíbenější je Pinot Noir (tedy Rulandské modré), protože v sobě má nejméně barviva a tím je výroba průzračného vína jednodušší. Setkat se ale můžeme také s moravským klaretem z odrůd Cabernet Sauvignon, Frankovka či Svatovavřinecké.
S ostatními klarety z jiných zemí původu má však jedno společné. Jedná se o velmi lehké víno s ovocným nádechem, které se krásně pije.
Jak klaret vznikl a co všechno byste o něm mohli chtít vědět?
Klaret má ještě pod původním označením clairett v Evropě skutečně dlouhou historii, která sahá až do 16. století. Víno označované jako vin clair (podle jeho barvy) se začalo vyrábět ve francouzské oblasti Bordeaux, a to kombinací Merlotu a Cabernet Sauvignonu a mělo barvu ne nepodobnou dnešnímu rosé. Není náhodou, že se tento původní francouzský klaret označuje za prvního předka dnešního „roséčka.“
Rozdíl mezi rosé a klaretem
Jak už z textu vyplývá, záleží na tom, o jakém klaretu přesně mluvíme. V zásadě je ale rozdíl v tom, že při výrobě rosé se nechává víno ležet na vlastních slupkách řádově několik hodin. Při výrobě klaretu víno na slupkách neleží vůbec. Hrozny tak putují rovnou do lisu, kde se lisují jen velmi jemně. Díky tomu má klaret jen velmi jemně narůžovělou barvu anebo rovnou klasicky bílou s jemně šedivými okraji.
Přeji vám krásný den růžových vín. Na zdraví!
Zdroj:
https://www.alkohol.cz/novinky/leto-v-rytmu-rose/
Zdroj: https://www.vinazmoravyvinazcech.cz/cs/aktuality/4937582-neni-rose-jako-rose
https://www.eno.cz/news/mezinarodni-den-rose
https://vinoodbodlaku.cz/blogs/wine-blog/co-je-to-klaret
Kolečka budou a zdarma jej má Bruno, Barnabáš, Flóra, Florentýn, Florentýna, Florián, Mabel, Mabela ten, kdo v daný den slaví narozeniny.